Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.

Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.

Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.

Obnova za desítky miliard dolarů

Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se zabývalo zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Od doby, kdy Trump oznámil vznik Rady míru, vyjádřilo mnoho odborníků obavy z toho, že by nová instituce mohla oslabit OSN. Trump v dnešním projevu kritiku odmítl. „Jednou už tady nebudu. Organizace spojených národů tu bude dál,“ uvedl. „Myslím, že bude daleko silnější a Rada míru na ni bude téměř dohlížet a zajišťovat její řádný chod,“ doplnil Trump.

AP píše, že k Radě míru se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česka z této pozice zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Politika

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

nst

Přečíst článek

Po Ukrajincích svářeči z Filipín. Český průmysl potřebuje statisíce lidí, píše expert

Názory

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

nst

Přečíst článek

Doprava a parkování je podle průzkumu STEM/MARK pro ANO jedním z klíčových témat před podzimními komunálními volbami. Pro 88 procent respondentů jde o důležitou otázku, která není dobře řešená. Politické strany hledají řešení, jedním z nich má být masivní výstavba parkovacích domů.

Hlavní město má v sekci doprava v rozpočtu na letošní rok 31 miliard korun. Parkovat ve městě je však čím dál složitější. „Řada lidí u nás parkuje takzvaně na prasáka,“ říká Michal Frauenterka, místostarosta pro dopravu Prahy 15, kam spadá například Hostivař.

Podle průzkumu, jehož se zúčastnilo přes osm set respondentů, trápí Pražany nejvíce právě přetížená doprava a špatné parkování. Zatímco se současné vedení města, kde má dopravu na starosti Pirát Zdeněk Hřib, zabývalo rozvojem cyklocest a přísnějšími postihy za špatné parkování, odtah auta v hlavním městě už stojí přes čtyři tisíce korun, 3800 korun odtah, pět set korun první den „parkování“, političtí konkurenti hledají řešení v růstu parkovacích míst. Zejména v okrajových částech města.

Dříve venkov, dnes milionová adresa. Vinoř láká rodiny i investory

Reality

Ještě nedávno byla Vinoř přehlíženým okrajem metropole. Dnes tu ceny nemovitostí začínají dohánět zavedenější pražské čtvrti.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Palčivé téma

Rozvíjí se myšlenka fondu, který by shromažďoval peníze na výstavbu parkovacích domů na sídlištích. Základní myšlenkou, ve kterou souzní zástupci ANO nebo ODS je, že by peníze vybrané za parkování byly využity na projekty nových parkovacích kapacit. Z části by půjčky platilo město, z části městské části. „S myšlenkou fondu, který by takovou výstavbu umožnil, souhlasíme,“ tvrdí Martin Benko, místostarosta Prahy 17, což jsou třeba Řepy.

Parkování je palčivé téma zejména pro části, které jsou v sousedství se středočeským krajem. Z něj tisíce lidí míří každý den za prací do Prahy. Současná kapacita záchytných parkovišť P+R je necelých pět tisíc vozů. Dvanáct projektů tohoto typu parkování je nyní v různém stádiu řízení. Podle starostů částí na okraji města to však neřeší situaci.

Spojení „prstence“

Řešení vidí jednak ve spojení „prstence“ do jedné parkovací zóny, a za druhé ve výstavbě parkovacích míst s podporou hlavního města. V Praze je registrováno už víc než 1,3 milionu aut, každý rok jich přibývají desítky tisíc. Ve hře je kromě budování parkovacích domů i výstavba nadzemních pater nad již hotovými parkovacími plochami. Jde o relativně levné a v případě potřeby dočasné řešení.

Důležité je, aby místa pro parkování byla co nejblíže k městské hromadné dopravě, metru. „Kilometr vám nikdo šlapat nebude,“ uvedl Benkovič na pracovním setkání kolem dopravy ve městě na pražském magistrátu.

Krize na kolejích: Německý lídr propouští tisíce, dopad může pocítit i Česko

Zprávy z firem

Německý železniční nákladní dopravce DB Cargo plánuje do roku 2030 zrušit zhruba 6200 pracovních míst, tedy téměř polovinu současných pozic v zemi. Agentuře DPA to potvrdil nový šéf společnosti Bernhard Osburg. Opatření se mají dotknout prakticky všech oddělení – od řízení a dispečinku přes plánování, administrativu a prodej až po IT.

nst

Přečíst článek

Cena za modré zóny půjde nahoru

Klíčovou otázkou je cena za parkování. To je to, co městské části nyní nejvíce řeší. Podle architekta Jiřího Řezáka, jehož studio Quarta vyprojektovalo několikapodlažní parkovací dům v Nových Butovicích, se cena jednoho stání vyšplhala nad osm set tisíc korun. Městské části chtějí, aby se na takových projektech hlavní město podílelo. Z debaty vyplynulo, že na budoucím magistrátu se bude řešit také cena za modré zóny. Půjde nahoru. Část těchto peněz by se podle návrhů ODS nebo ANO měla vracet do výstavby infrastruktury parkování.

Podle průzkumu STEM/MARK jsou dvě třetiny Pražanů ochotné za kryté parkovací stání platit. Nejvíce z nich by si představovalo cenu do tisíce korun (45 procent) nebo od tisíce do dvou tisíc (17 procent). Kryté parkování by podle průzkumu mezi starosty městských částí mělo být maximálně do pěti minut chůze od domu. Na projektech nového parkování nyní pracuje většina městských částí.