Odvrátí Japonci tání ledovců? Pomoci by jim mohla záhadná anomálie z Tádžikistánu
V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?
„Kdybychom dokázali pochopit mechanismus, který stojí za nárůstem objemu ledu v této oblasti, mohli bychom tyto poznatky využít k ochraně všech ostatních ledovců na světě,“ vysvětluje profesor Iizuka a ukazuje na kus ledu velikosti pěsti. „V ideálním případě by to mohlo dokonce pomoci jejich regeneraci. Možná je to příliš ambiciózní, ale doufám, že naše studie lidem pomůže.“
Vzorky, se kterými dnes pracuje, odebrali vědci letos v září v pohoří Pamír v Tádžikistánu, ve výšce 5810 metrů nad mořem. Jde o jediné místo na planetě, kde ledovce navzdory globálnímu oteplování nejen přežívají, ale dokonce mírně rostou. Tento neobvyklý jev je známý jako „pamírsko-karákóramská anomálie“.
Každý z odebraných vzorků měří přes 100 metrů. Jeden z nich skončil v laboratořích Hokkaidské univerzity, kde se ho Iizuka s kolegy snaží doslova „přečíst“. Druhý putoval na Antarktidu do podzemního trezoru nadace Ice Memory, která expedici podpořila společně se Švýcarským polárním institutem.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Končí doba uhelná, obnovitelné zdroje přebírají vedení. A Evropa ostrouhala
Názory
Několik teorií
Vědci zatím nabízejí několik teorií, proč zde ledovce odolávají tání. Jedna z nich mluví o chladnějším klimatu, jiná o intenzivním zemědělství v sousedním Pákistánu, které zvyšuje množství vodní páry v atmosféře a tím podporuje růst ledu.
Právě odebrané vzorky ale poprvé umožňují tento fenomén skutečně prozkoumat. „Informace z minulosti jsou klíčové,“ říká Iizuka. „Když pochopíme, jak se sníh hromadil od dávných dob až po současnost, zjistíme, proč ledovec rostl – a proč roste dál.“
Od listopadu, kdy vzorky dorazily do Japonska, tráví jeho tým hodiny v chladicích komorách. Zkoumají hustotu ledu, orientaci sněhových zrn i strukturu jednotlivých vrstev. Led totiž funguje jako přírodní archiv. Průhledné vrstvy prozrazují teplejší období s táním, tenké vrstvy zhutněného sněhu pomáhají odhadnout množství srážek. Stopy sopečného popela pak slouží jako přesné časové značky.
Vědci doufají, že narazí i na led starý deset tisíc let nebo více – přestože velká část ledovce roztála během oteplení před zhruba 6000 lety. Takový objev by mohl odhalit, jaký sníh zde padal v době ledové a co tehdejší atmosféra obsahovala. „Mohli bychom studovat, kolik a jaké typy jemných částic byly ve vzduchu během doby ledové. Opravdu doufám, že tam nějaký starodávný led je,“ dodává profesor.
Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.
Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří
Zprávy z firem
Práce postupuje pomalu a s maximální opatrností. Studenti a mladí vědci, mezi nimi i Sora Jaginuma, rozřezávají ledové jádro na menší části. „Jádro ledovce je mimořádně cenné,“ zdůrazňuje. „Z jediného vzorku provádíme desítky chemických a fyzikálních analýz.“ První výsledky by podle Iizuky mohly být známé už příští rok.
A to stále není konec. Další vzorky uložené na Antarktidě umožní vědcům zkoumat například to, jak lidská činnost v minulosti ovlivňovala ovzduší, teploty nebo srážky. „Můžeme díky tomu lépe pochopit, jak se životní prostředí Země vyvíjelo v reakci na činnost člověka,“ říká Iizuka.
Zatímco vědci studují minulost, realita současnosti je neúprosná. V důsledku člověkem způsobeného globálního oteplování mizí každý rok tisíce ledovců a tento trend bude podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change pokračovat i v dalších desetiletích. Podle vědců existuje jen jedna cesta, jak tání skutečně zpomalit – výrazně omezit další oteplování planety.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
