Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Na chorvatském panství kdysi jistý pan Meneghett ihostil rakouskou armádu, dnes se zde může nechat hostit kdokoliv.
Víno z Gruzie je skrytý poklad. Dlouhé měsíce zraje v hliněných amforách (zvaných kvevri) zakopané v zemi. Získává tím jedinečný charakter a hloubku. Kvevri víno překvapí minerálními tóny, zemitým aroma, bohatou strukturou a jantarovou barvou. A oproti běžným vínům evropského typu má jednu nesporou výhodu, ani po dvou vypitých lahvích se na druhý den nedostaví kocovina. Odzkoušeno za vás.
Tento víkend budou moci milovníci vína navštívit v metropoli 19 vinic a ochutnat jejich produkci na akci Pražské vinice, kterou letos pošesté pořádá magistrát hlavního města. Vinice budou v sobotu a v neděli přístupné od 10:00 do 17:00 a vstup do nich bude zdarma s výjimkou vinice svaté Kláry v areálu Botanické zahrady v Troji. V Praze je podle informací magistrátu asi 20 hektarů vinic.
Nezbourali ani centimetr, přesto vinařství Kolby získalo po jejich zásahu zcela nový ráz. Původní stavby i ty nové, suchý sklad i vinný bar, zabalili architekti ze studia ORA do dřevěných latí.
Francouzská Vinalies Internationales je jedna z největších světových vinařských soutěží. Na letošním třicátém ročníku, který se konal ve francouzském městě Cannes, uspělo české vinařství Kolby. „Vína Kolby vylovila z tyrkysových vod azurového pobřeží pět zlatých medailí, což považujeme za obrovský úspěch. Soutěž má ve vinařském světě velké uznání. Je to pro nás stejné, jako kdybychom přivezli pět zlatých medailí z olympijských her,“ hodnotí soutěž Martin Šmíd, obchodní manažer vinařství Kolby.
Škody způsobené mrazem na letošní úrodě vinařů v Česku půjdou do stovek milionů korun. V Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinohrady v Čechách ničil noční mráz o víkendu, část úrody poškodil už v noci na pátek. Vinaři na jihu Moravy proto od minulého týdne pozorně sledují několik předpovědních modelů i vlastní meteostanice.
Tuzemské víno je čím dál lepší, stejně tak i vinařství, v nichž se moravská a česká vína rodí. Zejména pak na jižní Moravě v poslední době vyrostla krásná vinařství. Za zmínku stojí i to nejnovější, v Kurdějově, které navrhl architekt Aleš Fiala.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Národ pivařů? Nikoliv. V tuzemsku se produkuje i skvělé víno. Navíc vinařské domy jsou čím dál "hezčí" a kromě degustace lákají i na skvělou architekturu.
Začalo to rekonstrukcí klasicistního zámečku Jabloňka. Nakonec se jeho majitel rozhodl do jeho okolí vrátit i staletou tradici pěstování vína. Kopec v Praze 8 tak po revitalizaci pod taktovkou Marco Maio Architects připomíná Středomoří.
