Ryanair posiluje svou finanční pozici. Splatil eurobondy za 1,2 miliardy eur a poprvé od vstupu na burzu v roce 1997 je tak bez dluhů. Aerolince to pomůže zlevnit financování a získá větší prostor při vyjednávání o nových letadlech i letištních dohodách.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair splatila své jediné zbývající dluhopisy. Je tak poprvé od svého vstupu na burzu v roce 1997 „bez dluhů“. Aerolinka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Ryanair splatil poslední dluhopisy
Firma dnes splatila eurobondy v hodnotě 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) vydané v květnu 2021. To znamená, že její flotila 620 letadel Boeing 737 nyní není zastavena jako záruka za dluh. Letadla patří mezi nejcennější aktiva leteckých společností.
Podle finančního ředitele Neila Sorahana splacení dluhu dále zvětší nákladový náskok aerolinek ve srovnání s konkurenty, kteří jsou při financování svých letadel závislí na dlouhodobých úvěrech a leasingu.
Sorahan předpokládá, že firma se v budoucnu na dluhopisové trhy opět vrátí. Od roku 2029 má totiž přebírat ročně až 50 letadel Boeing MAX-10. Do fiskálního roku 2034 chce Ryanair přepravit ročně 300 milionů cestujících.
Splacení dluhu může posílit pozici firmy
Ryanair dlouhodobě využívá nízkonákladový provozní model, díky kterému nabízí levnější letenky, udržuje vysokou obsazenost letadel a rozšiřuje své působení na krátkých evropských linkách. Splacení dluhů by mohlo tuto pozici dále posílit, protože se sníží náklady na úroky a zvýší finanční stabilita firmy.
Zároveň by mohl Ryanair získat větší prostor při vyjednávání o nákupu letadel, dohodách s letišti i případném budoucím financování, uvádějí analytici.
Ryanairu vzrostl zisk na rekord
Ryanair tento měsíc uvedl, že v uplynulém finančním roce vzrostl jeho zisk po zdanění bez mimořádných položek o 40 procent na rekordních 2,26 miliardy eur. Tržby firmy se za rok do konce března zvýšily o 11 procent na 15,5 miliardy eur. Počet přepravených cestujících stoupl o čtyři procenta na 208,4 milionu.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Nízkonákladový Ryanair hlásí rekordní výsledky, poprvé vyplatí investorům pravidelnou dividendu
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
O státní dluhopisy, takzvané Dluhopisy Republiky, je velký zájem. Místo nabízených cenných papírů v hodnotě 20 miliard korun už lidé poptávají téměř padesát miliard. Jaká je to zpráva pro Česko?
Jde o konzervativní investiční nástroj, který na trhu chyběl. Je to určitá konkurence bankám, které nabízejí termínované vklady tak, aby nemusely platit příliš vysoký úrok. Flexibilní dluhopis nabízí relativně slušné úročení. Navíc se u něj neplatí patnáctiprocentní srážková daň. Ve srovnání s tříměsíčními nebo šestiměsíčními termínovanými vklady se může jednat o atraktivnější investiční variantu.
Existence takového nástroje naznačuje jakousi srovnávací hladinu, kam by banky měly mířit s úroky na spořících účtech a termínovaných vkladech. Z tohoto pohledu je to užitečná signalizace směrem k trhu. Zájem ze strany klientů jasně ukazuje, že podobné konzervativně laděné nástroje tady chyběly. Tentokrát lze dluhopisy pořídit velice jednoduše z pohodlí domova. Enormní zájem je pozitivní zpráva. Říká, že lidé věří vlastnímu státu, jsou ochotni nakupovat jeho dluh. Byť to tvoří jen malou část celkových dluhopisů, které se běžně vydávají a prodávají na finančních trzích.
Aktualizováno
Schillerová hlásí nápor na státní dluhopisy. Češi si objednali cenné papíry za 44 miliard
Češi berou státní dluhopisy ve velkém. Objednávky Dluhopisů Republiky už dosáhly 44,3 miliardy korun a více než dvojnásobně překonaly původní plán ministerstva financí. Největší zájem je o pětileté fixní dluhopisy.
Dluhopis je koncipován tak, aby ho lidé drželi celých pět let, protože výnos postupně narůstá a nejvyšší je v pátém roce. U protiinflačního dluhopisu je výnos zastropován na pěti procentech, ale také nejvíce roste v pátém roce, takže je dobré ho držet do splatnosti. Je také dobré si uvědomit, že na trhu je velké množství investičních možností, ale zejména pro starší investory tento konzervativní nástroj chyběl. Nemyslím si, že by státní dluhopis nějak narušoval trh, to vidíme ve světě zcela běžně.
Banky budou muset reagovat
Není úročení přes čtyři procenta ročně jakási nekalá konkurence státu v tržním prostředí? Zvláště, když se u tohoto produktu nemusí platit daň z výnosu?
Nedomnívám se, že je to nekalá konkurence. Máme na trhu dluhopisové fondy, ale ty mají často výrazně vyšší poplatky. Ve fondech se navíc často sejdou dluhopisy s nižším výnosem, a zhodnocování takových fondů proto může být hůře předvídatelné. Mají v sobě zahrnuty výnosy s různými splatnostmi a celkový výnos nemusí být atraktivní.
Státní dluhopisy můžeme zařadit mezi jisté investice. Domnívám se, že nastavení rozumné výnosnosti ze strany státu trhu spíš prospěje. Nemělo by se stávat to, co vidíme v transformovaných penzijních fondech, kdy velice konzervativní investiční strategie není schopna porážet ani inflaci. Lidé do těchto fondů přispívají jenom kvůli státním příspěvkům. To vidím jako problém. Z investic by měl být výnos. A nejenom pro banky, ale i pro běžné občany. Když stát nechá sáhnout na výnos občanům, není to nekalá konkurence, ale jakási tendence, aby banky daly úroky nahoru ve prospěch klienta.
Jak a kde koupit nové dluhopisy Republika? Jednoduše
Stát nově nabídne Flexi Bond určený jednak pro aktivnější investory, kteří mohou každé tři měsíce znovu vyhodnotit, jestli je pro ně jeho držení atraktivní a zároveň pro ty, kteří chtějí nebo potřebují mít každé tři měsíce své úspory k dispozici bez sankce za předčasný výběr a zároveň získat jejich atraktivní zhodnocení bez dodatečných podmínek a omezení, vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
Ale stát v současnosti reálně přeplácí na nabízených úrocích z dluhopisů trh...
Na desetiletých dluhopisech jsme nyní lehce přes pět procent. Takže jestli jsme na pětiletých na 4,54, tak to v zásadě odpovídá výnosové křivce. Neřekl bych, že české státní dluhopisy vybočují z výnosové křivky. Ale některé banky nedávaly na svých produktech ani tento výnos. Nyní je pro klienta rozumná varianta vzít peníze z termínovaného vkladu a dát je do Dluhopisu Republiky. Jistota je podobná, likvidita také, a výnos o něco větší. Jestliže by nastal odliv peněz z termínovaných produktů, tak je to pozitivní tlak na banky. Banky mají na těchto svých produktech poměrně solidní marži. Když se o ně víc podělí s klienty, tak je to správný tlak na banky.
Stát se pohybuje na finančním trhu, kde panují pravidla, ale potom z něj vybočí, a chová se podle vlastních pravidel. Je to za vás v pořádku?
Vzal bych to z jiného pohledu. Finanční instituce si mohly nakupovat státní dluhopisy. Tato možnost byla dosud odepřena menším investorům, občanům. Nyní se jenom zvětšuje množina těch, kteří si mohou dluhopisy českého státu pořídit. Dluhopisy, s kterými mohou banky obchodovat, se stávají dostupnými pro občany, kterým se to do současnosti odepíralo. Státní dluhopisy pro občany vnímám jako odstranění diskriminační podmínky, kdy to, co jsme umožňovali bankám, zpřístupňujeme občanům. Je pro to slovo, že demokratizujeme dluhopisový trh.
Stát tímto způsobem získává peníze na poměrně rozvolněnou fiskální politiku. Je to správná filozofie, že si lidé kupují dluhy, které za ně vláda vytvoří?
Nevidím velký rozdíl mezi tím, jestli si stát půjčí peníze od finančních institucí nebo od občanů. Kdyby podmínky nebyly lukrativní, lidé by o dluhopisy neměli zájem a setrvávali by na bankovních produktech. Teď se vytváří nějaký tlak na banky, aby zvýšily lukrativnost svých produktů a lidé jim neodcházeli do Dluhopisů Republiky. Vnímám celou situaci jako zostření boje o koncového klienta. Když peníze natečou do státních dluhopisů, správci jiných aktiv to budou kritizovat. Peníze, které mohli spravovat oni, bude spravovat stát. To se jim líbit nebude.
Na příkladu Japonska však vidíme, že když je dluh země velký, ale je držen domácími subjekty, ratingové agentury ho vyhodnocují jako stabilizovaný a bezpečnější, než kdyby ho držely zahraniční finanční instituce.
Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?
Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
Může se velký zájem o Dluhopisy Republiky promítnout do ratingu Česka?
To nepředpokládám. Dluh Česka je kolem 44 procent HDP, jsou to biliony korun, objem Dluhopisů Republiky je kolem padesáti miliard. Je to kapka v moři, nemůže to změnit pohled ratingových agentur. Kdyby občané republiky drželi desítky procent státního dluhu, mohlo by to být impulsem pro ratingové agentury, aby analyzovaly stabilitu dluhu. Současných padesát miliard korun je malá změna.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Ve své první encyklice s názvem Magnifica Humanitas neboli Vznešené lidstvo Lev XIV. varoval před novou hrozbou pro lidstvo a práci, kterou představuje umělá inteligence. „AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné,“ varovala hlava církve.
Technologie by sama o sobě neměla být považována za sílu nepřátelskou lidstvu. Snaha o vyšší zisky sle nemůže ospravedlnit rozhodnutí, která systematicky obětují pracovní místa, napsal papež Lev XIV. v nové encyklice, kterou Vatikán představil v pondělí.
Encyklika je oficiální list nebo dopis papeže adresovaný biskupům i celé katolické církvi. Patří mezi nejvýznamnější dokumenty, které papež vydává, a obvykle se v ní vyjadřuje k důležitým otázkám víry, morálky, společnosti nebo politiky. Mívá velký vliv - v minulosti klidně i po stovky let. Současná encyklika s sebou nese zajímavou symboliku, a to hned v několika vrstvách. Papež ji představil veřejně se zástupcem firmy Anthropic, Christopherem Olahem, který sice není katolík, ale zavázal se k naplňování papežského apelu. Anthropic je jedním z tahounů současné AI revoluce. Symbolické je také načasování vlivného dokumentu.
Lev jako Lev
Ačkoli Lev XIV. encykliku veřejně představil v pondělí, formálně ji podepsal již 15. května, tedy v den 135. výročí vydání encykliky Rerum Novarum neboli O nových věcech – zásadního dokumentu, který v roce 1891 napsal jeho jmenovec Lev XIII. Ten usměrňoval katolické učení v otázce ochrany dělníků po technologických a průmyslových otřesech 19. století a stal se jedním ze základních sociálních dokumentů moderní církve. Navíc Lev XIV. navazuje i na svého předchůdce, papeže Františka. Ten rovněž varoval před nebezpečím umělé inteligence a volal po etickém využívání technologií.
Hlavu církve evidentně trápí hrozba, že AI sebere lidem pracovní uplatnění. Práce je podle jeho slov více než jen způsob obživy, je to „požadavek lidské existence, přirozená cesta k dospělosti, rozvoji a osobnímu naplnění.“ Vyzval k ochraně pracovních příležitostí a nezastupitelné roli jednotlivce.
Proto vyzdvihl důležitost zachování základní společenské role pro všechny lidské bytosti. „Společnost, která garantuje zaměstnání pouze malé části populace navzdory tomu, že dosáhla vysoké úrovně technického rozvoje, riskuje, že vystaví mnohé lidi nucené nečinnosti,“ napsal.
„To vytváří paradox materiálního pokroku a antropologického regresu, který podkopává základy spravedlivého a stabilního společenského míru,“ dodal.
Neprůhledné algoritmy
Papež ve své vůbec první encyklice také varoval, že neprůhledné algoritmy mohou vést k nové formě dehumanizace. „Algoritmy mohou zablokovat přístup ke zdravotní péči, zaměstnání a bezpečnosti na základě dat zatížených předsudky a nespravedlností,“ varovala hlava církve.
Dokument opakovaně kritizuje koncentraci moci a dat v rukou malého počtu lidí ze soukromého sektoru, což označuje za nebezpečí. Papež také podrobil kritice transhumanistické a posthumanistické vize mocných podnikatelů ze Silicon Valley, jako jsou Peter Thiel a Elon Musk, a napsal, že AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za „méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné“.
Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí
První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.
Encyklika také vyzvala k zavedení „nejpřísnějších etických omezení“ pro zbraně vyvinuté za použití umělé inteligence, čímž navázala na dlouhodobý odpor papeže i Vatikánu vůči válce.
„Rostoucí snadnost, s jakou lze autonomní zbraňové systémy nasadit, činí válku ‚uskutečnitelnější‘ a méně podléhající lidské kontrole,“ napsal Lev XIV. To je podle něj v rozporu se zásadou, že ozbrojená síla by měla být použita až jako poslední možnost v případech legitimní sebeobrany. Umělé inteligenci nemohou být svěřována rozhodnutí o životě a smrti lidí.
Papež volal také po „odzbrojení“ umělé inteligence a větší regulaci AI.
Je otázka, zda dokument padne v Silicon Valley na úrodnou půdu. „Nemyslím si, že ‚tech bros‘ ze Silicon Valley tomu budou nějak zvlášť naslouchat,“ řekla profesorka Noreen Herzfeld, ředitelka programu pro technologie a etiku na St. John’s School of Theology and Seminary v Collegeville v Minnesotě deníku The New York Times. „Ale myslím, že v rámci církve to bude sloužit jako referenční bod pro kněze a biskupy, a zejména pro ty z nás, kteří vzdělávají bohoslovce nebo mladé lidi.“
Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu
AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Papež digitální revoluce. Lev XIV. se zajímá o umělou inteligenci
