Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

„Trojice laureátů byla vyznamenána za experimenty, které daly lidstvu nové nástroje pro zkoumání světa elektronů v atomech a molekulách. Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L’Huillierová předvedli způsob, jak vytvořit extrémně krátké světelné pulzy, jež lze použít k měření rychlých procesů, ve kterých se elektrony pohybují či mění energii,“ uvedla švédská akademie věd.

Laureáti při svých pokusech vyrobili světelné pulzy tak krátké, že se měří v attosekundách, tedy v triliontinách vteřiny. Tyto pulzy pak využili k zobrazení procesů uvnitř atomů a molekul, které jsou tak rychlé, že bylo pro odborníky donedávna nemožné je sledovat.

Základy pro oceněný výzkum položila Anne L’Huillierová v roce 1987 pokusy, kdy nechala pronikat infračervené laserové paprsky vzácným plynem. V roce 2001 se Pierru Agostinimu podařilo vyrobit a prozkoumat sérii po sobě jdoucích světelných pulzů, přičemž každý pulz trval pouze 250 attosekund. Ferenc Krausz zároveň pracoval na jiném typu experimentu, který umožnil izolovat jediný světelný pulz, který trval 650 attosekund.

Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu

Leaders

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.

ČTK

Přečíst článek

„Attosekundová fyzika nám dává příležitost pochopit mechanismy, které jsou řízeny elektrony. Dalším krokem bude jejich využití,“ řekla Eva Olssonová, která je předsedkyní Nobelova výboru pro fyziku.

Objevy vyznamenaných fyziků mohou podle Nobelova výboru najít uplatnění v široké škále oborů. V elektronice je například důležité pochopit a kontrolovat, jak se elektrony chovají v určitém materiálu. Attosekundové pulzy mohou být také využity k identifikaci různých molekul, například v lékařské diagnostice.

L’Huillierová je teprve pátou ženou, která Nobelovu cenu za fyziku získala. O ocenění se dozvěděla ve chvíli, kdy vyučovala. Žertem podotkla, že bylo poté těžké hodinu dokončit, napsala agentura AP.

Krausz švédské tiskové agentuře TT řekl, že v Německu, kde působí, je dnes svátek. „Moji kolegové mají dnes volno, ale doufám, že se odpoledne sejdeme a otevřeme láhev šampaňského,“ uvedl.

Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze. Snad jen etické otázky

Leaders

Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

V loňském roce ocenění získali Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s provázanými fotony.

V pondělí byli vyhlášeni letošní držitelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stali se jimi maďarsko-americká biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19.

Ocenění, které je letos dotované 11 miliony švédských korun (23 milionů korun), bude tento týden znát své laureáty ještě za chemii, za literaturu a za mír; na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti vznikly.