Papež digitální revoluce. Lev XIV. se zajímá o umělou inteligenci
Jen co se papež Lev XIV. ujal funkce, hned se stal terčem výtvorů umělé inteligence. Nová hlava katolické církve však není jen obětí této technologie, ale chce přispět k jejímu spravedlivému a etickému vývoji. Nabízí se pro jeho intervence vhodný prostor? A může vůbec být náboženský lídr technologickému světu něčím prospěšný?
Nedlouho po zvolení papeže Lva XIV. se na Youtube objevil kanál s mnoha jeho promluvami, které zhlédlo kolem milionu uživatelů a kanál nabral skoro dvacet tisíc sledujících. Projevy to však byly podivné. Papež se například velmi pěknými slovy vyjadřoval na adresu prezidenta afrického státu Burkina Faso Ibrahima Traorého.
Vzhledem k tomu, že se zanedlouho sedmdesátiletý duchovní po celý život veřejně vyjadřoval velmi střídmě, tím spíš o politických záležitostech, to působilo nezvykle. I proto, že Traoré je jako kritik Západu označován za spojence Vladimira Putina, ke kterému Lev žádnou náklonnost nechová.
Instinkty v tomto případě byly správné. Jednalo se o deep fake videa, která třeba i na základě papežových skutečných vystoupení vyrobila umělá inteligence. Vatikán se proti nim ohradil a nakonec dosáhl smazání tohoto poměrně divácky úspěšného kanálu. Ve světle problémů světa je to samozřejmě pěna dní – ovšem symbolická. Právě umělá inteligence totiž patrně bude jedním z centrálních témat nové hlavy katolické církve.
Papež matematik
Když se z balkonu svatopetrské baziliky ozvalo jméno americko-peruánského kardinála Roberta Francise Prevosta, mnozí posluchači po sobě překvapeně pokukovali. Nemalá část z lidí shromážděných ve Vatikánu i u televizních obrazovek dosud nevěděla, že někdo takový vůbec existuje. Začalo se googlit a všemožně vyhledávat, ale ani to moc nepomohlo. Přestože byl hodnostář už nějakou chvilku v čele důležitého úřadu vybírajícího lokální biskupy po celém světě, digitální stopu zanechal podivuhodně slabou.
Trochu pomohlo jméno – Lev XIV. –, podle kterého mnozí komentátoři usuzovali, že se bude jednat o „sociálního“ papeže. Dnes toho víme o něco málo víc a konečně se začíná tvořit větší obrázek. Poslední Svatý otec toho jména působil na konci devatenáctého století, a byl to – pravda, trochu se zpožděním – papež průmyslové revoluce. Zasadil se o to, že se katolíci začali ve velkém zajímat o situaci a životní podmínky dělníků, ale zároveň trvali na soukromém vlastnictví a zachování těch lepších stránek kapitalismu.
Lev XIV. sdílí vlastně velmi podobné zaměření, ačkoli se kulisy zásadním způsobem obměnily. „V dnešní době církev nabízí všem pokladnici svého sociálního učení v reakci na další průmyslovou revoluci a na vývoj v oblasti umělé inteligence, který představuje nové výzvy pro obranu lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce,“ uvedl hned v prvním větším vystoupení v nové funkcí.
Vatikán se o umělou inteligenci zajímal i za doby Lvova předchůdce Františka, dokonce spolupracoval s globálními firmami jako IBM či Microsoft, a pravidelně pořádal různé konference i setkání k tématu. Zatímco František často varoval před negativními dopady, Lev XIV. – zdá se – vidí v nové technologii přínosy, které však potřebují eticky usměrňovat. Ostatně původně studoval matematiku, a tak mu analytické myšlení nemůže chybět.
Prostor se nabízí
„Lev XIV. chápe, že prožíváme digitální revoluci – a myslím, že chce pro naši dobu udělat to, co udělal Lev XIII. pro svou dobu,“ uvedl podle amerického serveru OSV News profesor filozofie Philip Larrey z Boston College, který se etikou kolem AI odborně zabývá. Lvův předchůdce byl papežem dělníků, on sám možná bude papežem umělé inteligence. Jak argumentuje Politico, prostor pro intervenci Vatikánu je poměrně otevřený. Trumpovy Spojené státy slevují z bezpečnostních pravidel z doby vlády Joea Bidena a spojují se s velkými technologickými hráči k obrovským projektům. Ani Evropská unie, která bývá kritizována za přeregulovanost, se podle magazínu k výraznějším omezením příliš nemá.
„Vatikán se chce vyhnout určitému vývoji v oblasti umělé inteligence, který by poškozoval lidská práva a lidskou důstojnost a který by pravděpodobně nepřiměřeně dopadl na pracovníky s nižší kvalifikací,“ uvedla pro bruselský magazín Maria Savonaová, profesorka ekonomie inovací na římské Luiss University a na University of Sussex. Podle odbornice na umělou inteligenci by tlak na demokratizaci byl „velmi, velmi užitečný“.
Hlava katolické církve je v první řadě vůdcem 1,4 miliardy věřících, mimo to ale má velký morální kredit, a to i daleko za hranicemi církve a náboženství. Papežové si často vybrali nějaké téma, které je „zajímalo“. Jan Pavel II. byl jedním z hlasů proti komunismu, Benedikt XVI. zase bývá vzpomínán jako velký Evropan, František prosazoval důraz na ekologii a rovnost. Bude pro Lva XIV. „jeho“ tématem umělá inteligence?
Obřad k začátku vlády nového papeže začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolu Šimonovi, jenž se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů.
Viva il Papa! Ve Vatikánu se konala inaugurační mše papeže Lva XIV.
Leaders
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Novým papežem je Američan z Peru Lev XIV.
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
