Čeští sběratelé utratili do června za umění tři čtvrtě miliardy. Nejvíce za Toyen a Fillu
Na aukcích výtvarného umění utratili sběratelé v prvním pololetí letošního roku 766 milionů korun. Je to o 16 procent méně než ve stejném období loni. Neznamená to ale podle odborníků propad trhu s uměním, obrat nejvíce ovlivnily tři nejdražší obrazy, které se letos prodaly za výrazně nižší částky než loni.
V prvním pololetí loňského roku sběratelé a investoři utratili za umění a starožitnosti na sálových aukcích v ČR rekordních 910,8 milionu korun. Na částce se podepsal především obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv, který se vydražil za 123,6 milionu korun. Obrat celého loňského roku činil rekordních 1,65 miliardy korun, uvedl server Artplus.cz, který se specializuje na trh s uměním.
Trh nestagnuje, ceny dál rostou
Letošním dosud nejdražším dílem byl obraz Puis, plus tard od Toyen, který se prodal za 37,44 milionu korun. V loňském žebříčku by s touto cenou obsadila Toyen až třetí místo. Podle šéfredaktora serveru Jana Stuchlíka ale i přes nižší utracenou sumu trh nestagnuje, protože ceny dražených děl dále rostou.
Obraz rakouského malíře Gustava Klimta Dáma s vějířem se stal nejdražším obrazem prodaným v evropské aukci, nový majitel za něj zaplatí 85,3 milionu liber (2,35 miliardy korun). Portrét z roku 1918 byl hlavním lákadlem dnešní dražby aukční síně Sotheby's, která ho nabídla s vyvolávací cenou 58 milionů liber. Po dramatickém souboji zájemců ale dosáhl kladívkové ceny 74 milionů liber. Do konečné ceny se promítla ještě aukční přirážka.
Klimtův obraz Dáma s vějířem překonal evropský aukční rekord. Nejen v malbě, ale v umění vůbec
Enjoy
V letošním prvním pololetí byla aukční nabídka co do počtu dražených položek chudší o necelých 1700 uměleckých děl a artefaktů. O tisícovku klesl meziročně také počet prodaných položek. Letos se jich za první pololetí vydražilo necelých 3200. V průměru se jedno dílo vydražilo za 240 tisíc korun, což je o devět procent více než loni, uvedl server.
Zájmu stále vévodí pováleční autoři
Velký zájem je stále o díla poválečných autorů. Stejně jako v prvním pololetí minulého roku se mezi nejdražší díla dostala se dvěma obrazy Toyen, zastoupeni jsou opět i Emil Filla, Josef Šíma a Bohumil Kubišta, od něhož se prodal Portrét čtenáře, podobizna historika umění Antonína Matějčka. Poprvé nad deset milionů korun vystoupala malba Karla Černého a rovnou pokořila i dvacetimilionovou hranici. Zdeněk Sýkora s obrazem Linie č. 90 skončil těsně pod ní. Na nová maxima dosáhli také Antonín Procházka a výjimečně dražený Bedřich Piskač.
Deset nejdražších obrazů letošního prvního pololetí stálo dohromady téměř 200 milionů korun. Nad deset milionů korun se letos dostalo 11 obrazů, polovina počtu takových děl za celý loňský rok. Meziročně přibylo obrazů prodaných za více než milion korun. Ve srovnání s loňským rokem se jich prodalo o čtyři více, celkem 119, ale jejich celková hodnota spadla z loňských 612 na letošních 509 milionů korun. Podle Stuchlíka je vývoj trhu letos velmi obdobný jako vloni, absolutní čísla však bude možné porovnat až po podzimní aukční sezoně.
Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o 40 procent. Při jejím započtení zaplatil kupec průměrně za jednu vydraženou malbu, kterou může být i kresba, grafika nebo například socha, o 89 procent více. Novinářům to řekli autoři ročenky Art+ 2023, která shrnuje tuzemský aukční trh s výtvarným uměním.
Poptávka převyšuje nabídku. Investice do umění vynesly za deset let desítky procent
Money
Jedničkou tuzemských aukcí se v letošním prvním pololetí stala Toyen. Za 16 vydražených obrazů zaplatili sběratelé 62,2 milionu korun. Druhý nejúspěšnější byl Emil Filla, za jehož 15 děl utratili kupující 41,1 milionu korun. Oba ovšem zaostali za výsledky z roku 2022 o zhruba 30 milionů korun. Naopak třetí Josef Šíma si meziročně v celkovém obratu polepšil. Jeho 22 prodaných děl stálo dohromady 38,9 milionu korun, což bylo o 1,6 milionu korun více než o rok dříve.
Stejně jako loni se nejprodávanějším umělcem na sálových aukcích stal Jiří Načeradský. Letos se prodalo 54 jeho obrazů, celkem za čtyři miliony korun. Loni druhého Oldřicha Kulhánka letos vystřídal Ota Janeček, jehož 38 vydražených obrazů vyneslo celkem 8,57 milionu korun. Třetí v žebříčku prodejnosti skončil Jiří Anderle s 34 prodanými díly, celkem za 2,52 milionu korun.
Výstavou nazvanou Všechnu moc imaginaci! vrcholí festival Česká sezóna, který od loňského června probíhá v Drážďanech. Velkoryse pojatá přehlídka zprostředkovává pohled na české výtvarné umění od začátku 20. století po dnešek. Jejím autorem je bývalý šéf Národní galerie Jiří Fajt a díky nevídanému zájmu byla výstava prodloužena. A tak máte ještě měsíc na to ji navštívit. Minout ji by byla chyba. 
Drážďany ukazují to nejlepší z českého umění za 100 let. Na návštěvu máte ještě měsíc
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
