Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.

Oceněným vědcům se podařilo identifikovat a popsat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich výzkumu vznikl obor věnující se výzkumu periferní tolerance. „Jejich objevy položily základy nového oboru výzkumu a podnítily vývoj nových léčebných metod, například pro rakovinu a autoimunitní onemocnění,“ uvedl Karolínský institut.

Imunitní systém tělu pomáhá detekovat bakterie, viry a další škodlivé struktury a bojovat proti nim. Využívá buněk označovaných jako T-lymfocyty, které potenciálně škodlivé činitele pomáhají rozpoznat. Před objevy oceněných vědců se věřilo, že buňky, které neplní svou funkci správně a mohou vyvolat autoimunitní onemocnění, jsou eliminovány v brzlíku na základě procesu zvaného centrální tolerance.

Češi vyvinuli nové EKG, které „vidí srdci do hloubky“. Do pár let budou mít přístroj nemocnice po celém světě

Zprávy z firem

Nový typ EKG, který vyvinuli čeští vědci, zásadně mění diagnostiku srdce. Lékaři díky tomu pak mohou pacientů stanovit cílenější léčbu. Unikátní přístroj, který vyvinuli vědci z Akademie věd a z tuzemských fakultních nemocnic, nyní ve spolupráci s akademickým startupem VDI Technologies mají ambice rozšířit do řady zemí ve světě. Mají na to už i první patenty a ocenění.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Letošní laureáti Nobelovy ceny však odhalili další způsob, jak tělo udržuje svůj imunitní systém pod kontrolou. Sakaguči v roce 1995 popsal dosud neznámý typ T-lymfocytů, dnes označovaných jako regulační. V roce 2001 pak Bunkowová a Ramsdell objevili mutaci v genu, který nazvali Foxp3, vedoucí ke vzniku ojedinělého autoimunitního onemocnění. O dva roky později Sakaguči tyto objevy propojil a ukázal, že gen řídí vývoj regulačních T-lymfocytů, které vyhledávají a omezují přehnaně reagující buňky.

Čtyřiašedesátiletá Bunkowová působí v Ústavu systémové biologie (Institute for Systems Biology) v Seattlu, stejně starý Ramsdell pracuje jako poradce společnosti Sonoma Biotherapeutics v San Francisku, kterou také spoluzaložil. Čtyřiasedmdesátiletý Sakaguči je profesorem na Ósacké univerzitě.

Po oznámení letošních laureátů Thomas Perlmann z Karolínského institutu uvedl, že se mu podařilo o vítězství informovat pouze Sakagučiho. „Řekl, že je to pro něj obrovská čest a ta zpráva ho velmi potěšila,“ uvedl Perlmann podle agentury Reuters.

Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, si laureáti rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,2 milionu korun). V minulém roce cenu získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů.

Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé

Leaders

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

ČTK

Přečíst článek

Nobelova cena za fyziologii a lékařství patří k těm, které mají často více než jednoho laureáta. Do dneška bylo uděleno 115 cen, z toho ve 40 ročnících ji dostal pouze jeden člověk. Ve 39 případech byli laureáti tři, což je nejvyšší počet.

Po dnešním oznámení budou v úterý a ve středu následovat ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Nobelovy ceny budou laureátům předány při slavnostních ceremoniálech 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí za účasti norské a švédské královské rodiny.

Nový typ EKG, který vyvinuli čeští vědci, zásadně mění diagnostiku srdce. Lékaři díky tomu pak mohou pacientů stanovit cílenější léčbu. Unikátní přístroj, který vyvinuli vědci z Akademie věd a z tuzemských fakultních nemocnic, nyní ve spolupráci s akademickým startupem VDI Technologies mají ambice rozšířit do řady zemí ve světě. Mají na to už i první patenty a ocenění.

Padesátníkovi Martinovi se špatně dýchalo, když šel na výletě jen tak do kopce. Domníval se, že za to může alergie, a tak to moc neřešil. Léky na alergii mu ale moc nezabraly a jeho zdravotní situace se zhoršovala. U lékaře na starém typu EKG ovšem nebylo zřejmé, co se přesně děje a když Martina praktická lékařka odeslala do nemocnice, teprve tam se podařilo na ultra-vysokofrekvenčním EKG zjistit problém porušeného elektrického vedení v jednom ze svazků v jeho srdci. Lékaři mu tak mohli nasadit cílenou léčbu, díky níž dnes sportuje a je prakticky plně vyléčen, jak popisuje Martinův případ kardiolog Karol Čurila z Kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK, který je současně i výzkumníkem Národního institutu CardDia.

Zásadní změna po 120 letech

Za původní technologii EKG založené na frekvencích do 40 až 50 Hz, kdysi byla udělena Nobelova cena a následně se přístroje na měření EKG rozšířily téměř do každé větší ordinace praktického lékaře. Pomohlo to za těch 120 let, co tato technologie existuje, zachránit každoročně statisíce, respektive miliony pacientů po celém světě.

Kardiovaskulární onemocnění jsou totiž mimo jiné příčinou až 45 procent úmrtí v Evropě. A jen za posledních deset let se tak počet pacientů, kteří zemřeli na srdeční selhání podle statistik zdvojnásobil. „Se srdečním selháním se u nás v České republice nyní léčí přibližně 400 tisíc lidí a očekáváme, že v průběhu dalších deseti let toto číslo naroste na minimálně 600 tisíc nemocných,“ konstatuje přednosta Kardiologické kliniky FNKV a 3. lékařské fakulty UK Petr Toušek. Novinka, která může pomoci s léčbou kardiologických onemocnění, tak je podle něj velkým přínosem a může zachránit tisíce dalších kardiologických pacientů.

Nejnovější verze ultra-vysokofrekvenčního EKG, jehož myšlenka se zrodila v České republice před 12 lety, je totiž snad ještě unikátnější než to původní. Pracuje s frekvenčními složkami až do 1kHz i výše a umí tak ještě podrobnější zobrazení činnosti srdce a tím přináší další zásadní posun pro jeho diagnostiku i léčbu. „Standardní 12-ti svodové EKG dnes patří mezi základní vyšetřovací metody v diagnostice srdečního selhání a vedle ultrazvuku srdce pomáhá určit příčinu poruchy struktury nebo funkce srdce. Každé další zlepšení diagnostiky a informace o detailech srdeční činnosti může ale pomoci lépe a cíleně zvolit léčbu a zlepšit tím osudy nemocných,“ vysvětluje Petr Toušek a dodává, že hlavním bonusem nové technologie EKG mimo jiné je, že umožňuje zjistit přesné informace o elektrické aktivaci srdce, které nejsou identifikovatelné na běžném EKG.

Díky ultra-vysokofrekvenčnímu EKG lékaři tak mohou dnes vidět detaily srdeční činnosti pacientů, které dříve nebyly zachytitelné. Podle Čurily je novinka přínosem hlavně při zavádění kardiostimulátorů, protože lékaři už během jejich implementace mohou okamžitě v reálném čase zkontrolovat efektivitu stimulace srdce a v případě potřeby přenastavit elektrodu a tím zásadně zlepšovat funkci srdečního svalu. A tato nová technologie tak podle Čurily zvyšuje účinnost léčby vybraných pacientů a snižuje navíc i riziko komplikací

Kdo je za unikátním přístrojem

Nový typ EKG, který je chráněný patenty a oceněný i v zahraničí, byl vyvinutý v Brně v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kardiologickými pracovišti ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Fakultní nemocnici u sv. Anny a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, a to i za finanční podpory GAČR, AZV, TAČR, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a projektu CarDia (Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění).

Technologie ultra-vysokofrekvenčního EKG (UHF-ECG) po úspěšném testování už získala evropskou certifikaci CE a stává se tím dostupnou v lékařské praxi v českých i evropských nemocnicích. To nyní pomáhá uvést do praxe, podle expertů z inovačního centra „Charles University Innovation Prague“, akademický start-upu VDI Technologies založený v roce 2022.

Kardiolog Táborský: Srdečním chorobám lze předcházet důslednou prevencí

Leaders

Každý den zemře v Česku 100 až 150 lidí na onemocnění srdce nebo cév. Děsivou statistiku by pomohlo zlepšit například i to, kdyby častěji chodili na preventivní prohlídky. A podle jednoho z nejznámějších tuzemských kardiologů Miloše Táborského by tomu mohla pomoci i digitalizace medicíny. Rozhovor s prestižním lékařem přinesl magazín Newstream CLUB.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kardiolog: Češi kašlou na prevenci, nemocí srdce a cév neubývá

Leaders

Češi jsou leniví, nechtějí se hýbat a nepečují o své tělo. Jsou národem kuřáků a milovníků piva. A právě to spolu s genetickou zátěží významně přispívá k vysokým počtům onemocnění srdce a cév, říká v rozhovoru uznávaný kardiolog, pedagog a profesor Miloš Táborský z FN Olomouc.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Mladí vědci nevědí, že to nejde. A tak to udělají, dokazuje důkladná studie

Enjoy

Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.

Josef Tuček

Přečíst článek