Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Po mimořádném zdražování posledních let se vývoj cen základních komunálních služeb v České republice postupně stabilizuje. Vodné, stočné i teplo sice nadále mírně rostou, tempo zdražování však výrazně zpomalilo a pohybuje se většinou jen v řádu jednotek procent. Důvodem jsou doznívající inflace a snaha dodavatelů nezdražovat nad rámec nutných nákladů.
Vanilkové rohlíčky jsou v obchodech až zhruba 11krát dražší, než na kolik vyjde jejich domácí příprava. Ta, včetně energií, letos meziročně reálně zlevnila o 2,5 procenta.
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Češi škudlí. Jejich průměrný rodinný rozpočet na letní dovolenou vychází na 35 tisíc korun. Méně dají už jen Japonci a Malajci, vyplývá z dat průzkumu Holiday Barometer, který zkoumal dovolenkové plány obyvatel 23 zemí světa. Ten navíc ukázal, že z nejoblíbenějších destinací pro českou dovolenou letos vypadlo tolik oblíbené Chorvatsko.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
Za tři týdny je tu začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos v průměru přesáhnou 7200 korun a budou tak nejvyšší v historii. I tak však růst příslušných cen oproti minulým letům zmírnil. Záleží ovšem pochopitelně také na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou maximálně odpovídající desetinásobku životního minima jednotlivce, které letos jako loni činí 4860 korun. Na potřeby školáka může tedy stát vyčlenit až takřka 48 900 korun.
V České republice je v současnosti dostupná většina velkých jazykových modelů nabízejících využívat takzvanou generativní umělou inteligenci. Vytvářet automatizované texty nebo obrázky nabízí desítky modelů. Nejpokročilejší pak jsou čtyři z nich: ChatGPT od OpenAI, Gemini od Google, Copilot od Microsoftu a Claude od společnosti Anthropic, který je v Evropě dostupný od tohoto týdne. Všechny nabízejí verzi zdarma i placenou verzi. Jaké jsou jejich výhody? A kolik stojí?
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž informovala Evropská komise. Jen letos bude země na rekonstrukci budov a infrastruktury, které zničila téměř dva roky trvající ruská agrese, potřebovat 14 miliard eur, uvádí odhad.
Přímé náklady výrobců automobilů na navrhovanou emisní normu Euro 7 budou až desetkrát vyšší, než předpokládá Brusel. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) uvedlo, že podle studie poradenské firmy Frontier Economics náklady u benzinových osobních vozů a dodávek, včetně nákladů na schválení typu, investice a vybavení, dosáhnou 1862 eur na vozidlo, v přepočtu zhruba 44 tisíc korun.
Největší japonská automobilka Toyota Motor má za uplynulý finanční rok rekordní tržby 37,15 bilionu jenů (5,9 bilionu korun),. Zejména díky vyššímu prodeji aut a slabšímu kurzu japonského jenu, ale čistý zisk za finanční rok 2023, který skončil v březnu, klesl o 14 procent a činil 2,45 bilionu jenů.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
