Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku loni utržil z prodeje výrobků, služeb a zboží přibližně 2,154 miliardy korun. Meziročně to bylo asi o 420,3 milionu korun více.

 V roce 2022 skončila firma i vinou protiruských sankcí ve ztrátě 225,5 milionu korun a předloni zaznamenala ztrátu 106,9 milionu korun, loni již znovu vykázala zisk 14,8 milionu korun.

Na jaře 2022 koupila Aircraft Industries od jejího tehdejšího ruského majitele, firmy Ostov, skupina Omnipol. Jediným akcionářem kunovické firmy je akciová společnost LET Kunovice. Podnik se nyní orientuje především na trhy v jihovýchodní a střední Asii, v Africe a na Blízkém východě. Spolu s letounem L 410 UVP-E20 vyrábí i modernizovanou verzi L 410 NG, tedy nové generace. Obě letadla mohou přepravit až 19 pasažérů.

Rok 2024 byl podle generálního ředitele Pavla Polehni pro společnost rokem intenzivního rozvoje a upevnění postavení na globálním trhu s dopravními letouny. "Navázali jsme na pozitivní trend předchozího období a úspěšně jsme realizovali dodávky letounů do několika zemí Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Letoun L 410 tak vstoupil na další nové trhy, čímž jsme opět posílili naši obchodní přítomnost ve světě," uvedl ve výroční zprávě Polehňa.

Kromě civilních verzí vyrábí Aircraft Industries také nákladní, ambulantní, výsadkové nebo pozorovací verze letadel. Loni firma dodala letouny například do Senegalu a Chile, letos informovala o dodávkách svých letadel do Kazachstánu nebo Thajska. "Společnost očekává v nadcházejícím období další nárůst výroby v návaznosti na rostoucí poptávku. Díky posilujícím obchodním vztahům a novým trhům se otevírají nové příležitosti pro strategický růst," uvedl generální ředitel.

Kunovická Aircraft Industries se vrací do českých rukou. Od Rusů ji kupuje Omnipol

Zprávy z firem

Kunovického výrobce civilních dopravních letounů Aircraft Industries kupuje od ruského majitele skupina Omnipol. Vlastníka z České republiky bude mít někdejší Let Kunovice po 14 letech. Cenu transakce firmy neuvedly.

ČTK, vku

Přečíst článek

Spolu s výrobou letounů se společnost věnuje i jejich údržbě, provozuje též mezinárodní letiště Kunovice. Čistá aktiva podniku přesahovala na konci loňského roku 3,194 miliardy korun. Vlastní kapitál činil 992,5 milionu korun a cizí zdroje přes 1,525 miliardy korun. Na vědu a výzkum firma v minulém roce uvolnila zhruba 36,2 milionu korun, o rok dříve to bylo asi 37,5 milionu korun. Loni pracovalo v Aircraft Industries v průměru 874 zaměstnanců, meziročně o čtyři méně.

Aircraft Industries je největším českým výrobcem civilní letecké techniky. Navazuje na více než osmdesátiletou tradici letecké výroby v Kunovicích. Hlavním produktem leteckého závodu jsou dvoumotorové turbovrtulové letouny řady L 410, kterých bylo vyrobeno a do celého světa dodáno více než 1200. V provozu jsou ve více než 60 zemích.

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana, uvádí analytici

Politika

Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

ČTK

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů - jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.

12 fotografií v galerii

AP poznamenala, že Trumpovo prohlášení znamená další změnu jeho postoje k Ruskem vyvolanému konfliktu, který trvá přes tři a půl roku. V posledních týdnech americký prezident dával najevo, že ztrácí trpělivost se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, a z různých jeho vyjádření byla patrná větší ochota pomáhat Ukrajincům, aby válku vyhráli.

Trump v pátek v Bílém domě přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a podle serveru listu Financial Times na něho opakovaně naléhal, aby přijal ruské podmínky příměří. Svědci jednání uvedli, že rozhovor se několikrát zvrhl v hádku a že ukrajinská delegace odcházela roztrpčená. Trump také Kyjevu alespoň prozatím odmítl poskytnout střely Tomahawk, které by byly zbraní s nejdelším doletem v ukrajinském arzenálu a umožnily by podnikat velmi přesné údery hluboko na ruském území.

V brzké době se má Trump sejít v Budapešti s Putinem.

OBRAZEM: Američané vyšli do ulic na protest proti Trumpovi

Politika

Masová shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi zaplnila v sobotu ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu, Atlanty a dalších velkých amerických měst. Demonstranti se již potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu sešli pod heslem No Kings (Žádní králové) a dávali hlasitě najevo, že jeho způsob vlády považují za posun od demokracie k autoritářství, napsala agentura AP.

ČTK

Přečíst článek