Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky

Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů
ČTK
 ČTK

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

Reklama

„Trojice laureátů byla vyznamenána za experimenty, které daly lidstvu nové nástroje pro zkoumání světa elektronů v atomech a molekulách. Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L’Huillierová předvedli způsob, jak vytvořit extrémně krátké světelné pulzy, jež lze použít k měření rychlých procesů, ve kterých se elektrony pohybují či mění energii,“ uvedla švédská akademie věd.

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová ČTK

Laureáti při svých pokusech vyrobili světelné pulzy tak krátké, že se měří v attosekundách, tedy v triliontinách vteřiny. Tyto pulzy pak využili k zobrazení procesů uvnitř atomů a molekul, které jsou tak rychlé, že bylo pro odborníky donedávna nemožné je sledovat.

Základy pro oceněný výzkum položila Anne L’Huillierová v roce 1987 pokusy, kdy nechala pronikat infračervené laserové paprsky vzácným plynem. V roce 2001 se Pierru Agostinimu podařilo vyrobit a prozkoumat sérii po sobě jdoucích světelných pulzů, přičemž každý pulz trval pouze 250 attosekund. Ferenc Krausz zároveň pracoval na jiném typu experimentu, který umožnil izolovat jediný světelný pulz, který trval 650 attosekund.

Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za vakcíny mRNA proti covidu

Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.

Přečíst článek

Reklama

„Attosekundová fyzika nám dává příležitost pochopit mechanismy, které jsou řízeny elektrony. Dalším krokem bude jejich využití,“ řekla Eva Olssonová, která je předsedkyní Nobelova výboru pro fyziku.

Objevy vyznamenaných fyziků mohou podle Nobelova výboru najít uplatnění v široké škále oborů. V elektronice je například důležité pochopit a kontrolovat, jak se elektrony chovají v určitém materiálu. Attosekundové pulzy mohou být také využity k identifikaci různých molekul, například v lékařské diagnostice.

L’Huillierová je teprve pátou ženou, která Nobelovu cenu za fyziku získala. O ocenění se dozvěděla ve chvíli, kdy vyučovala. Žertem podotkla, že bylo poté těžké hodinu dokončit, napsala agentura AP.

Krausz švédské tiskové agentuře TT řekl, že v Německu, kde působí, je dnes svátek. „Moji kolegové mají dnes volno, ale doufám, že se odpoledne sejdeme a otevřeme láhev šampaňského,“ uvedl.

Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze

Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze. Snad jen etické otázky

Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.

Přečíst článek

V loňském roce ocenění získali Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s provázanými fotony.

V pondělí byli vyhlášeni letošní držitelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stali se jimi maďarsko-americká biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19.

Ocenění, které je letos dotované 11 miliony švédských korun (23 milionů korun), bude tento týden znát své laureáty ještě za chemii, za literaturu a za mír; na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti vznikly.

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs

Zemřel britský fyzik a nositel Nobelovy ceny Peter Higgs. Předpověděl existenci „božské částice“

Přečíst článek
Nobelova cena

Laureáti Nobelovy ceny letos dostanou reálně víc peněz než při jejím založení, dřív si odnášeli třeba jen třetinu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme