Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v CIvilizačním deníku Tereza Zavadilová. 

Bryan Johnson, miliardář usilující o nesmrtelnost známý z kauzy, kdy si nechal dát transfuzi krve svého syna, přejmenoval svou firmu s léky a doplňky Blueprint na Immortals. Trefil to správně. Startuje nový trend: nějaké prodlužování života, kterého se v adopci longevity trendu chytla široká veřejnost, je passé. Otevřeně přiznáváme, že cílem je nesmrtelnost. Ono se není zas tak čemu divit, že miliardáři ze Silicon Valley po tomhle pasou: smrt je jediná věc, která se nedala penězi a mocí porazit. Novodobí pánové světa evidentně mají hezké životy, tak je chtějí prodlužovat donekonečna. 

Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků

Enjoy

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

AI lidem toužícím po nesmrtelnosti jejich cíl přenáší z říše sci-fi na zem. A to na dvou úrovních. První je skutečné medicínské prodlužování života. Věda se přestala dívat na stárnutí jako na přirozený proces, ale jako na poruchu, která se dá léčit. Nadějně díky deep learning vypadá výzkum metylace DNA a buněčného přeprogramování. Cílem je přepsat epigenetický profil buňky tak, aby zapomněla, že je stará, a začala opět fungovat jako zamlada, aniž by přitom ztratila svou identitu - tedy aby se kožní buňka nezměnila v kmenovou buňku, ale zůstala mladou kožní buňkou. První testy se rozbíhají právě teď. 

Protože náš hmotný svět spravedlivý není, je jasné, že se k špičkovým technologiím na prodlužování životnosti těl dostane jen elita. A ta se snaží. Celý žebříček největších boháčů se v téhle nové branži potkal a každý má nějakou investici do sektoru, který chce porazit - nebo alespoň na dlouho zahnat - smrt. Majitel Amazonu Jeff Bezos investuje miliardy dolarů právě do zmíněného buněčného přeprogramování, Mark Zuckerberg spustil stavbu prediktivních AI modelů lidských buněk a věří, že když AI dokonale porozumí chování buněk, stárnutí a nemoci půjde porazit. Elona Muska tolik nezajímá samotná biologie, ale propojení člověka s počítačem. Jeho Neuralink chce umět zachovat lidské vědomí či vzpomínky v digitální podobě, i když biologické tělo selže.

Mrtvý píše na Facebooku

Obyčejní lidé asi Smrtku z domu jen tak nevyženou. Ale záplata tu je, alespoň na truchlení, když zemře blízký člověk. Vzniká kolem toho celé odvětví - grief tech, byznys se smutkem.  Podstatou jsou deadbots nebo griefbots– interaktivní avatary, kteří dokážou replikovat hlas, gesta i způsob uvažování mrtvých. Startupy jako 2wai zažily masivní virální vlnu s aplikacemi, kde avatary zesnulých babiček nebo rodičů mluví z obrazovky k vnoučatům.  

V Číně už jde o masový byznys, kde vytvoření mluvícího deepfaku zesnulého vyjde na pár korun, v přepočtu na pár stovek až tisíc korun. Jako slibný byznys to připadá i našim gigantům ze Silicon Valley. Meta získala nedávno velký patent na „simulaci uživatele sociální sítě pomocí jazykového modelu.“.  

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Enjoy

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

 Podobné patenty mají v šuplíku i Microsoft nebo Amazon. Cílem je,  aby AI mohla po vaší smrti dál psát statusy nebo komentovat příspěvky vaším stylem. Asi by stálo za to založit start-up, který tyhle věci zakáže.

Hlasy z hrobu

Přesně o to se snaží pozůstalí hvězd. Levně vyráběná AI videa a deepfaky, které udělají parádu i úplnému laikovi na pár kliků, v kombinaci s Tiktokem a spol., vedou k nové zábavě - oživování mrtvých celebrit. Na Youtube jsou desítky videí, kde klonovaný hlas Carla Junga čte říká pseudopsychologické poučky, ve falešných podcastech mluví Einstein o cestování časem a podobně. Audioknihy namlouvají hlasy z hrobu dávno mrtvých celebrit.  Hvězdy jako Elvis Presley či Edit Piaf mají dokonalé AI dvojníky a jejich deepfaky patří k nejoblíbenějším. Logicky, nejvíce tím trpí blízcí příbuzní nedávno zesnulých celebrit. Dcera nedávno zemřelého herce Robina Wiliamse Zelda na instagramu prosila fanoušky, aby jí přestali posílat AI generovaná videa jejího otce. 

„Dívat se, jak jsou odkazy skutečných lidí redukovány na ‚tohle se jim vzdáleně podobá a zní to jako oni, takže to stačí‘, jen aby jiní lidé mohli chrlit příšerný tiktokový odpad, který je vodí jako loutky, je k zbláznění…" Legislativa k tomu, aby nemohly být digitální stopy mrtvých zneužívány k tvorbě  "děl" s nimi, se tvořit teprve začíná a platformy AI kopie nekontrolují. 

Každopádně, AI nám tu pěkně hospodaří. Nejenže je v éře fake news a deep fakeů těžné poznat pravdu od lži, za chvíli nebudeme vědět ani to, co je život a co smrt. 

Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané

Enjoy

Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.

Britskou veřejnoprávní stanici BBC čekají obrovské škrty. Vedení si dalo za cíl v příštích dvou letech ušetřit 500 milionů liber, tedy zhruba 14 miliard korun. Největší omezení za nejméně patnáct let se dotkne tvorby i zaměstnanců.

Už brzy by mělo začít masivní propouštění. V první fázi o práci přijde přes 500 lidí, později ale číslo může vystoupat až na dva tisíce, tedy deset procent z celkového počtu zaměstnanců. Bude se prý propouštět i mezi manažery a korporátními zaměstnanci, ale většina ohrožených míst je ve zpravodajství a vlastní tvorbě.

Škrty pak zasáhnou televizní i rozhlasové stanice, což se začíná projevovat na složení programu. První velkou obětí je každodenní zpravodajský pořad BBC Radio 4 The World Tonight, který se vysílal půl století. Ve velkých zpravodajských relacích se budou omezovat počty moderátorů. Pořady, které se vysílají denně, se už dost možná denně vysílat nebudou. Například ranní vysílání vlajkové BBC One bude v neděli omezeno.

Karel Pučelík: Švýcaři odmítli populační strop. Dobře udělali

Názory

Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Bude to bolet

Reakce zaměstnanců a dalších britských médií jsou vesměs kritické. Obávají se, že bude ohrožena nezávislost a poklesne kvalita. Například někdejší výrazná tvář BBC Emily Maitlisová, která dělala například přelomový rozhovor s bývalým princem Andrewem Mountbattenem-Windsorem, tvrdí, že osekávání přinese chyby a přešlapy.

Kdo na škrty doplatí nejvíc, jsou obyčejní diváci a posluchači. Vedení často argumentuje tím, že se obecenstvo přesouvá od televizí a rádií na web. To je sice pravda, ale ne každý má měsíčně několik stovek až tisíc korun na předplatné různých vydavatelů, médií a kanálů.

Zrovna BBC je přitom známá velkým pokrytím. Má silné regionální mutace, skotské a velšské jazykové varianty, jejichž vysílání snížené rozpočty nepochybně také ovlivní. A to jsou položky, které nikdo nebude nahrazovat, protože se na nich moc vydělat nedá.

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Názory

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nejde přitom jen o zpravodajství. BBC má také silné a dlouhodobě velmi kvalitní zastoupení v seriálové a filmové tvorbě, která se rovněž má šetřením omezit. Britové mají tu výhodu, že si v rámci aplikace BBC iPlayer mohou zdarma pouštět skvělé a oceňované kousky. Vedení uvažuje o tom, že za ty nejúspěšnější pořady si budou muset diváci platit. Takže za stejné poplatky dostanou méně obsahu. Pro spotřebitele „skvělá“ zpráva.

BBC také v neposlední řadě funguje jako hledač nových talentů, přičemž mnoho nadějných tvůrců debutovalo právě tady, než se přesunulo ke zcela komerčním společnostem. I případná ztráta této funkce britskou i světovou kulturu zabolí.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Veřejnoprávní rodinné stříbro

Britská BBC stojí před podobnou výzvou jako veřejnoprávní média v dalších zemích. I za kanálem La Manche politici přemítají o tom, zda třeba nezrušit koncesionářské poplatky. Ovšem do placení z daní se moc nehrnou, možná se vydají cestou reklam a větší komercializace. Těžko říct, jestli by to bylo lepší.

Každopádně dnes není příliš politicky výhodné se veřejnoprávních médií zastávat. Populisté a krajní pravice na nich nenechávají nit suchou, každou malou chybu beze zbytku využijí. BBC si jako obětního beránka zvolil i Donald Trump.

Přesto všechno nelze ztrácet ze zřetele, že veřejnoprávní média jsou tím nejlepším, co mezi vydavateli máme. Podobně jako v Česku se i v Británii těší i v konkurenci komerčních médií největší důvěře. I když se chyby stávají a mnohé v jejich fungování by si zasloužilo reformu, pravdou je, že veřejnoprávní média jako BBC nebo Česká televize a Český rozhlas jsou rodinným stříbrem. Proč máme potřebu se ho zbavovat?

Další texty Karla Pučelíka