V Neratovicích se začne stavět kostel. Věž se vytiskne na 3D tiskárně a na staveništi se nesmí klít
Už za tři roky by v Neratovicích měl stát kostel. Tedy nejenom kostel, ale i klubovny či společenský sál.
„Vnímáme to jako symbol ukončení totality,“ říkají neratovičtí farníci. Začátku stavby kostela Nejsvětější Trojice požehnal pražský arcibiskup Jan Graubner.
„Základní kámen byl požehnán již v roce 1991, kdy se po převratu obnovily snahy o postavení kostela z 50. let,“ vysvětluje předseda správní rady Nadace neratovického komunitního centra a neratovický farář Peter Kováč. „Projekt byl ale poté zastaven. Základní kámen, který bude do stavby vložen, tak bude doplněn z druhé strany novým textem připomínajícím důležitý milník na cestě k realizaci. Kámen pak bude do stavby zasazen tak, aby obě jeho strany byly viditelné.“
Reportáž ze staveniště:
Snaha o vystavění kostela jsou ale mnohem delší. Neratovice byly založeny komunisty v roce 1957 záměrně jako město bez kostela. V 60. letech zmařila snahu o jeho vybudování normalizace. Po revoluci se započalo s výstavbou základů nového kostela, po smrti tehdejšího kněze však byla realizace zastavena.
Místo skládky budou mít v Neratovicích kostel
Nový kostel a fara budou postaveny na geologicky rozmanitém a rozsáhlém pozemku s charakterem biotopu na hranici měst Neratovice a Libiš, kdysi tu bývala skládka. „Kostel chceme postavit tak, aby se z něj stala důstojná dominanta města, vyhledávaná kulturní památka a jakési memento novodobých českých dějin, protože společenské centrum bude odkazovat na Kardinála Josefa Berana,“ dodává Peter Kováč.
Nadace kvůli projektu oslovila známého českého architekta Zdeňka Fránka, mimo jiné autora kostelů v Litomyšli nebo v Černošicích.
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované. Podívejte se na výběr pěti z nich, do nichž stojí za to zajít i mimo Vánoce.
FOTOREPORTÁŽ: Moderní české kostely, do nichž stojí za to jít i mimo Vánoce
Reality
Kromě samotné budovy kostela, ve tvaru válce s věží o výšce téměř 23 metrů, architekt Fránek navrhl i faru. Kvůli specifickému tvaru zvonice se uvažuje o využití 3D tisku. Samotná stavba představuje tak návrat ke kořenům církevních staveb. „Využil jsem dvou soustředných kleneb. Podobný, dvouplášťový systém, mají například kostel Santa Maria del Fiore ve Florencii nebo v katedrála svatého Pavla v Londýně od Christophera Wrena,“ přibližuje Fránek.
Jak kostel, tak i faru architekt navrhl jako nízkoenergetické. Jejich střechy budou pokryty zelení, která bude zavlažována z retenčních nádrží. Kolem budov rovněž vyroste velký park s jezírkem a dětským hřištěm. „Jinak, než nízkoenergeticky by se dnes už stavět nemělo. Navíc pohled na zelenou střechu je mnohem hezčí,“ říká architekt Fránek.
Budování kostela je specifické i z investorského hlediska. Smlouva například stanovuje, že pracovníci na stavbě by neměli klít ani používat vulgární výrazy.
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek.
FOTOGALERIE: Hned vedle Anežského kláštera se staví rezidence za stovky milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.