Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.

Růst akcií Intelu na přelomu roku výrazně přiživily výroky amerického prezidenta. Investoři začali sázet na to, že Donald Trump přinese masivní podporu americké polovodičové výrobě, další dotace, cla na asijskou konkurenci a agresivní tlak na přesun výroby zpět do Spojených států.

Právě Intel měl z této politiky těžit nejvíc. Firma buduje nové továrny v Ohiu, Arizoně i Německu a otevřeně se profiluje jako klíčový pilíř americké technologické suverenity. Trumpovy sliby o „návratu výroby domů“ tak pomohly akciím prudce růst.

Jenže výsledková sezona přinesla tvrdý střet s realitou. Slabší výhled i napjaté dodávky serverových čipů ukázaly, že politická podpora sama o sobě technologický obrat nezaručí. Trh proto rychle přehodil výhybku z euforie do módu opatrnosti.

Od optimismu k vystřízlivění

Na Intelu se tak během krátké doby negativně podepsalo hned několik událostí. „Akcie předtím výrazně vyrostly na vlně optimismu, že datacentrové procesory jsou prakticky vyprodané dopředu a že se zlepšuje výtěžnost na pokročilém procesoru 18A. Po výsledcích ale přišlo vystřízlivění, protože management nastavil opatrný výhled na první kvartál a otevřeně mluví o tom, že dodávky budou v prvním letošním kvartále nejnapjatější,“ vysvětluje analytik XTB Tomáš Cverna.

Podle něj teď trh znovu řeší, zda Intel dokáže reálně přetavit AI poptávku do tržeb a marží, a zda se ztrátovost foundry byznysu nebude dál protahovat. Foundry byznys znamená, že Intel vyrábí čipy i pro jiné firmy, jenže tato extrémně nákladná expanze do zakázkové výroby zatím firmě spíš bere peníze, než aby je vydělávala.

Korekce po přehnaných očekáváních

Podobně situaci čte i analytik Portu Lukáš Raška. Současný pokles akcií podle něj neznamená rozpad investičního příběhu, ale spíše korekci po období zvýšených očekávání.

„Intel je uprostřed náročné transformace, která přirozeně přináší kolísavé výsledky i vyšší náklady. Trh teď testuje, jak velkou důvěru je ochoten této strategii dát. Část výprodeje tak působí jako typická korekce po období zvýšených očekávání,“ říká Raška.

Akcie se podle něj nyní nacházejí na rozcestí. Pokud se potvrdí zlepšování výrobních parametrů a návrat konkurenceschopnosti v klíčových segmentech, může se současná úroveň zpětně jevit jako zajímavý vstupní bod. Pokud se ale transformace znovu zadrhne, investoři budou dál zvyšovat rizikovou přirážku.

Silná konkurence a tlak na marže

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška stojí za vysokou volatilitou také sílící konkurence, omezené výrobní kapacity a pokračující tlak na marže způsobený vysokými kapitálovými výdaji.

„Zatímco jiné firmy z oboru nadále těží z boomu AI datacenter. Intel se stále nachází v transformační fázi, která se časově protahuje,“ shrnuje Míšek.

Tlak na firmu navíc zesiluje i vstup technologických gigantů do oblasti vlastních procesorů. Microsoft nyní uvádí na trh svůj druhý AI čip Maia 200, který má snížit jeho závislost na hardwaru Nvidie a zvýšit efektivitu provozu cloudových služeb. Konkurence v segmentu datacenter se tak dál zostřuje.

Sázka na comeback

Akcie Intelu se aktuálně obchodují kolem 42,5 dolaru, zatímco průměrný 12měsíční cílový odhad analytiků činí zhruba 46,6 dolaru, což naznačuje potenciál růstu kolem 10 procent. Tento relativně umírněný výhled ale podle analytiků dobře odráží nejistotu ohledně tempa obratu firmy.

Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala svoji základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Odůvodnila to tím, že inflace stále zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Přitom nenaznačila, kdy by mohly úrokové sazby opět klesnout.

Pro ponechání úroků se vyslovilo deset z 12 členů měnového výboru. Guvernéři Fedu Christopher Waller, zmiňovaný jako možný nástupce současného šéfa Fedu Jeroma Powella, a Stephen Miran byli pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Inflace zůstává zvýšená, trh práce se stabilizuje

Fed uvedl, že ekonomická aktivita ve Spojených státech nadále roste solidním tempem. Inflace zůstává „poněkud zvýšená“ a trh práce podle banky vykazuje známky stabilizace. Přestože Fed připustil, že tvorba nových pracovních míst zůstává slabá, ze svého prohlášení vypustil formulaci o rostoucích rizicích poklesu zaměstnanosti. To naznačuje, že bankéři jsou nyní méně znepokojeni hrozbou rychlého zhoršení situace na trhu práce.

Před aktuálním zasedáním představitelé Fedu trh práce převážně hodnotili jako zhruba vyrovnaný, kdy pomalejší růst zaměstnanosti odpovídá slabšímu přílivu nových pracovníků. Ten je podle ekonomů mimo jiné důsledkem přísnější imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 procenta.

Kdy přijde snížení? Fed mlčí

V prohlášení po svém zasedání ale banka neposkytla žádný náznak, kdy by mohla znovu snížit úrokové sazby. Podle Fedu bude rozsah a načasování dalších úprav měnové politiky záviset na nově příchozích datech a celkovém ekonomickém výhledu.

Rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny znamená další přerušení cyklu uvolňování měnové politiky Fedu, který začal ke konci vlády prezidenta Joea Bidena a po zhruba devítiměsíční pauze pokračoval i za současného funkčního období Donalda Trumpa. Centrální banka snížila sazby na závěrečných třech zasedáních roku 2025 vždy o čtvrt procentního bodu.

Rozdělený výbor a tlak z Bílého domu

Prosincové snížení sazeb ale odhalilo výraznou názorovou nejednotu uvnitř měnového výboru. Tři z 12 hlasujících členů tehdy hlasovali proti – jeden požadoval hlubší pokles sazeb, zatímco dva se vyslovili proti jakémukoli snížení. Tyto rozdílné postoje přetrvávají i na začátku letošního roku. Část představitelů Fedu je nadále znepokojena tím, že inflace se nevrací k dvouprocentnímu cíli dostatečně rychle, zatímco jiní varují, že bez uvolnění úvěrových podmínek by mohlo dojít k nárůstu nezaměstnanosti.

Debata uvnitř Fedu tak pravděpodobně ovlivní i první kroky nového šéfa centrální banky, jehož jmenování má Trump oznámit v nejbližší době. Powellův nástupce by měl řídit červnové zasedání Fedu ve dnech 16. a 17. června, přičemž investoři očekávají, že do té doby se úrokové sazby měnit nebudou. Trump již několikrát vyzval k okamžitému a výraznému snížení úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.

Powell ve středu vyjádřil přesvědčení, že centrální bance se navzdory tlakům ze strany prezidenta Trumpa podaří zachovat svou nezávislost. „Pokud ji ztratíte, je velmi těžké ji obnovit. Neztratili jsme ji a nedomnívám se, že se tak stane. Rozhodně to nechci,“ dodal.