Ryanair posiluje svou finanční pozici. Splatil eurobondy za 1,2 miliardy eur a poprvé od vstupu na burzu v roce 1997 je tak bez dluhů. Aerolince to pomůže zlevnit financování a získá větší prostor při vyjednávání o nových letadlech i letištních dohodách.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair definitivně prohrála právní boj proti státní úvěrové pomoci v objemu 150 milionů eur (zhruba 3,8 miliardy korun), kterou v době koronavirové krize získaly rakouské aerolinky Austrian Airlines z německé skupiny Lufthansa. Nejvyšší soud Evropské unie se v pondělí postavil na stranu Evropské komise (EK), která pomoc v roce 2020 schválila.
Irská společnost Ryanair Holdings, která je největším nízkonákladovým leteckým dopravcem v Evropě, hospodařila v prvním čtvrtletí svého finančního roku se ziskem po zdanění 360 milionů eur (9,1 miliardy korun). To je meziroční pokles o 46 procent a výrazně horší výsledek, než se čekalo. Příjmy z prodeje letenek na zákazníka se snížily o 15 procent na 41,93 eura (1058 korun), uvedla firma ve výsledkové zprávě.
Irská letecká společnost Ryanair zvažuje desetiprocentní zdražení letenek, nutí ji k tomu nedostatek letadel. Řekl to šéf podniku Michael O'Leary, podle něhož firma také zvažuje, že kvůli zpožděným dodávkám letadel od společnosti Boeing přes léto některé spoje omezí. Ryanair je největší nízkonákladovou leteckou společností v Evropě.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings zvýšila za první pololetí svého finančního roku zisk po zdanění o 59 procent na rekordních 2,18 miliardy eur, v přepočtu 53,2 miliardy korun. Firma o tom informovala ve výsledcích hospodaření a zároveň poprvé přislíbila vyplácet investorům pravidelnou dividendu.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair hodlají ve svém zimním letovém řádu zrušit mnoho letů. Důvodem je zpoždění dodávek nových letadel od amerického výrobce Boeing. Ryanair létá i z pražského letiště.
Irský Ryanair zvýšil zisk po zdanění v období od dubna do června meziročně o 290 procent na 663 milionů eur (15,9 miliardy korun). Zisk je výrazně vyšší než před pandemií COVID-19. Největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě co do počtu cestujících ale kvůli zpoždění dodávek boeingů snížila odhad počtu cestujících pro letošní rok. Konkurent britského easyJetu to uvedl ve své zprávě o hospodářských výsledcích za první kvartál finančního roku 2024. Analytici odhadovali zisk na 620 milionů eur.
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air v uplynulém finančním roce snížila ztrátu skoro o 17 procent na 535,1 milionu eur (12,7 miliardy korun). V aktuálním finančním roce ale už firma očekává návrat k zisku, a to díky silné poptávce po cestování a expanzi flotily.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair v květnu odbavily 17 milionů cestujících. Je to meziročně o deset procent víc a nejvíc za měsíc ve firemní historii, uvedla firma, která je co do počtu cestujících největší v Evropě.
Touha lidí cestovat v době po zrušení většiny proticovidových opatření pomohla i irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair. Dostala se ze ztráty a tržby stouply více než jednou tolik.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.