Země při pohledu z vesmíru tmavne. Není to pro nás dobré

Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.

Z větší vzdálenosti si mohly na vlastní oči prohlédnout Zemi z vesmíru jen posádky kosmických lodí Apollo směřujících k Měsíci před více než půlstoletím, a pak až letos astronauti mise Artemis II, která v dubnu Měsíc obletěla. Ti už ovšem viděli naši planetu poněkud temnější než jejich předchůdci. Země totiž tmavne.

Když obdivujeme zářící noční oblohu, je to proto, že jsou na ní vidět vzdálené hvězdy, které díky termonukleárním reakcím ve svém nitru vydávají obrovské množství světelného záření, jež doletí až k nám. Můžeme však pozorovat i Měsíc a planety, které žádné světlo nevydávají, pouze odrážejí paprsky našeho Slunce, v noci pro pozorovatele skrytého pod obzorem. A právě díky odraženému slunečnímu světlu je ve vesmíru viditelná i Země.

Lukáš Kovanda: 40 °C už v červnu. Vedra ničí Evropu. Připraví ji o stovky miliard

Názory

Letošní červen ukázal, že vedra přestávají být výjimkou. Stále častěji znamenají nižší výkon ekonomiky, vyšší inflaci i rostoucí účet pro veřejné rozpočty.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ledovce tají a půda pod nimi nasává teplo

To, že Země tmavne, dnes dokazují i družice amerického projektu CERES, v minulosti to měřily pozemské dalekohledy zaměřené na Měsíc, na nějž světlo odražené od Země dopadá. Proč naše planeta odráží slunečního světla stále méně? Určuje to takzvané albedo – míra odrazivosti povrchu. Čím je albedo vyšší, tím více slunečního záření se odrazí zpět do kosmu, aniž by planetu zahřálo.

Jak známo, sluneční záření se výborně odráží od velkých bílých ploch, jimiž jsou zejména ledovce v Arktidě a na pevninách a také zasněžené oblasti. Jenže lidstvo nevratně vypouští do ovzduší skleníkové plyny (zejména oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv), které pod sebou zadržují teplo. V důsledku vyšší teploty se dříve odolné polární ledovce a sníh rozpouštějí, jejich voda odtéká a odhaluje se tmavší povrch. Od něj se sluneční záření tolik neodráží, neboli albedo se snižuje. Naopak se do tmavého povrchu „nasává“ teplo. Více tepla vede k dalšímu roztávání ledovců, dalšímu snižování albeda a tak dál – kruh se uzavírá.

Extrémní teploty mučí i mozek a vědci zjišťují proč

Názory

Horko drasticky ovlivňuje naše myšlení, zvyšuje agresivitu, spouští psychózy a vede k růstu sebevražd.

Josef Tuček

Přečíst článek

Problém se nedá odvrátit, ale jde zpomalit

Poněkud paradoxním viníkem je také úspěch v boji proti znečištění. Lidstvo po dlouhá desetiletí vypouštělo do ovzduší oxidy síry z tepelných elektráren, továren i námořních lodí. Tyto látky vytvářely v atmosféře světlé aerosoly, které fungovaly jako mikroskopická zrcadla odrážející sluneční svit zpět do vesmíru. Postupně zaváděné přísné limity znečištění vedly ke zlepšení životního prostředí, snížily počet onemocnění dýchacích cest, ale také propustily více sluneční energie až na zemský povrch.

Souhrn těchto faktorů pak urychluje oteplování Země. Vědci připouštějí, že jejich modely zatím situaci nepopisují dostatečně přesně. Zdá se však, že globální oteplování neporoste o 0,27 °C za desetiletí, jak se předpokládalo, ale o 0,4 °C za desetiletí. Tento zdánlivě drobný rozdíl představuje obrovský nárůst tepelné energie v zemské atmosféře, který vede k dalším extrémům počasí, vlnám veder a přírodních katastrof.

Je to dost znepokojující, konstatuje v podrobném rozboru třeba i časopis The Economist.

Protože odrazivost Země uměle neovlivníme, je asi vhodné myslet na samý začátek problému: rychlé a efektivní nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji už sice nemůže problém odvrátit, ale může jeho průběh zpomalit a dát lidstvu čas, aby se změnám mohlo přizpůsobit.

Pojišťováci i klimatologové se shodují, že dosud přehlížená krupobití budou dražší. Je dobré se připravit

Enjoy

Ve vědeckých publikacích i v komerčních analýzách se v posledních týdnech objevily nové údaje o tom, že dosud relativně přehlížené krupobití má ve světě stále nepříjemnější dopady. V souhrnu dokonce způsobuje větší materiální škody než hurikány.

Josef Tuček

Přečíst článek