Lukáš Kovanda: Cenový šok u pump. Babiš už nemůže jen přihlížet
Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než sedm korun na litr.
Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.
Polsko a Itálie se vracejí k zásahům
Návrat k regulovaným cenám nejnověji signalizuje Polsko. Premiér Donald Tusk v pondělí uvedl, že pokud zůstane trh nestabilní a ceny budou dále růst, vláda může regulaci obnovit alespoň na poslední dva týdny srpnových prázdnin. Polsko cenové stropy zavedlo už v březnu, pozastavilo je však na konci června, kdy se ropa a paliva přechodně stabilizovaly.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Evropě dochází nafta, varuje Morgan Stanley. Babišova vláda může znovu zasáhnout do cen
Názory
Itálie v pondělí obnovila dočasnou daňovou úlevu na naftu. Spotřební daň snížila tak, aby diesel pro konečného zákazníka zlevnil o 17 eurocentů na litr, zatím do 6. srpna. Nejde tedy o klasický cenový strop, ale o rozpočtově financované snížení ceny.
Italská vláda navíc nevylučuje další kroky. Průměrná cena nafty totiž překročila 2,18 eura za litr a oba hlavní druhy paliv na dálnicích stojí přes dvě eura za litr.
Od zastropování marží po omezení zdražování
K přímějším zásahům už dříve sáhly další země. Rumunsko zastropovalo obchodní přirážky, omezilo vývoz paliv a následně snížilo spotřební daň z nafty. Nyní Rumunsku nově hodlá dočasně zavést institut variability v nastavení spotřební daně z paliv, který by pružně krotil jejich prudší zdražování.
Rakousko snížilo daň z benzinu a nafty a současně zavedlo omezení marží v dodavatelském řetězci. Opatření mají platit po zbytek letošního roku.
Německo cenu přímo nezastropovalo, čerpacím stanicím ale od dubna dovoluje zdražit pouze jednou denně, zatímco zlevňovat mohou kdykoli. Za porušení pravidla hrozí pokuta až 100 000 eur.
Maďarsko v březnu zavedlo maximální cenu benzinu 595 forintů a nafty 615 forintů za litr pro vozidla registrovaná v zemi. Strop však 27. června zrušilo, protože tržní ceny klesly pod regulovanou úroveň. Nová legislativa přesto umožňuje regulaci rychle obnovit, pokud by došlo k dalšímu mimořádnému narušení trhu.
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Když nebude benzín, lidé nepojedou na chalupu. Když nebude nafta, klekne stát, říká šéf pumpařů
Zprávy z firem
Česká nafta zdražila o sedm korun
Roste proto i pravděpodobnost návratu regulace v Česku. Podle údajů společnosti CCS zdražila nafta během posledních dvou týdnů přibližně o sedm korun na 43,77 koruny za litr. Jen za poslední celý týden vzrostla její průměrná cena o tři koruny.
Významná část skoku souvisí s ukončením snížené spotřební daně, která cenu nafty držela níže o 2,35 koruny včetně DPH. Zbytek odráží zejména růst velkoobchodních cen, nedostatek dieselu na evropském trhu a také skutečnost, že se některé čerpací stanice po ukončení regulace „hojí“ a znovu nastavují relativně vysoké marže.
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Lukáš Kovanda: Český dluh se prodražuje. Větší díl viny za to nese Fiala, ne Babiš
Názory
Babišově vládě dochází prostor pro nečinnost
Česká vláda při ukončení regulace výslovně uvedla, že je připravena opatření znovu zavést, pokud by došlo k dramatickému růstu cen ropy nebo dalšímu vyostření situace na Blízkém východě.
Čím více okolních zemí nyní ceny administrativně tlumí, tím silnější bude i domácí politický tlak. Cenové rozdíly se totiž promítají do přeshraničního tankování i do nákladové konkurenceschopnosti českých dopravců.
Stropy náklady nemažou, pouze je přesouvají
Regulace sama o sobě vysokou cenu ropy neodstraní, pouze přesouvá část nákladů. Daňová úleva zatěžuje státní rozpočet, zatímco příliš tvrdý cenový strop může oslabit motivaci palivo dovážet a v krajním případě zhoršit zásobování.
Ekonomicky obhajitelný je proto především krátkodobý a přesně vymezený zásah proti mimořádným maržím a panickému zdražování. Politicky se však prostor pro nečinnost české vlády rychle zužuje.
Zastropování přímých zemědělských plateb má přinést větší spravedlnost, ve skutečnosti ale může oslabit produkci potravin, zaměstnanost i venkov, míní předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. 
Martin Pýcha: Brusel trestá zemědělce za velikost. Účet zaplatí venkov
Názory
Populární čínský e-shop Shein finalizuje proces vstupu na hongkongskou burzu. Podle spekulací by mohl své akcie investorům nabídnout již letos v září nebo říjnu. Ačkoli zdánlivě na trhu panují dobré podmínky pro IPO, pro čínský e-commerce kolos to platit nemusí.
Shein chce na burzu. Nemohl si vybrat horší dobu
Trhy
