Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Startup dostal povolení přinést slunce v noci. Prý to pomůže solární energetice

Noční obloha na prodej. Startup chce posílat sluneční světlo z vesmíru na objednávku
ilustrační foto, iStock
Josef Tuček

Padesát tisíc zrcadel na oběžné dráze má změnit globální energetiku. Ovšem astronomové se hrozí, že to přinese definitivní konec optické astronomie, přírodovědci tvrdí, že to naruší život v přírodě, a lékaři připomínají, že i člověk potřebuje normální, tmavou noc.

Americký startup Reflect Orbital získal povolení od amerických úřadů pro vypuštění prvního testovacího satelitu na oběžnou dráhu, odkud bude zrcadlem odrážet sluneční paprsky na část zemského povrchu, kde v tu chvíli panuje noc.

Zrcadlo tenčí než lidský vlas

První testovací satelit ponese název Eärendil-1, což je jméno jedné z postav spisovatele J. R. R. Tolkiena. Družice má velikost běžné malé ledničky a do vesmíru na oběžnou dráhu ve výšce 625 kilometrů nad zemským povrchem by měla být vynesena ještě koncem letošního roku. Jakmile dosáhne cílové pozice, rozvine obří zrcadlo velké 18 krát 18 metrů.

Posádka vesmírného programu Artemis II

Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Přečíst článek

Navzdory své velikosti je tato odrazová plocha extrémně lehká, pouhých 16 kilogramů, a tenká – konkrétně 28krát tenčí než lidský vlas. Zrcadlo bude přesně nakláněno tak, aby směřovalo sluneční paprsky na konkrétní testovací lokality na Zemi.

První mise má za cíl osvítit plochu o rozloze přibližně 24 čtverečních kilometrů, přičemž jas by měl dosahovat intenzity měsíce v úplňku. Klíčovým technickým prvkem je možnost odrazu světla na vyžádání kdykoliv vypnout.

Do roku 2035 plánuje Reflect Orbital umístit na orbitu až neuvěřitelné množství 50 tisíc takovýchto zrcadel, která by už v cílových oblastech zajistily v noci jas odpovídající pravému poledni.

Mezi investory této společnosti jsou investiční firmy jako Sequoia Capital, Lux Capital nebo Starship Ventures, a také soukromí investoři. Reflect Orbital takto získala 35,2 milionu dolarů. Menší sumou, 1,25 milionu dolarů, přispěly výzkumné instituce amerického vojenského letectva.

Nadějné vyhlídky provází stín pochybností

Kalifornský startup údajně chce zpřístupnit „čistou a hojnou energii na vyžádání“. Zrcadla by umožnila fotovoltaickým elektrárnám získávat elektřinu i po západu slunce, čímž by se vyřešil jeden z největších problémů obnovitelných zdrojů.

Cílené prodloužení denního světla by mohlo teoreticky zvýšit produktivitu v zemědělství. A jako bonus by umělé osvětlení velkých oblastí usnadnilo záchranné práce po přírodních katastrofách.

Dřevěná družice WISA WoodSat připravovaná finskými a českými odborníky

Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo

Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.

Přečíst článek

Projekt získal oficiální podporu od americké Federální komise pro komunikace, která schválila testovací misi.

Ben Nowack, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Reflect Orbital, tvrdí, že firma aktivně spolupracuje s vědci, aby minimalizovala negativní dopady projektu. Nutné je zabránit, aby se sluneční světlo odražené od zrcadel rozptylovalo do nechtěných oblastí. Společnost usiluje o dohodu o přijatelném užívání satelitů s americkou Národní vědeckou nadací. Ben Nowack také slibuje, že Reflect Orbital bude dodržovat vyhrazené tmavé zóny na ochranu astronomických zařízení.

Astronomové tomu moc nevěří. Roohi Dalalová, představitelka Americké astronomické společnosti, varuje, že tisíce zrcadlových satelitů by pravděpodobně znemožnilo činnost hvězdáren. Koneckonců už dnešní satelity na oběžné dráze ruší optická pozorování a jejich komunikace narušuje i fungování radioteleskopů.

Malířova představa letu nové rakety Ariane 6.

Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle

V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Další odborníci připomínají, že čím víc družic kolem planety obíhá, tím víc jich pak jednou bude padat na zem. I kdyby všechny spořádaně shořely v atmosféře, vzniknou tam z nich saze, jejichž působení ještě není známé.

Ruské pokusy nevyšly

Nápad osvětlovat Zemi z vesmíru není nový. O využití zrcadel nad povrchem naší planety již vědci uvažují od minulého století. Nikoli jako o zdroji energie, ale jako o možnosti, jak přinést sluneční světlo třeba do polární noci.

V roce 1993 sestavili ruští kosmonauti na tehdejší vesmírné stanici Mir dvacet metrů široké zrcadlo a osvětlili jím na Zemi oblast o průměru šesti kilometrů rozptýleným světlem. Světlý bod putoval rychlostí osmi kilometrů za sekundu napříč Evropou z jižní Francie do západního Ruska. Nad Evropou však bylo zataženo, takže byl vidět jen někde.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Přečíst článek

Druhý pokus v roce 1999 selhal, protože se zrcadlo nepodařilo správně nastavit. Pak byl program zastaven.

Přírodovědci připomínali, že trvalé světlo v noci naruší život rostlin a živočichů. Lékaři dodávali, že také lidé mají své biologické rytmy, které světlo v noci ohrožuje.

Podobné debaty téměř jistě probudí i družice Eärendil-1. Projekt Reflect Orbital sice představuje zajímavou technologickou myšlenku, ale zároveň může přinést škody, které za to nestojí.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Co se děje s nadanými dětmi, když dospějí? V Americe bývají úspěšné

Přečíst článek

Česko chce evropskou gigafactory pro AI. Projekt za 100 miliard má vyrůst na Zbraslavi

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.
Profimedia
 nst
nst

Česko vstupuje do rozhodujícího souboje o jednu z evropských gigafactory pro umělou inteligenci. Obří datové centrum za přibližně 100 miliard korun by vybudovaly České Radiokomunikace v Praze na Zbraslavi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.

Česká republika se uchází o jednu z velkých evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie ve čtvrtek vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy rozsáhlých datových center určených k vývoji, trénování a provozu nejpokročilejších modelů umělé inteligence.

Projekt má podle dosavadních plánů vyrůst jako součást budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Celková investice by měla dosáhnout přibližně 100 miliard korun.

Česká republika nechce být pouze uživatelem technologií, které vznikají jinde. Chceme být zemí, kde se bude špičková evropská infrastruktura pro umělou inteligenci budovat a kde budou vznikat nové modely, aplikace a technologická řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Investici by táhly České Radiokomunikace

Největší část nákladů, zhruba 70 miliard korun, by měly nést České Radiokomunikace jako soukromý investor. Český stát by přidal 15 miliard a stejnou částkou by měla přispět Evropská komise.

Evropská unie vyhlásila výběrové řízení na vybudování až sedmi velkých datových center pro umělou inteligenci napříč Evropou

Evropa postaví až sedm gigafactory pro umělou inteligenci. O jednu usiluje i Česko

Evropská unie vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi obřích datových center určených pro vývoj a provoz umělé inteligence. Do projektu chce vložit deset miliard eur z veřejných zdrojů a přilákat dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. O umístění jedné z takzvaných AI gigafactory se uchází také Česká republika.

Přečíst článek

České Radiokomunikace by zároveň nesly finanční rizika projektu a staly se vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury. Vláda podporu české přihlášce schválila už v červnu.

Podle Havlíčka nyní začíná rozhodující část soutěže. „Máme příležitost získat projekt, který může zásadně posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, výzkumu i celé ekonomiky,“ řekl.

Česko soupeří s Francií, Finskem či Polskem

Evropská soutěž je rozdělena do dvou kategorií. Čtyři projekty mají připadnout na gigafactory střední velikosti, další tři na největší velkokapacitní zařízení.

O středně velkou gigafactory se vedle Česka ucházejí Francie, Finsko, Dánsko a Polsko. Do kategorie velkokapacitních projektů vstoupily Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko.

Přihlášky mohou podávat konsorcia nebo účelově vytvořené subjekty, které propojí technologické firmy, výzkumné instituce a investory. Uzávěrka soutěže je 12. listopadu 2026.

Mezi hlavní hodnoticí kritéria budou patřit technologická úroveň projektu, jeho přínos pro Evropu, zabezpečení dat a diverzifikace dodavatelů. Evropský podnik EuroHPC následně sestaví pořadí uchazečů a vybere projekty, s jejichž provozovateli uzavře rámcové smlouvy.

Evropa dohání náskok USA a Číny

Gigafactory mají být technologickou páteří evropských ambicí v oblasti umělé inteligence. Nejde pouze o běžná datová centra. Zařízení mají spojovat desítky tisíc nejvýkonnějších AI čipů, rozsáhlá datová úložiště, vysokorychlostní sítě a zabezpečené cloudové prostředí.

Jejich výkon má sloužit k vývoji a trénování modelů s biliony parametrů, které si dnes kvůli mimořádným nákladům mohou dovolit především největší americké a čínské technologické společnosti. K infrastruktuře mají získat přístup evropské firmy, startupy, výzkumníci i veřejné instituce.

Evropská komise už v roce 2025 představila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat pro rozvoj umělé inteligence v Evropě 200 miliard eur. Z toho 20 miliard eur vyčlenila právě na AI gigafactory. Nynější výběrové řízení má podle Komise odemknout investice přesahující 30 miliard eur. Evropská komise

Pro Česko by úspěch v soutěži znamenal nejen jednu z největších technologických investic v jeho historii, ale také možnost posunout se z role odběratele zahraničních technologií mezi evropská centra vývoje umělé inteligence.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

CSG rozjíždí výrobu motorů pro drony. Ve středních Čechách zaměstná až stovku odborníků

Průmyslová skupina CSG buduje ve Středočeském kraji nové technologické centrum společnosti AviaNera Technologies
CSG
 nst
nst

Průmyslová skupina CSG buduje ve Středočeském kraji nové technologické centrum společnosti AviaNera Technologies. Zaměří se na vývoj a přípravu sériové výroby pokročilých pohonných systémů pro drony. V konečné fázi má zaměstnat až 100 specialistů. Přesnou lokalitu firma zatím nezveřejnila.

Skupina CSG miliardáře Michala Strnada posiluje své aktivity v oblasti bezpilotních systémů. Ve Středočeském kraji vzniká technologické centrum společnosti AviaNera Technologies, které se bude zabývat vývojem výrobních postupů a budováním kapacit pro produkci pokročilých pohonných jednotek určených pro drony.

Projekt je zatím v první etapě. Firma buduje potřebné technologické zázemí, sestavuje odborné týmy a ověřuje moderní průmyslové procesy. Ty mají vytvořit základ pro další rozvoj AviaNery v Česku i na zahraničních trzích.

Přesné místo, kde centrum vzniká, společnost prozatím tají. Podrobnosti chce zveřejnit v další fázi projektu.

AviaNera chce víc než motory

CSG představila AviaNera Technologies v loňském roce jako novou platformu zaměřenou na technologie pro bezpilotní systémy. Koncem roku následovala akvizice srbské společnosti MUST Solutions, která posílila vývojové a konstrukční schopnosti skupiny v oblasti pohonných jednotek.

„Naší ambicí nikdy nebylo stát se pouze výrobcem proudových motorů. Budujeme technologickou společnost nové generace, která propojuje vlastní vývoj, pokročilé průmyslové technologie, digitalizaci a automatizaci,“ uvedl majitel a generální ředitel CSG Michal Strnad.

České centrum se má podle něj stát referenčním projektem. Získané know-how chce skupina později využívat také v dalších zemích.

Firma už testuje výrobu a školí zaměstnance

V centru již probíhá příprava budoucích odborných týmů a ověřování technologických a výrobních procesů. AviaNera využívá pilotní pracoviště, na kterém zkouší organizaci výroby, nastavuje standardy kvality a připravuje zaměstnance na další fáze projektu.

Michal Strnad

Strnadova CSG přeskupuje dluh za desítky miliard. Chce ušetřit na úrocích

Zbrojařská a strojírenská skupina CSG si zajistila nový úvěrový rámec až 3,062 miliardy eur, tedy zhruba 74 miliard korun. Celou částku ale čerpat neplánuje. Financování využije hlavně k nahrazení současných úvěrů a snížení úrokových nákladů.

Přečíst článek

Provoz má být postaven na rozsáhlé digitalizaci, automatizaci a důsledném řízení kvality. Po dokončení by v centru mělo pracovat až 100 specialistů, technologů, procesních inženýrů a dalších odborníků.

Vyvinout špičkovou technologii je pouze první krok. Skutečnou konkurenční výhodou je schopnost převést ji do efektivního průmyslového prostředí při zachování nejvyšších standardů kvality,“ řekl generální ředitel AviaNera Technologies Pavel Čechal.

Vývoj v Srbsku, výroba také v Indii a Emirátech

Středočeské centrum je součástí širšího plánu CSG vybudovat mezinárodní platformu pro vývoj a sériovou výrobu pohonných jednotek pro bezpilotní letouny. Výzkum a vývoj se opírají především o srbskou společnost MUST Solutions.

Další výrobní aktivity chce AviaNera rozvíjet mimo jiné v Indii a ve Spojených arabských emirátech. Cílem je propojit vlastní technologické know-how s možností sériové výroby na významných světových trzích.

Strnadova CSG posiluje za Atlantikem. Americký růst bude řídit David Jacobs

Skupina CSG Michala Strnada posiluje ve Spojených státech. Do čela CSG Defense North America jmenovala Davida Jacobse, bývalého manažera Northrop Grumman a Raytheonu. Z Washingtonu má řídit další růst skupiny na americkém obranném trhu.

Přečíst článek

AviaNera chce dodávat pohonné systémy nové generace zejména pro obranné a další specializované aplikace. Mateřská skupina CSG zaměstnává ve svých integrovaných a přidružených společnostech více než 14 tisíc lidí. V roce 2025 vykázala tržby 6,7 miliardy eur.

Související