Odvrátí Japonci tání ledovců? Pomoci by jim mohla záhadná anomálie z Tádžikistánu
V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?
„Kdybychom dokázali pochopit mechanismus, který stojí za nárůstem objemu ledu v této oblasti, mohli bychom tyto poznatky využít k ochraně všech ostatních ledovců na světě,“ vysvětluje profesor Iizuka a ukazuje na kus ledu velikosti pěsti. „V ideálním případě by to mohlo dokonce pomoci jejich regeneraci. Možná je to příliš ambiciózní, ale doufám, že naše studie lidem pomůže.“
Vzorky, se kterými dnes pracuje, odebrali vědci letos v září v pohoří Pamír v Tádžikistánu, ve výšce 5810 metrů nad mořem. Jde o jediné místo na planetě, kde ledovce navzdory globálnímu oteplování nejen přežívají, ale dokonce mírně rostou. Tento neobvyklý jev je známý jako „pamírsko-karákóramská anomálie“.
Každý z odebraných vzorků měří přes 100 metrů. Jeden z nich skončil v laboratořích Hokkaidské univerzity, kde se ho Iizuka s kolegy snaží doslova „přečíst“. Druhý putoval na Antarktidu do podzemního trezoru nadace Ice Memory, která expedici podpořila společně se Švýcarským polárním institutem.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Končí doba uhelná, obnovitelné zdroje přebírají vedení. A Evropa ostrouhala
Názory
Několik teorií
Vědci zatím nabízejí několik teorií, proč zde ledovce odolávají tání. Jedna z nich mluví o chladnějším klimatu, jiná o intenzivním zemědělství v sousedním Pákistánu, které zvyšuje množství vodní páry v atmosféře a tím podporuje růst ledu.
Právě odebrané vzorky ale poprvé umožňují tento fenomén skutečně prozkoumat. „Informace z minulosti jsou klíčové,“ říká Iizuka. „Když pochopíme, jak se sníh hromadil od dávných dob až po současnost, zjistíme, proč ledovec rostl – a proč roste dál.“
Od listopadu, kdy vzorky dorazily do Japonska, tráví jeho tým hodiny v chladicích komorách. Zkoumají hustotu ledu, orientaci sněhových zrn i strukturu jednotlivých vrstev. Led totiž funguje jako přírodní archiv. Průhledné vrstvy prozrazují teplejší období s táním, tenké vrstvy zhutněného sněhu pomáhají odhadnout množství srážek. Stopy sopečného popela pak slouží jako přesné časové značky.
Vědci doufají, že narazí i na led starý deset tisíc let nebo více – přestože velká část ledovce roztála během oteplení před zhruba 6000 lety. Takový objev by mohl odhalit, jaký sníh zde padal v době ledové a co tehdejší atmosféra obsahovala. „Mohli bychom studovat, kolik a jaké typy jemných částic byly ve vzduchu během doby ledové. Opravdu doufám, že tam nějaký starodávný led je,“ dodává profesor.
Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.
Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří
Zprávy z firem
Práce postupuje pomalu a s maximální opatrností. Studenti a mladí vědci, mezi nimi i Sora Jaginuma, rozřezávají ledové jádro na menší části. „Jádro ledovce je mimořádně cenné,“ zdůrazňuje. „Z jediného vzorku provádíme desítky chemických a fyzikálních analýz.“ První výsledky by podle Iizuky mohly být známé už příští rok.
A to stále není konec. Další vzorky uložené na Antarktidě umožní vědcům zkoumat například to, jak lidská činnost v minulosti ovlivňovala ovzduší, teploty nebo srážky. „Můžeme díky tomu lépe pochopit, jak se životní prostředí Země vyvíjelo v reakci na činnost člověka,“ říká Iizuka.
Zatímco vědci studují minulost, realita současnosti je neúprosná. V důsledku člověkem způsobeného globálního oteplování mizí každý rok tisíce ledovců a tento trend bude podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change pokračovat i v dalších desetiletích. Podle vědců existuje jen jedna cesta, jak tání skutečně zpomalit – výrazně omezit další oteplování planety.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
