Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Majitel KFC prodává Pizza Hut za 56 miliard. Slavná značka ztratila náskok v rozvozu

Majitel KFC, společnost Yum! Brands, prodá za 2,7 miliardy dolarů řetězec Pizza Hut
ČTK
 ČTK

Majitel KFC a Taco Bell prodává Pizza Hut za 2,7 miliardy dolarů. Slavný řetězec pizzerií doplatil na pozdní přechod k rozvozu a roky ztrácel půdu pod nohama proti Domino’s.

Americká společnost Yum! Brands prodá řetězec Pizza Hut za 2,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 56,2 miliardy korun. Kupujícími budou investiční společnost LongRange Capital a čínský podnik, uvedla firma v tiskové zprávě. Yum! Brands vedle Pizza Hut provozuje také značky KFC, Taco Bell nebo Habit Burger & Grill.

Prodej uzavírá několik let, během nichž se Pizza Hut potýkala s problémy a zatěžovala výsledky celé skupiny. Ve Spojených státech se řetězec snažil přejít od tradičního modelu restaurací s obsluhou a salátovými bary k rozvozu a osobnímu odběru objednávek. Podle serveru CNBC ale tato změna přišla příliš pozdě.

KFC v Praze

Lukáš Kovanda: KFC se pokouší o „restart natvrdo“. Hraje vabank

Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: s ranní otevírací dobou nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školicí manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.

Přečíst článek

Konkurence posilovala

Na úkor Pizza Hut dlouhodobě posiloval konkurenční řetězec Domino’s Pizza. Část zákazníků navíc začaly odvádět také rozvozové platformy třetích stran, například DoorDash. Yum! Brands už loni v listopadu oznámila, že pro Pizza Hut zkoumá strategické možnosti.

Pizza Hut založili v roce 1958 ve Wichitě v Kansasu bratři Dan a Frank Carneyovi. O rok později začali značku rozvíjet prostřednictvím franšíz. V roce 1969 vstoupila firma na burzu a o dva roky později se stala největším řetězcem pizzerií na světě. Tento titul si podle CNBC udržela až do roku 2017, kdy ji předstihlo Domino’s.

V roce 1977 koupila Pizza Hut společnost PepsiCo, čímž vstoupila do restauračního byznysu. Do roku 1986 už vlastnila také Taco Bell a KFC. Když PepsiCo v roce 1997 restaurační aktivity vyčlenila do samostatné společnosti, vznikla firma Tricon Global Restaurants, později přejmenovaná na Yum! Brands.

Pizza Hut působí také v Česku. Na tuzemském trhu ji provozuje společnost AmRest, která zde zastupuje i značky KFC, Burger King a Starbucks.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Kongresové centrum se rozroste. Vznikne u něj multifunkční hala pro 1500 lidí

Nová hala Kongresového centra
CMC Architects, užito se svolením
 nst
nst

Před Kongresovým centrem Praha začne v červenci výstavba nové multifunkční haly. Budova směrem k Pankráckému náměstí má sloužit výstavám, konferencím, kongresům i společenským akcím a pojme až 1500 lidí. Hotová má být v září 2028.

Náklady na výstavbu mají činit 1,35 miliardy korun. Z toho 1,2 miliardy zaplatí Kongresové centrum Praha ze svých zdrojů, zbytek uhradí příspěvek města. Praha je od minulého roku jediným akcionářem KCP.

Podle ředitelky centra Lenky Žlebkové je nová hala zásadní pro další rozvoj. Kongresové centrum díky ní bude moci hostit i největší kongresy, které dosud muselo kvůli nedostatečné kapacitě odmítat.

Významné světové kongresy

„Zájem o nové kapacity není hypotetický. KCP už dnes eviduje poptávku přibližně 15 světově významných kongresů, zejména z oblasti medicíny, jejichž konání je přímo podmíněno dokončením haly,“ uvedla Žlebková.

Nová hala bude propojena se stávající budovou kongresového centra. Bude mít tvar obdélníku umístěného příčně před současným objektem. Významná část stavby bude vyzdvižena na sloupech, takže pod ní zůstane veřejně přístupné prostranství.

Vnitřní prostor bude možné rozdělit až na pět samostatných částí. Podobu haly navrhla španělská kancelář OCA Architects ve spolupráci s českým ateliérem CMC Architects. Stavbu provede společnost GEMO.

Výstavba dálnic v Česku pokračuje

Dálnice k Baltu mizí pod zemí. Tunel Opevnění na D11 je ze tří čtvrtin vyražený

Stavba dálnice D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí se posouvá do další klíčové fáze. V tunelu Opevnění je vyraženo přibližně 75 procent obou tubusů. Nový úsek má po dokončení výrazně zrychlit spojení Česka s Polskem, ulevit Trutnovsku od tranzitní dopravy a napojit českou síť na polskou rychlostní silnici S3 směrem k Baltu.

Přečíst článek

Praha se stala jediným akcionářem KCP poté, co od státu získala jeho většinový podíl. Stát výměnou obdržel Faustův dům na Karlově náměstí, pozemek v Nemocnici Na Homolce, parkoviště před ministerstvem zahraničí a 2,21 miliardy korun, které dříve do centra investoval kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000.

Kongresové centrum Praha loni dosáhlo obratu 717 milionů korun a zisku 138,9 milionu korun. Hostilo 185 akcí pro 210 tisíc lidí.

Centrum dnes nabízí 70 sálů a salonků pro akce různých velikostí. Jeho součástí je také Business Centre Vyšehrad a čtyřhvězdičkový hotel Holiday Inn Prague Congress Centre s kapacitou 254 pokojů. Budova vznikla v letech 1976 až 1981 a na přelomu milénia prošla přestavbou.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Česká Gen Z je v ekologii horší než boomeři

Lukáš Kovanda: Česká Gen Z je v ekologii horší než boomeři
iStock
Lukáš Kovanda

Mladí Češi narození v roce 2000 měli v prvních 25 letech života zhruba o 40 procent vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů, tedy lidé narození v roce 1940. Rozdíl může činit až 80 tun oxidu uhličitého na osobu, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO2 na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.

Sedmdesát tun rozdílu

U ročníku 1940 jde o období let 1940 až 1964, u ročníku 2000 o roky 2000 až 2024. Při použití běžných národních statistik teritoriálních emisí připadá na prvních 25 let života člověka narozeného v roce 1940 přibližně 194 tun CO2. U člověka narozeného v roce 2000 jde o zhruba 266 tun CO2. Rozdíl tedy činí asi 72 tun, tedy přibližně 37 procent.

Tento základní výpočet ale nezahrnuje mezinárodní letectví a námořní dopravu, které se v obvyklých národních emisních statistikách nepřiřazují jednotlivým státům, ale započítávají se do globálního součtu. Po jejich zohlednění se bilance ročníku 2000 mírně zhoršuje, protože dnešní mladá generace vyrůstala v době masového létání, levnější zahraniční turistiky, globalizovaného obchodu a dovozu spotřebního zboží z velkých vzdáleností.

Krabička cigaret za 200 korun? EU tlačí na vyšší daně. „Držme se minima, jinak vydělají pašeráci“, varuje ekonom

Cigarety mohou v Česku během několika let dál výrazně zdražit. Podle studie ekonoma Štěpána Křečka má Evropská unie plán, který by zvedl minimální spotřební daň. Autor ale varuje, že špatně nastavené zdražování už českému rozpočtu nepomohlo – a naopak posílilo nákupy v zahraničí i černý trh.

Přečíst článek

U ročníku 1940 byla mezinárodní osobní letecká doprava v prvních 25 letech života zanedbatelná a zahraniční spotřeba i dovoz zboží byly nesrovnatelně menší.

Paradox bohatšího Česka

Přesné započtení mezinárodní dopravy je však metodicky obtížné. U letectví lze nověji pracovat s odhady emisí podle země odletu, dostupné jsou ale až pro poslední období. U námořní dopravy je přiřazení ještě složitější, zvláště u vnitrozemské země, jako je Česko.

Část emisí z lodní přepravy se do české uhlíkové stopy promítá nepřímo přes dovoz zboží, například elektroniky, oblečení či dalších výrobků ze zámoří. Nejde tedy o emise vzniklé na českém území, ale o emise spojené s českou spotřebou.

Závěr se tím ovšem nemění. Ročník 2000 má za prvních 25 let života vyšší uhlíkovou bilanci než ročník 1940. Pokud se do ní zahrne mezinárodní doprava, rozdíl se spíše ještě zvětší. Místo přibližně 72 tun může jít orientačně nejméně o 75 tun CO2 na osobu, podle šíře započtení letectví, lodní dopravy a emisí spojených s dovozem zboží.

Josimar José Évora Dias, brankář Kapverdských ostrovů

Remíza, která stála milion dolarů. Sázkař na Polymarketu tvrdě doplatil na šok Španělska

Jeden z obchodníků na predikční burze Polymarket vsadil více než milion dolarů na výhru Španělska nad Kapverdami. Favorit ale pouze remizoval a sázkař přišel téměř o celý vklad. Nečekaný výsledek ukázal, jak riskantní mohou být i zdánlivě bezpečné obchody na predikčních trzích.

Přečíst článek

Chudší země, nižší stopa

Nižší údaj u ročníku 1940 neznamená, že tehdejší ekonomika byla šetrná ke klimatu. Prvních 25 let života této generace zahrnovalo druhou světovou válku, poválečnou obnovu a teprve postupný náběh těžké industrializace.

Země byla chudší, lidé méně cestovali, méně spotřebovávali a ekonomika byla méně propojena se světem. Pozdější poválečný rozmach průmyslu už ale stál hlavně na uhlí a energeticky náročné výrobě.

Ročník 2000 se naopak narodil do výrazně bohatší společnosti. Jeho prvních 25 let života provázely vyšší spotřeba domácností, automobilová doprava, letecké cesty, dovážená elektronika a oblečení i rozsáhlejší mezinárodní obchod.

Současně však platí, že české emise na obyvatele po roce 1990 dlouhodobě klesaly. Kdyby neproběhl útlum části těžkého průmyslu, modernizace energetiky a růst efektivity, byl by rozdíl mezi ročníky 1940 a 2000 ještě větší.

„Drill, baby, drill“ hrozí také Spojenému království. Britové se přou o těžbu ropy a plynu v Severním moři

Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.

Přečíst článek

Srovnání proto ukazuje dvojí skutečnost. Dnešní mladí lidé vyrůstali v čistší a technologicky vyspělejší ekonomice než generace jejich prarodičů. Zároveň ale žili v mnohem bohatším, spotřebnějším a globalizovanějším světě, jehož uhlíková stopa se zčásti přesunula za hranice země.

I proto je jejich kumulovaná uhlíková bilance za prvních 25 let života vyšší než u lidí narozených v roce 1940.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Ropa padá po dohodě s Íránem. ČNB může mít důvod nezvyšovat sazby

Přečíst článek