Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.
Umělá inteligence je lepší než lidé při vyhodnocení vyšetření srdce ultrazvukem, vyplynulo z nové americké studie. Zatímco předchozí průzkumy ukázaly potenciální sílu umělé inteligence, pokud jde o výsledky vyšetření rentgenem, ultrazvukem či na magnetické rezonanci, nejnovější klinická studie se zaměřila jen na srdce, uvedla agentura AFP.
Americký technologický gigant je blízko přelomovému vynálezu. Pomocí něj by relativně jednoduché zařízení dokázalo měřit hladinu cukru v těle člověka, aniž by došlo k narušení kůže kvůli získání jejího vzorku. Uvedl to Mark Gurman z Bloombergu, který má tradičně velmi dobré zákulisní informace o plánech Applu. Cukrovkou přitom trpí odhadem až desetina světové populace. Těm by vynález výrazně zkvalitnil život.
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Japonská společnost Olympus, která před mnoha lety získala věhlas jako výrobce fotoaparátů, chystá prodej divize mikroskopů. Podle zdrojů agentury Reuters by za ni mohla získat více než 300 miliard jenů (přes 54 miliard Kč), což by znamenalo odprodej největší části skupiny. Cílem podniku je věnovat se lékařským technologiím.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Jejich objevy by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.
