Tiny House přináší jiný rozměr bydlení. Levné to ale není, říká jejich propagátor
Trend Tiny Houses dorazil i do Česka. Poptávka po minidomcích razantně narostla během pandemie. A stejně rychle narostl i počet firem, které je nabízí. „Není jich pět nebo šest. Po rešerši jsme zjistili, že jich je něco kolem 150,“ přibližuje Radek Váňa, vydavatel knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení v dalším díle podcastu Realitní Club. A na kolik takový domek vyjde?
„Samozřejmě záleží na tom, jak se k minidomku dostanete. Když si ho stlučete doma na zahradě, pomůže vám rodina a pak ho traktorem odtáhnete někam na louku za vesnicí, může vás tiny house přijít na nižší statisíce korun,“ přibližuje Radek Váňa.
Cena se ale jako u všeho odvíjí od použitého vybavení, materiálu či technologie.
U sériově vyráběných domků, které jsou zařazeny do zmiňované knihy, začíná cena někde kolem milionu korun. Technologicky vyspělé s řídícími jednotkami, fotovoltaikou a pořádným topením se pohybují okolo dvou až 2,5 milionu korun. Například splachovací záchod místo chemického znamená plus sto tisíc.
Jak může vypadat takový tiny house? Podívejte se do galerie:
„Tiny House není levné nebo levnější řešení. Stačí si přepočíst ceny za metr čtvereční,“ vypočítává Váňa. Minimalistické domky zaujímají maximálně plochu o 25 metrech čtverečních, nelze proto vnímat jako alternativu k rekreačnímu bydlení a už vůbec ne jako řešení bytové krize. Spíš je životním stylem.
Nejnovější díl podcastu Realitní Club s Radkem Váňou si poslechněte v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě.
Do užšího výběru letošního ročníku prestižního ocenění Česká cena za architekturu se dostalo 31 projektů. 
FOTOGALERIE: Hřbitovy, školy, rozhledny i panelák se utkají o Českou cenu za architekturu
Reality
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek. 
FOTOGALERIE: Hned vedle Anežského kláštera se staví rezidence za stovky milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
