Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
„Trojice laureátů byla vyznamenána za experimenty, které daly lidstvu nové nástroje pro zkoumání světa elektronů v atomech a molekulách. Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L’Huillierová předvedli způsob, jak vytvořit extrémně krátké světelné pulzy, jež lze použít k měření rychlých procesů, ve kterých se elektrony pohybují či mění energii,“ uvedla švédská akademie věd.
Laureáti při svých pokusech vyrobili světelné pulzy tak krátké, že se měří v attosekundách, tedy v triliontinách vteřiny. Tyto pulzy pak využili k zobrazení procesů uvnitř atomů a molekul, které jsou tak rychlé, že bylo pro odborníky donedávna nemožné je sledovat.
Základy pro oceněný výzkum položila Anne L’Huillierová v roce 1987 pokusy, kdy nechala pronikat infračervené laserové paprsky vzácným plynem. V roce 2001 se Pierru Agostinimu podařilo vyrobit a prozkoumat sérii po sobě jdoucích světelných pulzů, přičemž každý pulz trval pouze 250 attosekund. Ferenc Krausz zároveň pracoval na jiném typu experimentu, který umožnil izolovat jediný světelný pulz, který trval 650 attosekund.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu
Leaders
„Attosekundová fyzika nám dává příležitost pochopit mechanismy, které jsou řízeny elektrony. Dalším krokem bude jejich využití,“ řekla Eva Olssonová, která je předsedkyní Nobelova výboru pro fyziku.
Objevy vyznamenaných fyziků mohou podle Nobelova výboru najít uplatnění v široké škále oborů. V elektronice je například důležité pochopit a kontrolovat, jak se elektrony chovají v určitém materiálu. Attosekundové pulzy mohou být také využity k identifikaci různých molekul, například v lékařské diagnostice.
L’Huillierová je teprve pátou ženou, která Nobelovu cenu za fyziku získala. O ocenění se dozvěděla ve chvíli, kdy vyučovala. Žertem podotkla, že bylo poté těžké hodinu dokončit, napsala agentura AP.
Krausz švédské tiskové agentuře TT řekl, že v Německu, kde působí, je dnes svátek. „Moji kolegové mají dnes volno, ale doufám, že se odpoledne sejdeme a otevřeme láhev šampaňského,“ uvedl.
Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.
Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze. Snad jen etické otázky
Leaders
V loňském roce ocenění získali Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za experimenty s provázanými fotony.
V pondělí byli vyhlášeni letošní držitelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stali se jimi maďarsko-americká biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19.
Ocenění, které je letos dotované 11 miliony švédských korun (23 milionů korun), bude tento týden znát své laureáty ještě za chemii, za literaturu a za mír; na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti vznikly.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
