Tesla v Evropě dál krvácí. Prodeje klesají třináctý měsíc v řadě, mohutně posiluje čínský BYD

Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk, který stál na začátku boomu injekcí na hubnutí, čelí rostoucímu tlaku na svůj klíčový byznys. Společnost, jež díky úspěchu léků Ozempic a Wegovy na čas získala titul nejhodnotnější veřejně obchodované firmy v Evropě, nyní varuje před poklesem letošních tržeb.

Úspěch přípravků založených na účinné látce semaglutid, které napodobují hormon GLP-1 regulující chuť k jídlu, odstartoval novou éru léčby obezity. Novo uvedlo Ozempic na americký trh v roce 2018 a o tři roky později spustilo prodej přípravku Wegovy určeného přímo na hubnutí. Firma tak získala výrazný náskok před konkurencí.

Ten se však postupně ztenčuje. Hlavní rival Eli Lilly vstoupil na trh s injekcí Zepbound v roce 2023 a v přímém srovnání dosáhl lepších výsledků v redukci hmotnosti než Wegovy. V dolarovém vyjádření již Zepbound překonal tržby Wegovy a podle analytiků by měl svůj náskok dále navyšovat.

Pfizer dohání konkurenci: V Číně bude prodávat nový lék na obezitu

Zprávy z firem

Společnost Pfizer získala exkluzivní práva na komercializaci terapie proti obezitě v Číně, píše agentura Bloomberg. Dohoda s místním startupem Hangzhou Sciwind Bioscience má hodnotu až 495 milionů dolarů a představuje další krok americké farmaceutické firmy k posílení pozice na rychle rostoucím trhu s přípravky na hubnutí.

nst

Přečíst článek

Cenová válka a levné napodobeniny

Další ránu představují levnější napodobeniny GLP-1 přípravků, připomíná agentura Bloomberg. Novo odhaduje, že až 1,5 milionu pacientů v USA užívá kopie těchto léků. Ty vznikly v období nedostatku originálních přípravků, kdy americká regulace umožňovala výrobu takzvaných „compounded“ verzí bez plného schvalovacího procesu.

Přestože americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) již nedostatek oficiálně ukončil, někteří výrobci pokračují v prodeji díky úpravám složení či dávkování. Do budoucna navíc hrozí vypršení patentové ochrany semaglutidu v některých zemích, což může otevřít dveře generické konkurenci.

Rostoucí tlak na ceny zesiluje i politická rovina. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje snižování cen léků v USA. Novo i Lilly se v listopadu dohodly na snížení cen svých klíčových přípravků pro programy Medicaid a Medicare, přičemž zlevnit mají i přímé ceny pro spotřebitele. Novo upozornilo, že nižší ceny mohou letos negativně dopadnout na růst globálních tržeb.

Obrana: slevy, přímý prodej i nové produkty

Novo reaguje spuštěním vlastní platformy přímého prodeje NovoCare, která nabízí výrazné slevy na Ozempic a Wegovy. Od nástupu nového generálního ředitele Mikea Doustdara firma zároveň snižuje náklady, propouští a zlevňuje své klíčové produkty, aby obnovila konkurenční výhodu.

Společnost sází také na inovace. V lednu zahájila v USA prodej tabletové verze Wegovy, čímž si před Lilly zajistila náskok v segmentu perorálních léků na hubnutí. Připravuje rovněž vyšší dávku injekce Wegovy, která má podle firmy nabídnout srovnatelný účinek jako konkurenční Zepbound.

Ambiciózní projekt nové generace léčby obezity CagriSema však zatím nepřinesl očekávaný průlom. V přímém srovnání vykázal nižší úbytek hmotnosti než tirzepatid od Lilly.

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Money

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

pej

Přečíst článek

Klíčový rok pro tržní pozici

Novo se snaží posílit své portfolio i prostřednictvím akvizic, loni však neuspělo v souboji o americkou biotechnologickou firmu Metsera, kterou získal Pfizer.

Společnost tak vstupuje do klíčového období, kdy bude muset obhájit svou pozici průkopníka trhu s léky na obezitu v prostředí sílící konkurence, cenového tlaku a regulatorních změn. To, zda si udrží náskok, nebo přenechá tržní vedení rivalovi, bude pro investory jedním z hlavních témat nadcházejících měsíců.

Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.

Nová evropská regulace přikáže výrobcům, aby baterie ve spotřební elektronice šly snadno vyměnit. Cílem je delší životnost výrobků a méně elektroodpadu, dopady se ale projeví i v nákladech firem a pravděpodobně i v cenách některých zařízení.

Cílem avizované bateriové změny je prodloužit životnost elektroniky, omezit rychle rostoucí množství elektroodpadu a posílit recyklaci cenných surovin. Regulace se týká široké škály zařízení. Od mobilních telefonů a notebooků až po vysavače, kuchyňské pomocníky nebo přístroje osobní péče. Právě u těchto výrobků často baterie rozhoduje o tom, jak dlouho budou skutečně sloužit.

Prodloužená životnost

Typickým příkladem jsou tyčové a robotické vysavače. Jejich motory a konstrukce mohou vydržet řadu let, zatímco baterie má obvykle kratší životnost. Někteří výrobci už dnes na tento rozdíl reagují. Například značka Sencor poskytuje u vybraných vysavačů záruku na motor až deset let, zatímco baterie podléhá standardní dvouleté záruce na kapacitu. Nová evropská pravidla však mají zajistit, aby výměna baterie nebyla složitou nebo ekonomicky nevýhodnou operací, ale běžnou součástí životního cyklu výrobku.

„Pro zákazníka je frustrující, když přístroj funguje, ale kvůli baterii ho musí odložit nebo složitě řešit servis. Právě tady dává opravitelnost skutečný smysl,“ vysvětluje Martin Štancl, produktový manažer značky Sencor.

Pro zákazníky je princip srozumitelný. Pro výrobce ale znamená výraznou změnu. Nejde jen o drobnou technickou úpravu konstrukce. Firmy budou muset přepracovat návrh výrobků, projít rozšířeným testováním bezpečnosti a funkčnosti a zároveň počítat s delší dostupností náhradních dílů i servisní podporou. To vše zvyšuje nároky na plánování výroby i financování.

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Názory

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Martin Seyček

Přečíst článek

Zboží zdraží

Dopad na ceny se podle odborníků může lišit podle segmentu trhu. V silně konkurenčních kategoriích, jako jsou sluchátka nebo přenosné reproduktory, se dá očekávat, že výrobci část zvýšených nákladů absorbují ve svých maržích, aby zůstali cenově dostupní. U méně cenově citlivých výrobků však nelze mírné zdražení vyloučit. Harmonogram je přitom pevně daný a účinnost pravidel od roku 2027 neponechává prostor pro výrazné odklady.

Vedle ekonomických dopadů se nařízení výrazně promítá také do vývoje výrobků a do vnitřního fungování firem. „Nová regulace nepředstavuje dílčí technickou úpravu, ale komplexní zásah do konstrukčního návrhu, procesů posuzování shody i interního řízení kvality. Výrobci musí zvládnout vývoj

nových konstrukčních řešení, absolvovat rozšířené testování bezpečnosti a funkční shody, aktualizovat technickou dokumentaci a nastavit interní procesy tak, aby dlouhodobě plnily regulatorní požadavky v celém životním cyklu výrobku. Subjekty, které s přípravou na tyto změny nezačaly v dostatečném předstihu, mohou mít s ohledem na účinnost požadavků od roku 2027 významný implementační deficit,“ upozorňuje Luboš Cinek, expert značky Sencor na oblast regulací.

Časový rámec nové regulace navíc podle odborníků neponechává prostor pro výraznější odklady. „Evropská legislativa někdy dává členským státům flexibilitu v implementaci, výrobci se pak například mohou spolehnout na přechodná období. V tomto případě to tak ale není. Aby byly zajištěné rovné podmínky na trhu, nařízení má pevně daný harmonogram a výrobci s ním musí pracovat v podobě, v jaké se na ni členské státy a europoslanci dohodli. Zároveň je potřeba počítat s tím, že v případě nesplnění požadavků mohou následovat sankce,“ upozorňuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Součástí regulace je také zavedení takzvaného digitálního pasu baterie. Každá baterie bude opatřena QR kódem, pomocí něhož bude možné zjistit informace o jejím složení, původu surovin, uhlíkové stopě i možnostech recyklace. Evropská unie tím chce zvýšit transparentnost dodavatelských řetězců a podpořit přechod k cirkulární ekonomice, v níž jsou baterie a elektronika vnímány jako zdroj cenných materiálů, nikoli jako jednorázové zboží.

Téma elektroodpadu přitom nabývá na významu. Podle údajů Eurostat patří elektroodpad mezi nejrychleji rostoucí druhy odpadu v Evropě. V roce 2023 se v EU sebralo v průměru 11,6 kilogramu elektroodpadu na obyvatele, přičemž méně než polovina vyřazených zařízení je skutečně recyklována. U přenosných baterií se k recyklaci dostává zhruba 49 procent. Nová regulace si klade za cíl zvýšit tento podíl na 63 procent do roku 2027 a na 73 procent do roku 2030.

Česká republika se podle dat Český statistický úřad pohybuje přibližně na unijním průměru, zatímco některé státy, například Belgie, už dnes překračují šedesátiprocentní míru sběru přenosných baterií.

Nová pravidla tak nejsou jen technickou úpravou konstrukce spotřebičů. Představují širší posun v tom, jak je v Evropě vnímána životnost výrobků a odpovědnost výrobců. Od roku 2027 by už baterie neměla být důvodem, proč jinak funkční zařízení končí v odpadu. Pro firmy to znamená vyšší nároky, pro zákazníky větší možnost volby – a pro trh další krok směrem k delší životnosti a větší udržitelnosti.

Aktualizováno

Vládní otočka. Na program Nová zelená úsporám peníze najdeme, říká Havlíček

Money

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.

ČTK

Přečíst článek

Jakub Kott z E.ON: Lidé pochopili, že nemohou nabíjet auta jen ze slunce, zájem o flexibilitu roste

Zprávy z firem

Nedostatek dobíjecích stanic nebo příliš vysoká cena nabíjení. To jsou podle průzkumu E.ONu jedny z nejčastějších mýtů ohledně elektromobility. Podle Jakuba Kotta, který u dodavatele energií vede oddělení mobility, je to hlavně o osobní zkušenosti. Majitelé elektroaut nejenže vnímají rychle se rozšiřující síť veřejných stanic, ale hlavně dávají přednost výhodnějšímu domácímu dobíjení.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek