Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Německý výrobce luxusních automobilů BMW hodlá v roce 2028 uvést na trh svůj první sériově vyráběný vůz s vodíkovým pohonem. Využije k tomu technologii palivových článků vyvinutou ve spolupráci s japonskou automobilkou Toyota Motor.
Nástup vodíkových technologií, které přemění nejen energetiku, ale celé hospodářství, je podle všeho pouze otázkou času. Možná delšího, než si představovali optimisté, ale možná příliš krátkého na to, aby se Česko a celá Evropa připravily na všechny důsledky – včetně bezpečnostních. Rizika spočívají hlavně v tom, že se náš kontinent stane závislým na dovozu jako v případě zemního plynu a že Čína nástup nové éry opět využije k budování své technologické převahy, píše ve své analýze pro Export.cz Jan Žižka, šéfeditor Moderní ekonomické diplomacie.
Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie, firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci.
Čína už předběhla Evropu i Ameriku ve vývoji a výrobě levných elektromobilů. A teď už zřejmě směřuje k tomu, že bude dominovat také ve výrobě „zeleného“ vodíku, který by měl být významným plynem budoucnosti nejen v dopravě, ale zejména v průmyslu.
Na totální obrat konce spalovacích motorů v Evropě už je pozdě. „Všechny automobilky v posledních pěti letech investovaly stovky miliard eur na základě politiky vytvořených pravidel. Pokud by se teď koncepce začala měnit, všechny tyto investice by přišly vniveč,“ říká šéf Toyoty ČR Martin Peleška. Na co budou jezdit auta budoucnosti a proč se omlazování českého vozového parku táhne, odpovídal v rozhovoru pro Newstream.
Na projektu bateriového elektromobilu Tatra Trucks spolupracuje se společností Devinn a českou pobočkou nadnárodní korporace společnosti Eaton. Technologická agentura ČR podpoří vývoj elektrického náklaďáku dotací.
Díky patentu českého vědce může výroba součástek pro vodíkové elektromobily vyžadovat až desetkrát méně platiny. Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy udělal průlom ve vývoji katalyzátorů palivových článků vodíkových aut, uvedly ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Česká vodíková technologická platforma (HYTEP).
Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii za zhruba sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let.
Přelomový koncept 85 metrů dlouhé jachty ONYX H2-BO 85 kombinuje výrobu vodíku elektrolýzou s vodními turbínami. To zajišťuje udržitelnou energii na krátkých plavebních vzdálenostech a zároveň minimalizuje dopad na životní prostředí. Koncept navrhla italsko-turecká architektonická společnost Mask. Podívejte se na vizualizace.
Vodíkové pohony mají být budoucností mobility. Další díl právního podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří PRK Partners, se proto zaměří na legislativní rámec zejména výroby, bezpečnosti a využití vodíku.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
