FOTOGALERIE: Jak se Brno dostalo na designovou mapu Evropy
Postavili ji v Brně na konci 19. století a pak ji dvakrát rekonstruovali. Nepříliš citlivě. Navíc budova Uměleckoprůmyslového muzea nestačila pojmout narůstající množství exponátů. Díky citlivým zásahům hned několika předních architektů, designérů a umělců se ale nyní dostala na pomyslnou designovou mapu Evropy.
Uměleckoprůmyslové muzeum stojí v Brně od roku 1873 a za dobu svojí existence prošlo dvěma rekonstrukcemi. První, kompletní, proběhla v roce 1945. Opravila válečné škody a současně přidala ve vnitřních prostorách řadu vestaveb a dostaveb. Tyto zásahy se později ukázaly jako necitlivé. Další se Uměleckoprůmyslové muzeum dočkalo na přelomu tisíciletí. Ani jedna z nich ale bohužel nevyřešila ten hlavní problém, nezvýšila kapacitu. Vestavby navíc znehodnocovaly prostor i technicky.
Na výsledek nejnovějších úprav budovy se můžete podívat do následující galerie.
Nově, po přeměně pod taktovkou hned několika předních tuzemských architektů a umělců, Moravská galerie láká na vizuálně zajímavé výstavní prostory. Za zmínku stojí nejenom nové průchozí lávky od studia Olgoj Chorchoj, stejně jako důmyslnné výstavní vitríny designéra Maxima Velčovského nebo kavárna od architekta Marka Štěpána.
Moravská galerie v Brně má ve svých sbírkách přes 200 tisíc uměleckých děl a sídlí v šesti budovách. Šíří sbírek výtvarného umění a designu od středověku po současnot je druhou největší institucí svého druhu v České republice. První příčka patří Národní galerii Praha.
V dalším z dílů pořadu Victory Club na newstream.cz se představí Rony Plesl. Jedna z nejvýraznějších osobností českého designu se v posledních letech stále více soustředí na volnou tvorbu a chce s ní uspět v globální konkurenci.
Umění je jako každý byznys. Musíte investovat, jinak se neprosadíte, říká Rony Plesl
Newstream TV
Připadá mi, že z celého příborového portfolia je úplně nejpodstatnější lžíce. Lžíce je tak samozřejmou součástí našeho života, že často ani nevnímáme její design a z jakého materiálu je vyrobena.
Pavel Maurer: Moje nejoblíbenější lžička je od Kaplického. Tu od Armaniho jsem si nekoupil
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.