Revolut sjednocuje evropský marketing. Region CEE povede Wiktor Stopa

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou vznikl nový rezidenční projekt, který propojuje industriální historii s moderním bydlením. Areál bývalého Žitného mlýna prošel rozsáhlou konverzí, díky níž se někdejší výrobní komplex proměnil v obytný soubor s veřejným prostorem, kavárnou a parkem u řeky. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects architekta Martina Šenbergera, investorem rodinná stavební firma Auböck.

30 fotografií v galerii

Projekt kombinuje rekonstrukci historických objektů s novostavbami. Celkem vzniklo 83 bytů o velikostech od 45 do 150 metrů čtverečních, od menších bytů 1+kk až po velké rodinné byty. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt ve věžové části původního mlýna.

„Když jsme do areálu poprvé vstoupili, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia mar.s architects.

Nové náměstí jako srdce areálu

Klíčovým urbanistickým prvkem projektu je nové náměstí, které vzniklo doplněním původního areálu o nový bytový dům. Ten uzavírá otevřenou stranu původní kompozice ve tvaru písmene U a vytváří centrální veřejný prostor se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k historickému zámečku.

Dominantním prvkem náměstí je původní Francisova turbína, která byla při rekonstrukci vyzvednuta ze zasypaného náhonu a instalována jako připomínka průmyslové minulosti areálu. „Nechtěli jsme vytvořit jen obytný dvůr. Cílem bylo navrátit místu paměť a zároveň vytvořit prostor pro komunitní život,“ vysvětluje Šenberger.

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

Reality

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V přízemí hlavní historické budovy vznikla kavárna, která propojuje nový rezidenční komplex s okolní obcí.

Respekt k industriální architektuře

Architekti se při rekonstrukci snažili zachovat maximum původních konstrukcí a materiálů. Dominantou areálu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, které bylo očištěno na režné zdivo. Nepůvodní přístavby byly odstraněny a na objekt přibyla nová nástavba ze světlé cihly, která je od historické části jasně oddělena.

Okna byla navržena jako repliky původních industriálních ocelových výplní a směrem k řece byly doplněny o černé ocelové balkony.

Výraznou proměnou prošla také centrální věž mlýna, kde vznikl loftový byt s panoramatickými výhledy do krajiny. Nová železobetonová střešní konstrukce vytvořila prostor s terasami a zároveň umožnila realizaci zelené střechy.

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Leaders

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Druhá historická budova, bývalá správní budova, dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Oba historické objekty dnes propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého kovu.

„Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků a doplnit je o jasně čitelné současné zásahy,“ říká Šenberger.

Dvě novostavby doplňují historické objekty

Součástí projektu jsou také dvě nové bytové budovy. První z nich uzavírá nové náměstí a má tři nadzemní podlaží. Architekti ji navrhli ze světlé cihly s bílými kovovými prvky a plochou střechou. Oproti historickým budovám se záměrně výrazově odlišuje.

Druhá novostavba stojí blíže k řece a mlýnskému náhonu. Jednoduchý pětipodlažní objem s fasádou z červené režné cihly doplňují velká francouzská okna a kombinace lodžií a balkonů.

Součástí úprav bylo také obnovení mlýnského náhonu a vznik nového mostu, který propojuje areál s parkem podél Vltavy.

Základním principem projektu byla konverze brownfieldu a maximální využití stávajících stavebních struktur. Architekti tento přístup označují za jeden z nejvíce ekologických způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která je využívána například pro napájení obnoveného náhonu.

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Reality

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Staticky šlo o poměrně náročnou rekonstrukci. V nejstarší části mlýna bylo nutné nahradit původní dřevěné konstrukce železobetonovými stropy a v novějších částech odstranit systém betonových silo komor. Některé jejich fragmenty ale architekti ponechali jako součást interiérů. „Industriální architektura má obrovskou sílu. Naším cílem bylo zachovat její autenticitu a zároveň vytvořit kvalitní bydlení pro současnost,“ dodává Šenberger.

Historie mlýna sahá až do 16. století

Areál Žitného mlýna má dlouhou historii. První zmínky o mlýně pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Na konci 19. století zde budějovičtí pekaři vybudovali nový válcový mlýn napojený na náhon z Vltavy.

Po roce 1906 mlýn převzalo místní družstvo, které areál modernizovalo a rozšířilo o sklady mouky i železobetonové silo. Po znárodnění v roce 1948 byl mlýn začleněn do státního podniku Mlýny a těstárny Pardubice a prošel dalšími přestavbami.

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Reality

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik

Reality

Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.

Růst nájmů kopíruje ceny nového bydlení. Nové byty v Praze už překonaly v průměru hranici 175 tisíc korun za metr, meziroční růst byl přes deset procent. Ještě rychleji rostly nájmy. V hlavním městě lze pronajmout metr staršího bytu v průměru za 450 korun, u nového je to přes sedm set korun.

To znamená, že garsonka v novém projektu o velikosti do třiceti metrů se nyní pronajímá za dvacet tisíc korun plus. Ceny v letošním roce dál porostou. Odborníci podle průzkumu asociace tento segment označují za oblast s největším očekávaným přírůstkem nové nabídky oproti předchozím rokům.

Na Veleslavíně vyroste nová čtvrť za 2,2 miliardy

Reality

Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.

nst

Přečíst článek

„Rezidenční sektor je dnes z pohledu investorů jedním z nejstabilnějších segmentů trhu. Silná poptávka po bydlení spolu s omezenou nabídkou vytváří dlouhodobě atraktivní investiční prostředí, zejména pro projekty rezidenčního bydlení. Právě tento segment proto bude v následujících letech přitahovat významnou část investičního kapitálu,“ vysvětluje Tomáš Hochmeister, šéf Penta Funds Management.

Předpokládá se postupný růst podílu institucionálního nájemního bydlení, které by mohlo tvořit přibližně deset až dvacet procent nově zahajovaných projektů. Jde o projekty, kdy celou budovu financuje a získá jeden vlastník, často nemovitostní fond, který byty pronajímá. Někdy si projekt podrží sám developer. Cena je vyšší než na sekundárním trhu, protože vlastník si do nájmu započítává služby jako recepce či úklid, ale také vlastní marži.

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Reality

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

nst

Přečíst článek

Růst investic

Podle průzkumu se očekává růst investic do realitního trhu oproti roku 2025. Loňský rok byl přitom z hlediska objemu investic mimořádně silný a patřil k nejlepším v historii českého realitního trhu. „Domácí kapitál zůstane jedním z klíčových motorů realitního trhu. Investoři se budou zaměřovat především na rezidenční projekty a rozvojové pozemky, zároveň očekáváme pokračující silnou aktivitu realitních fondů na českém i středoevropském trhu,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN a jednatelka společnosti Knight Frank.

Průzkum také ukazuje rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. V Praze se čeká růst cen nových bytů o pět až deset procent, v regionech to bude podle respondentů pomalejší růst. „V letech 2026 a 2027 bude rezidenční trh pokračovat v růstu, ale jiného charakteru než před rokem 2022. Půjde o trh selektivní, strukturálně napjatý a výrazně diferencovaný. Cenově lze očekávat další růst, zejména u novostaveb a kvalitních projektů v dobrých lokalitách,“ tvrdí Marcel Soural, člen správní rady ARTN a majitel Trigemy. „Část domácností zůstane mimo vlastnické bydlení kvůli dostupnosti financování, což výrazně posílí nájemní segment a institucionální nájemní bydlení,“ dodává.