Začalo to snahou dát dětem bezpečný způsob, jak říct, že se ve škole děje něco špatného. Dnes FaceUp pomáhá firmám po celém světě zachytit podvody, porušování pravidel, šikanu nebo sexuální obtěžování. Platformě důvěřuje přes 3600 organizací, včetně Mercedesu, Heinekenu či KFC. A nová investice přes 110 milionů korun má český startup posunout ještě hlouběji do korporátního světa.

Když FaceUp začínal, jmenoval se ještě NNTB – Nenech to být a řešil hlavně šikanu ve školách. Dnes už je z něj technologická firma, která prodává software firmám po celém světě a pomáhá jim řešit věci, o kterých se v korporacích obvykle nemluví snadno: podvody, porušování předpisů, sexuální obtěžování, šikanu nebo jiné etické problémy.

5 fotografií v galerii

Teď český startup získal další peníze na růst. V investičním kole Series A nabral pět milionů dolarů, tedy přes 110 milionů korun. Investici vedl chorvatský fond Fil Rouge Capital, zapojily se také JIC Ventures, Venture to Future Fund a Gi21 Capital. Peníze znovu poslali i stávající investoři včetně Jiřího Hlavenky, Tilia Impact Ventures a Reflex Capital.

Celkově už FaceUp od investorů získal zhruba devět milionů dolarů, tedy přibližně 210 milionů korun. Valuace firmy se podle tiskové zprávy dostala nad půl miliardy korun.

Z oznamovací schránky je platforma pro firemní etiku

FaceUp se pohybuje v oblasti, které firmy říkají ethics & compliance. Zjednodušeně jde o nástroje, které organizacím pomáhají zjistit, co se uvnitř opravdu děje, a řešit problémy dřív, než z nich vznikne právní spor, reputační průšvih nebo finanční ztráta.

Platforma dnes kombinuje bezpečné oznamování podnětů, ochranu whistleblowerů, AI etickou linku, interní vyšetřování, správu podnětů i dotazníkové nástroje. FaceUp se tak nechce profilovat jen jako software, který firmám pomůže splnit regulatorní povinnost. Chce být systémem, který zaměstnanci skutečně používají.

„Většina produktů v tomto odvětví pomáhá splnit regulatorní požadavky, ale chybí jim reálné využití a přidaná hodnota pro business. FaceUp se v organizacích aktivně využívá, což vytváří dlouhodobou hodnotu a v konečném důsledku rozhodne o tom, kdo v této kategorii zvítězí,“ vysvětluje zapojení fondu Venture to Future Fund Miriama Hanout, manažerka investic a členka správní rady.

Musíme ochránit naše děti. Babiš roztleskává debatu o zákazu sociálních sítí pro mladé v Česku

Politika

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

ČTK

Přečíst článek

Klienti ve více než 70 zemích

FaceUp podle firmy používá přes 3600 organizací ve více než 70 zemích. Mezi klienty patří i známé globální značky jako Mercedes-Benz, Heineken, Sephora, Zendesk nebo KFC.

Systém aktuálně chrání více než 1,5 milionu zaměstnanců a studentů a pomohl zpracovat přes 44 tisíc podnětů. Ty se týkaly jak interních podvodů a porušování předpisů, tak závažných mezilidských problémů v práci nebo ve škole.

Právě kombinace komerčního SaaS byznysu a původního společenského dopadu je na FaceUpu zajímavá. Firma nezačala jako klasická B2B platforma z prezentace pro investory. Vyrostla z konkrétního problému, který zakladatelé řešili už jako studenti.

Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT

Leaders

Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.

Jan Žižka

Přečíst článek

Peníze půjdou do produktu i expanze

Nová investice má pomoci hlavně s dalším vývojem platformy. FaceUp chce z produktu udělat komplexnější modulární systém pro manažery, kteří mají ve firmách na starosti etiku, compliance a interní rizika.

Firma chce zároveň posílit u velkých korporací a zrychlit růst na trzích, kde podle ní poptávka po moderních compliance platformách roste nejrychleji. Zmiňuje hlavně USA a Spojené arabské emiráty.

„Mám z této investice obrovskou radost. Umožní nám růst ještě rychleji směrem k naší vizi: stát se předním světovým řešením pro etická a bezpečná pracoviště,“ říká spoluzakladatel a CEO FaceUpu Jan Sláma.

Podle něj peníze pomohou zvýšit opakované roční výnosy, rozšířit tým a posílit produkt. Firma chce zároveň podporovat více organizací po celém světě v budování důvěry, etiky a integrity.

Do aktuálního kola se znovu zapojil také investor Jiří Hlavenka. Ten FaceUp v minulosti podpořil spolu se Scio a v nové investici vidí důkaz, že české B2B SaaS firmy mohou uspět i mimo domácí trh.

„Není mnoho českých firem, které se v těžkém B2B SaaSu dokázaly prosadit globálně. FaceUp takovou firmou je, prodává úspěšně v desítkách zemí, na všech kontinentech. Dokazuje navíc, že SaaS není mrtvý, jak se někdy uvádí,“ říká Hlavenka.

Podle něj je v citlivém odvětví, ve kterém FaceUp působí, zásadní nejen produkt, ale také důvěra, reputace a bezpečnost dat.

To je u whistleblowingu a interních podnětů klíčové. Firma neprodává nástroj na hezčí tabulky, ale systém, do kterého lidé píšou často velmi citlivé věci. Pokud mu nevěří zaměstnanci ani vedení, produkt nemá šanci fungovat.

Mikroskopy z Brna od Telightu uspěly v Evropě. Teď cílí na Ameriku i Asii

Zprávy z firem

Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Investoři sázejí na globální kategorii

Hlavní investor kola, chorvatský fond Fil Rouge Capital, vidí ve FaceUpu firmu, která se z úzkého problému dokázala posunout do globální SaaS platformy.

„FaceUp řeší palčivou potřebu v oblasti compliance a správy společností – a to produktem, který je škálovatelný a vysoce relevantní napříč trhy. Tým prokázal silnou exekuci: z jednoho úzkého případu užití vybudoval globální SaaS platformu s jasným product-market fitem,“ uvádí Roger Blott, zakládající partner Fil Rouge Capital.

Podobně mluví i Radim Kocourek, managing partner JIC Ventures. Ten připomíná, že JIC s týmem spolupracuje od úplných začátků.

„S Honzou a týmem FaceUp spolupracujeme od samých začátků – ze studentského projektu na JICu vybudovali jednu z nejrychleji rostoucích technologických firem v Česku s přítomností ve více než 70 zemích,“ říká Kocourek.

Musk prohrál bitvu s OpenAI. Porota smetla jeho žalobu jako opožděnou

Leaders

Elon Musk neuspěl ve sporu s OpenAI, kterou obvinil z odklonu od původního poslání vyvíjet umělou inteligenci ku prospěchu lidstva. Porota dospěla k závěru, že miliardář podal žalobu příliš pozdě. Muskův právník si vyhradil právo na odvolání.

nst

Přečíst článek

Od Nenech to být k půlmiliardové valuaci

FaceUp chce růst i díky tomu, že oblast compliance se mění. Firmám už nestačí mít formálně splněnou povinnost a uložený dokument ve složce. Potřebují nástroj, který jim pomůže problémy zachytit, vyhodnotit a řešit včas.

„FaceUp dokázal proměnit oblast compliance z pouhého zaškrtávání políček v proaktivní systém využívající umělou inteligenci v reálném čase,“ říká Damir Špoljarič, managing partner Gi21 Capital.

To je pro FaceUp důležitý příběh i směrem k investorům. Pokud se mu podaří přesvědčit velké firmy, že etika, interní bezpečnost a compliance nejsou jen náklad, ale prevence větších problémů, může se z původně školního projektu stát výrazně větší globální firma.

FaceUp založili Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm. Školní nezisková verze NNTB vznikla v roce 2017, komerční varianta pro firmy se spustila o tři roky později. Zakladatelé za své projekty získali řadu ocenění. Letos obdrželi titul Začínající podnikatel roku 2025 od EY, umístili se také v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 a získali ocenění Deloitte Impact Star.

V roce 2024 FaceUp nabral investici 70 milionů korun. Nové kolo přesahující 110 milionů korun má firmě pomoci k dalšímu skoku: od rychle rostoucí české SaaS firmy k hráči, který chce v kategorii etiky a compliance konkurovat zavedeným globálním platformám.

Viktoru Orbánovi nelze upřít jedno – jeho neúspěšnou snahu o další vítězství v maďarských parlamentních volbách sledovali i daleko za hranicemi nevelké středoevropské země. Také nový premiér Péter Magyar ale bude poutat hodně pozornosti. V Bruselu i Moskvě už začali bedlivě zkoumat snahu jeho vlády o diverzifikaci energetických zdrojů a hlavně to, do jaké míry bude Maďarsko dál odebírat ruské suroviny.

Pro zastánce tvrdé linie vůči Moskvě je teď možná Magyar zklamáním, stejně jako nastupující ministr ekonomiky a energetiky István Kapitány. Lídři strany Tisza, která zvítězila v dubnových volbách, dlouhodobě mluvili o závislosti na Rusku jako o „systémovém riziku“. Měli zjevně na mysli dodávky ropy, plynu i výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Paks, kterou předchozí vláda svěřila ruskému Rosatomu. Diverzifikaci energetických zdrojů nyní Budapešť vyhlašuje jako prioritní cíl, zároveň ale připouští, že se zcela bez ruských surovin neobejde a hodlá se jich zbavovat pomaleji (do roku 2035), než je cíl Evropské unie.

Péter Magyar zdůrazňuje, že geografická poloha Ruska i Maďarska je prostě daná, realitou je i ropovod Družba, kterým putuje ruská surovina a který má nadále zůstat jednou ze dvou klíčových cest pro její přepravu – vedle ropovodu Adria z chorvatského pobřežního terminálu Omišalj. Ruský plyn bude zatím dál proudit potrubím z Turecka. V případě elektrárny Paks 2 hodlají Maďaři prozkoumat stávající dohody s Rusy – především ohledně financování, které byly v minulosti terčem kritiky. Žádné výzvy, aby Rosatom ze země okamžitě odešel, ale nezaznívají. Magyar dokonce vyslovil očekávání, že po konci války na Ukrajině se Evropa k dovozu surovin z Ruska z ekonomických důvodů stejně vrátí.

Americký plyn přinesl Evropě úlevu. Začínají ale převažovat starosti

Politika

Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.

Jan Žižka

Přečíst článek

Premiér Magyar určitě bude dál vysvětlovat, že se musí realisticky potýkat se situací, do které zemi zavedl jeho předchůdce Viktor Orbán – i pokud jde o zbytečně zvýšenou závislost na Rusku. Svět bude sledovat, jak je možné realizovat změnu režimu, o níž mluví nynější vládci v Budapešti, a zvrátit odchod od liberální demokracie, ke kterému se otevřeně hlásil Orbán. Reforma celé ekonomiky včetně energetiky bude součástí této přeměny.

Maďarsko do jisté míry navazuje na historii – tamní reformy poutaly pozornost světa už v posledních letech sovětského impéria a byly v dobách Michaila Gorbačova jedním z impulsů pro jeho hospodářskou transformaci.

Podoba s Orbánem? Rozhodně ne

Někteří evropští pozorovatelé snad mohou dospět k závěru, že Péter Magyar se koneckonců v energetické spolupráci s Ruskem svému předchůdci Viktorovi Orbánovi docela podobá. Takové přirovnání je ale daleko od reality a v Evropě tento pohled nejspíš ani nepřeváží. Viktor Orbán a jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó si dokázali získat pověst – mírně řečeno – věrných spojenců Putinova Kremlu. Pétera Magyara, který na předvolebních demonstracích hřímal „Rusové domů“, asi z něčeho podobného bude podezírat málokdo. (Orbán se v té době snažil obrátit hněv voličů proti Kyjevu a Bruselu.) Pro celkové nastavení Magyarova kabinetu je charakteristický název knihy, kterou kdysi napsala dnes nastupující ministryně zahraničí a odbornice na energetickou bezpečnost Anita Orbán (není příbuznou bývalého premiéra) – „Moc, energie a nový ruský imperialismus“. Poprvé vyšla už v roce 2008…

Aktualizováno

Evropa vypne ruský plyn. Nejpozději do dvou let

Politika

Evropské státy přehlasovaly odpůrce a schválily nejtvrdší energetický krok od začátku války. Zákaz ruského plynu i LNG má platit nejpozději od roku 2027 — s jedinou výjimkou v čase nouze.

ČTK

Přečíst článek

Postoj Pétera Magyara k ruským energiím, který zjevně vychází z racionálních úvah, může ovlivnit celoevropskou debatu. K energetické spolupráci s Ruskem tíhne sílící evropská krajní pravice, jenže výchozí pozice Magyara je úplně jiná – základním cílem je diverzifikace, z pohledu jeho země tedy méně Ruska, od kterého se ale zároveň nemůžeme úplně odstřihnout. Můžu jednat s Putinem, ale rozhodně nebudeme přátelé, dodává výstižně maďarský premiér. Umírnění evropští politici by se však podobně jako Magyar měli zamýšlet nad tím, jak to bude s ruskými surovinami po konci války – pokud nepředpokládáme, že bude trvat věčně.

Evropa by měla mít jasno

Finský prezident Alexander Stubb se v nedávném rozhovoru pro Respekt přidal k evropským státníkům, kteří zdůrazňují, že v určitém momentu bude potřeba, aby Evropa začala sama jednat s Ruskem o ukončení války. Nevíme, jestli se takové rozhovory opravdu uskuteční. Řada Evropanů se už ale shodne, že je to lepší varianta, než když bude mír s Vladimirem Putinem dojednávat Donald Trump, který, jak známo, velký ohled na evropské zájmy nebere.

David Ondráčka: Maďarsko po Orbánovi: zkrotit oligarchy a vrátit pravidla

Názory

Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.

David Ondráčka

Přečíst článek

A pokud má Evropa k jednáním s Moskvou směřovat, musí mít jasno, jak si představuje budoucí vztahy v energetice. Těžko přijde k jednacímu stolu s návrhem, že z Ruska už nikdy nic kupovat nebude. Na druhé straně nemůže dopustit ani riziko opakování scénáře z roku 2021, kdy se Putin domníval, že uzavíráním plynových kohoutků oslabí Evropu před pozdějším ruským útokem na Kyjev. Evropský scénář může vycházet ze základních principů dnešní politiky Pétera Magyara – „méně Ruska, což neznamená žádné Rusko, větší diverzifikace a připravené alternativy pro případ dalších krizí.“ To už by byla strategie, která může ve vztahu ke Kremlu posílit evropskou vyjednávací pozici.

Poučení pro evropské politiky

Nebýt realistického postoje k ruským energiím, který Magyar prezentoval už v předvolební kampani, oslabila by Tisza své šance na vítězství. I někdejším voličům dosud vládnoucí strany Fidesz už zjevně začaly vadit Orbánovy a Szijjártovy „zásnuby“ v Kremlu, které šly hodně nad rámec „pragmatické politiky“. Na druhé straně jedním z důvodů, proč Orbán předtím tak dlouho (šestnáct let v řadě) vydržel v čele Maďarska, byla právě i jeho deklarovaná snaha získávat levnější suroviny z Ruska. Podobný argument koneckonců zazníval v maďarských pravicových kruzích už vůči předchozím levicovým vládám, když také koketovaly s Moskvou – „kdyby aspoň zajistily levnější suroviny“.

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Money

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Jan Žižka

Přečíst článek

Právě tady nabízí Magyar další velkou inspiraci pro umírněné evropské politiky. Pokud chtějí zastavit nástup krajní pravice, musí nabídnout srozumitelné alternativy vůči jejím plánům, a to právě i v přístupu k ruským surovinám.

Péter Magyar má vůči Rusku schovanou ještě jednu specifickou „kartu“. Přinejmenším v tuto chvíli je to projekt nových bloků jaderné elektrárny Paks. Nevíme, jak dopadne revize stávajících smluv o jejich výstavbě, jisté ale je, že Moskva má na svém jediném současném projektu tohoto typu v Evropské unii velký zájem. Šéf Rosatomu Alexej Lichačov po volbách okamžitě vyjadřoval ochotu dát nové maďarské vládě k dispozici veškeré informace a dokonce vyjádřil optimistické očekávání, že ve spolupráci s Magyarovým kabinetem se celý projekt urychlí.

Maďarsko, stejně jako celá Evropa, ale musí dál počítat také s tím, že v Moskvě se mohou třeba i v době zdánlivého uvolnění napětí prosazovat zastánci radikálních postupů. Je pravděpodobné, že část kremelské „věrchušky“ se ještě bude chtít za Orbánovu porážku pomstít.

Minulý týden – tedy ve stejnou dobu, kdy Lichačov potvrzoval svůj vstřícný přístup vůči Budapešti, začala Putinova vojska rozsáhle bombardovat ukrajinskou Zakarpatskou oblast, kde žije početná maďarská menšina. Přitom bylo naprosto jasné, jak podobný útok může rozzuřit právě Pétera Magyara, který se profiluje jako silný ochránce krajanů v sousedních zemích. Je docela možné, že potichu zuřili i mnozí lidé v Rosatomu. Je to vlastně takové „déjà vu“ – když v Kremlu v roce 2021 padlo rozhodnutí o využití plynu jako politické zbraně vůči Evropě včetně Německa, mnozí pracovníci Gazpromu, kteří se celá desetiletí snažili zvláště Němcům prezentovat jako naprosto spolehliví dodavatelé, určitě také nehýřili nadšením.

Další texty Jana Žižky