Komárek posiluje v evropském IT, jeho Aricoma nakupovala ve Švýcarsku

Česko vstupuje do rozhodujícího souboje o jednu z evropských gigafactory pro umělou inteligenci. Obří datové centrum za přibližně 100 miliard korun by vybudovaly České Radiokomunikace v Praze na Zbraslavi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.

Česká republika se uchází o jednu z velkých evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie ve čtvrtek vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy rozsáhlých datových center určených k vývoji, trénování a provozu nejpokročilejších modelů umělé inteligence.

Projekt má podle dosavadních plánů vyrůst jako součást budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Celková investice by měla dosáhnout přibližně 100 miliard korun.

„Česká republika nechce být pouze uživatelem technologií, které vznikají jinde. Chceme být zemí, kde se bude špičková evropská infrastruktura pro umělou inteligenci budovat a kde budou vznikat nové modely, aplikace a technologická řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Investici by táhly České Radiokomunikace

Největší část nákladů, zhruba 70 miliard korun, by měly nést České Radiokomunikace jako soukromý investor. Český stát by přidal 15 miliard a stejnou částkou by měla přispět Evropská komise.

Evropa postaví až sedm gigafactory pro umělou inteligenci. O jednu usiluje i Česko

Politika

Evropská unie vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi obřích datových center určených pro vývoj a provoz umělé inteligence. Do projektu chce vložit deset miliard eur z veřejných zdrojů a přilákat dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. O umístění jedné z takzvaných AI gigafactory se uchází také Česká republika.

nst

Přečíst článek

České Radiokomunikace by zároveň nesly finanční rizika projektu a staly se vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury. Vláda podporu české přihlášce schválila už v červnu.

Podle Havlíčka nyní začíná rozhodující část soutěže. „Máme příležitost získat projekt, který může zásadně posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, výzkumu i celé ekonomiky,“ řekl.

Česko soupeří s Francií, Finskem či Polskem

Evropská soutěž je rozdělena do dvou kategorií. Čtyři projekty mají připadnout na gigafactory střední velikosti, další tři na největší velkokapacitní zařízení.

O středně velkou gigafactory se vedle Česka ucházejí Francie, Finsko, Dánsko a Polsko. Do kategorie velkokapacitních projektů vstoupily Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko.

Přihlášky mohou podávat konsorcia nebo účelově vytvořené subjekty, které propojí technologické firmy, výzkumné instituce a investory. Uzávěrka soutěže je 12. listopadu 2026.

Mezi hlavní hodnoticí kritéria budou patřit technologická úroveň projektu, jeho přínos pro Evropu, zabezpečení dat a diverzifikace dodavatelů. Evropský podnik EuroHPC následně sestaví pořadí uchazečů a vybere projekty, s jejichž provozovateli uzavře rámcové smlouvy.

Evropa dohání náskok USA a Číny

Gigafactory mají být technologickou páteří evropských ambicí v oblasti umělé inteligence. Nejde pouze o běžná datová centra. Zařízení mají spojovat desítky tisíc nejvýkonnějších AI čipů, rozsáhlá datová úložiště, vysokorychlostní sítě a zabezpečené cloudové prostředí.

Jejich výkon má sloužit k vývoji a trénování modelů s biliony parametrů, které si dnes kvůli mimořádným nákladům mohou dovolit především největší americké a čínské technologické společnosti. K infrastruktuře mají získat přístup evropské firmy, startupy, výzkumníci i veřejné instituce.

Evropská komise už v roce 2025 představila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat pro rozvoj umělé inteligence v Evropě 200 miliard eur. Z toho 20 miliard eur vyčlenila právě na AI gigafactory. Nynější výběrové řízení má podle Komise odemknout investice přesahující 30 miliard eur. Evropská komise

Pro Česko by úspěch v soutěži znamenal nejen jednu z největších technologických investic v jeho historii, ale také možnost posunout se z role odběratele zahraničních technologií mezi evropská centra vývoje umělé inteligence.

Český miliardář Michal Strnad výrazně rozšiřuje své investice mimo zbrojní průmysl. Prostřednictvím společnosti Lumina Crown získal 14procentní podíl v italském výrobci pneumatik Pirelli. Za akcie zaplatil přibližně 987 milionů eur, tedy zhruba 24 miliard korun. Vstup českého investora zároveň oslabuje dosavadní vliv čínského státního koncernu Sinochem.

Český průmyslník Michal Strnad dokončil jednu z největších zahraničních investic tuzemského podnikatele. Jeho společnost Lumina Crown koupila 14 procent akcií italského výrobce pneumatik Pirelli a stala se jeho třetím největším akcionářem.

Akcie získala od čínského státního koncernu Sinochem, který svůj podíl snížil z 34,1 na 20,1 procenta. Největším akcionářem Pirelli se díky tomu stala italská investiční společnost Camfin, kterou ovládá dlouholetý šéf výrobce pneumatik Marco Tronchetti Provera. Camfin drží přibližně 26 procent akcií.

Obchod za bezmála miliardu eur

Transakce se uskutečnila prostřednictvím blokového obchodu na milánské burze. Akcie se prodávaly za 6,50 eura za kus, což hodnotu celého balíku stanovilo na přibližně 987 milionů eur. V přepočtu jde zhruba o 24 miliard korun. Akcie Pirelli ve čtvrtek uzavřely obchodování na ceně 6,51 eura.

Lumina Crown označila vstup do Pirelli za dlouhodobou investici. Nákup podle jejího mediálního zástupce nevyžaduje souhlas antimonopolních úřadů ani italské vlády. Sinochem při transakci zastupovala banka BNP Paribas, Strnadově společnosti radila investiční banka Jefferies.

Lukáš Kovanda: Ropa zlevňuje, benzin a nafta mohou přesto výrazně zdražit. Čerpadláři čekají na vhodnou chvíli

Názory

Cena ropy Brent za poslední týden klesla o více než pět procent. Čeští řidiči se přesto musejí připravit na možné citelné zdražení benzinu a nafty. Dálniční čerpací stanice po skončení vládní regulace dosud plně neobnovily své původní marže. Další eskalace konfliktu kolem Íránu by jim však mohla poskytnout příležitost, jak ztracené zisky dohnat.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lumina Crown není součástí Strnadovy průmyslové skupiny Czechoslovak Group. Podle českého obchodního rejstříku ji podnikatel kontroluje prostřednictvím společnosti Ytara SPV, ve které je jediným akcionářem.

Itálie dlouhodobě oslabovala čínský vliv

Vstup českého miliardáře přichází po několika letech sporů mezi hlavními akcionáři Pirelli. Italská vláda se snažila omezit vliv Sinochemu, který je napojený na čínský stát. Řím kvůli tomu opakovaně využil zvláštní pravomoci známé jako „golden power“, které vládě umožňují zasahovat do fungování strategicky významných společností.

Nejnovější opatření omezila Sinochem na tři zástupce v patnáctičlenném představenstvu Pirelli. Čínští nominanti zároveň nemohou zastávat klíčové výkonné funkce, například pozici předsedy představenstva nebo generálního ředitele. Camfin naopak v červnu získal dvanáct z patnácti míst v novém představenstvu.

Napětí souviselo také s podnikáním Pirelli ve Spojených státech. Čínské vlastnictví komplikovalo italské společnosti další rozvoj na americkém trhu, zejména v oblasti chytrých pneumatik využívajících senzory a technologie pro sběr dat.

Strnad vybudoval globální průmyslovou skupinu

Michal Strnad je většinovým vlastníkem a předsedou představenstva průmyslově-technologické skupiny CSG. Ta se zaměřuje především na obranný průmysl, výrobu munice, leteckou techniku a automobilový sektor. Pod Strnadovým vedením se z původně české strojírenské skupiny stal globální výrobce s více než 14 tisíci zaměstnanci a závody v Evropě, Spojených státech i Asii.

CSG v roce 2025 zvýšila tržby o téměř 72 procent na 6,7 miliardy eur, tedy přibližně 165 miliard korun. Čistý zisk z pokračujících činností dosáhl 872 milionů eur. K rychlému růstu přispěla silná poptávka po obranné technice i začlenění amerického výrobce munice The Kinetic Group. CSG

Významným milníkem byl letošní lednový vstup CSG na burzu Euronext Amsterdam. Strnad si i po uvedení akcií na trh ponechal nad skupinou kontrolu. Nákup podílu v Pirelli však uskutečnil jako samostatnou soukromou investici, nikoliv prostřednictvím CSG.

Pirelli letos zvýšilo zisk

Pirelli patří mezi nejznámější světové výrobce prémiových pneumatik. Za první polovinu letošního roku vykázalo tržby 3,49 miliardy eur. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 13,3 procenta na 299 milionů eur. Provozní marže po očištění dosáhla 16 procent.

Italská společnost zároveň potvrdila celoroční výhled. Očekává tržby mezi 6,75 a 6,95 miliardy eur a upravenou provozní marži kolem 16 procent. Strnad tak vstupuje do firmy v době, kdy se snaží upevnit své postavení na trhu prémiových pneumatik a současně omezit geopolitická rizika spojená s čínským akcionářem.