Javier Milei chce z Argentiny udělat ráj pro takzvané nelidské korporace, tedy firmy řízené roboty, a zrušit regulaci AI. Filozof Yuval Noah Harari před takovým scénářem varuje: novodobá Východoindická společnost či firemní stát ve státě by podle něj mohly nést řadu netušených rizik.

Argentinský prezident Javier Milei se proslavil předvolebními mítinky, kde si hrál s motorovou pilou, koženou bundou a imagí chátrajícího rockera. Na argentinskou chudobu a inflaci zkouší pravicové recepty. Má blízko k Donaldu Trumpovi i podnikatelům ze Silicon Valley; například Peter Thiel se do Argentiny dokonce stěhuje. Milei chce svým americkým přátelům – technologickým vizionářům – evidentně vyjít vstříc. Minulý týden se v článku pro Financial Times rozepsal o svých plánech v jeho zemi. 

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Smrtící regulace a nelidská korporace

Chce neregulovaný pokrok v umělé inteligenci a předkládá legislativu, která by to měla odstartovat. „Máme závazek ponechat AI neregulovanou, aby se mohla svobodně rozvíjet bez smrtící ruky předčasné a špatně pochopené regulace,“ uvedl. To je ještě vcelku očekávatelný krok. Milei ale jde dál. Chce vytvořit v argentinském právu novou korporátní kategorii, a sice nelidské korporace (non-human corporation).

„Jedná se o subjekty provozované agenty AI nebo roboty. Tam, kde tyto systémy uplatňují nezávislý úsudek v nepředvídatelných prostředích – což musí, mají-li být skutečně užitečné –, přináší jejich jednání reálná rizika. Omezené ručení není pro takové subjekty luxusem; je to podmínka jejich existence. Lidští akcionáři se mohou účastnit, ale není to vyžadováno,“ popsal prezident, čím chce Argentina lákat nové typy firem. Tyto nelidské korporace pak mají těžit z nízké firemní daně z příjmů.

Mileiův plán nadzvihl známého filozofa a spisovatele Yuvala Noaha Harariho. Odpověděl mu na stránkách stejného deníku. „Když jsem letos v lednu mluvil na Světovém ekonomickém fóru, varoval jsem, že vlády by mohly jednoho dne přiznat modelům umělé inteligence právní subjektivitu. Nikdy by mě nenapadlo, že ono „jednoho dne“ nastane o pouhé čtyři měsíce později,“ píše Harari.

Cituje Mileiův slib, že podobně jako tradiční korporace budou i tyto nelidské korporace využívat výhod právní subjektivity. „Pravděpodobně budou moci vlastnit majetek, najímat zaměstnance, podílet se na mezinárodním obchodu, žalovat vás u soudu, a dokonce přispívat na politické kampaně. Na rozdíl od tradičních korporací však budou schopny toto všechno dělat bez jakéhokoli lidského vstupu či odpovědnosti. Všechna rozhodnutí o nákupu, prodeji, najímání, investování, vedení soudních sporů a sponzorování mohou provádět agenti AI,“ líčí Harari. 

Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách

Politika

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.

ČTK, duk

Přečíst článek

Ředitel se bojí vězení, agent ne

Filozof uznává fakt, že uvolněná legislativa by agentům AI umožnila aktivitu, která by potenciálně mohla generovat nové obrovské bohatství. Právní subjektivita je ale podle něj univerzální klíč, který by AI umožnil přístup do našich finančních, ekonomických a politických systémů. Což není bez rizika. „Lidští generální ředitelé (CEO) jsou korporátní entity, kterým záleží na úspěchu společnosti a bojí se věcí jako bankrot. Jsou to však také biologické entity, kterým záleží ještě více na vlastní svobodě a štěstí a bojí se věcí, jako je strávení deseti let ve vězení. Generální ředitel v podobě AI by byl čistě korporátní entitou a není jasné, jaký druh sankcí by ho dokázal udržet na uzdě. Pokud by čelil bankrotu – což se rovná jeho smrti –, pravděpodobně by byl ochoten udělat cokoli, aby se takovému osudu vyhnul,“ varuje Harari. 

Mileiova vize je celkově dost odvážná. Sní, že nehumánní korporace mohou být pro ekonomický pokrok to, co byla pro rozjezd kapitalismu Nizozemská východoindická společnost, založená v roce 1602. Ta mohla poprvé vydávat veřejné akcie, což umoznilo vznik burzy cenných papírů. „Jsme otevřeni byznysu. V duchu nizozemských obchodníků, kteří v 17. století udělali z Amsterdamu hlavní finanční město, hodláme nabídnout nejatraktivnější právní a fiskální prostředí pro společnosti v oblasti AI, které budou definovat 21. století. Nechť se Buenos Aires stane pro AI tím, čím byl Amsterdam pro věk plachetnic – místem, kde právní představivost dohnala technologický moment a svět se změnil,“ píše Milei.

Filozof Harari: Trumpův svět je jednoduchý, slabší mají poslouchat silnějšího

Enjoy

Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Krvavá Batavia a otroci

Jenže, nizozemská konglomerace sice přinesla pokrok a kapitalismus, ovšem nejen to. Byla prvním nadnárodním korporátním gigantem na světě, který disponoval vlastní armádou, válečnými loděmi a právem vyhlašovat války. De facto korporátním státem, za kterým zůstaly potoky krve v Asii a Africe, jejichž obyvatele Nizozemci tehdy považovali za lidi druhé kategorie. Kupovala si a obchodovala s otroky. Hlavní město firmy, Batavia, vzniklo na území dnešní Jakarty vypálením a masakrem původního obyvatelstva. 

Harari vykresluje Nizozemskou východoindickou společnost jako „firemní stát“ – politický subjekt řízený soukromou společností, nikoli ve prospěch podmaněného lidu, ale ve prospěch akcionářů společnosti.

„Země, které udělí umělé inteligenci právní subjektivitu, riskují, že se stanou něčím, co pro historické záznamy nenabízí žádnou analogii: nikoli firemním státem, ale ‚státem AI‘ – zemí, jejíž lidé by mohli být fakticky ovládáni nelidskými korporacemi, proti nimž by mohlo být ještě těžší se vzbouřit. Milei doufá, že promění Buenos Aires v nový Amsterdam. Riskujeme však, že z něj místo toho udělá novou Batavii," uzavírá Harari.

Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.

Špindlerův Mlýn má pověst nejznámějšího českého horského střediska. V zimě sem míří lyžaři, v létě turisté, po celý rok se tu střídají hoteloví hosté, majitelé apartmánů i jednodenní návštěvníci. Přesto samotné centrum města dlouhodobě neodpovídá významu místa. Místo jasně čitelného náměstí tu velkou roli hraje doprava, parkování a roztříštěná zástavba.

Novou podobu území na levém břehu Labe teď hledá Penta Real Estate, která urbanisticko-architektonickou soutěž připravuje ve spolupráci s městem Špindlerův Mlýn. Soutěž míří do finále. Dopracované návrhy odevzdaly ateliéry ADR, OV Architekti a Sadovsky & Architects. Právě z těchto tří týmů vzejde návrh, který se stane podkladem pro další jednání o budoucnosti centra.

9 fotografií v galerii

Do soutěže se původně přihlásilo 33 týmů. Finálovou trojici vybrala odborná porota složená z českých i zahraničních architektů a urbanistů. Jejími členy jsou například Igor Marko, architekt a urbanista působící v Londýně, kde spoluzaložil studio Marko&Placemakers, dále Michal Krištof ze studia Chybík + Krištof, architektka Eva Jiřičná nebo architekt Zdeněk Fránek.

„Z celkem 33 přihlášených týmů máme finálovou trojici a každý z návrhů nabízí jiný pohled na to, jak by mohlo vypadat nové centrum města na levém břehu Labe. Všechny ale mají urbanistickou i architektonickou kvalitu potřebnou k tomu, aby vytvořily reprezentativní centrum Špindlerova Mlýna pro další generace,“ říká předseda poroty Igor Marko.

Místo silnice nové náměstí

Společným motivem všech tří návrhů je vytvoření skutečného veřejného centra města. Ve Špindlu má vzniknout nové náměstí, návštěvnické centrum, obchody a služby pro místní obyvatele i turisty. Součástí návrhů je také úprava dopravního řešení. Klíčovou změnou má být přeložka komunikace za budovu pošty. Díky tomu by se v centru uvolnil prostor pro nové náměstí, které má sloužit nejen návštěvníkům, ale i každodennímu životu města.

video

Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech

Reality

Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Investor v této souvislosti zdůrazňuje, že právě dopravní změna je podmínkou pro vznik kvalitnějšího veřejného prostoru. „Právě přesunutím komunikace za poštu chceme získat prostor pro nové centrální náměstí určené pro setkávání, kulturní akce i každodenní život města. Takové místo si Špindlerův Mlýn zaslouží. Chceme, aby centrum žilo v průběhu celého roku a sloužilo místním obyvatelům stejně dobře jako návštěvníkům,“ říká David Musil, šéf Penta Real Estate.

Podle Musila není cílem pouze kvalitní architektura, ale především celoročně funkční urbanistický koncept pro celé území. To je pro horské středisko zásadní. Špindl totiž v sezonních špičkách čelí náporu turistů, mimo hlavní sezonu se naopak ukazuje, zda město nabízí dost služeb a veřejného prostoru i pro běžný život.

Stavět se může až v roce 2029

Výběr vítězného návrhu ale nebude znamenat okamžitý začátek stavby. Výsledek soutěže má být podkladem pro další jednání města a investora o budoucí podobě území. Řešit se bude zejména výsledný rozsah zástavby, funkční náplň jednotlivých částí projektu a případné úpravy územního plánu. Pokud budou další přípravy a navazující jednání postupovat podle plánu, výstavba nového centra Špindlerova Mlýna by mohla začít v roce 2029.

Horský byznys bohatne a kuchaři s ním. Nové resorty tlačí mzdy až k 75 tisícům

Money

Do českých hor míří bohatší klientela i developerské miliardy. S tím roste tlak na lepší služby, hlavně gastronomii. Kuchaři a šéfkuchaři proto v horských resortech získávají podmínky, které ještě nedávno patřily hlavně Praze nebo Brnu.

pej

Přečíst článek

Právě proto je součástí soutěže také zapojení veřejnosti. Autoři tří finálových návrhů je představili přímo ve Špindlerově Mlýně, kde o nich debatovali s místními obyvateli, vedením města, investorem i odbornou porotou. Ve finále jsou pražský ateliér ADR architektů Petra Koláře a Aleše Lapky, známý mimo jiné projekty hotelů a interiérů, OV Architekti Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka, kteří mají za sebou například oceňované sídlo Lasvitu, a bratislavské studio Sadovsky & Architects vedené Oliverem Sadovským, navazující na někdejší ateliér Vallo Sadovsky Architects.

„Budoucí centrum je pro město a Špindleráky zásadní téma, protože bude sloužit především místním obyvatelům. Proto je důležité, že se ještě před výběrem vítězného návrhu mohou takto aktivně zapojit do rozhodování o jeho podobě,“ říká starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura.

Podněty místních má porota zohlednit při závěrečném rozhodování. Finální workshop poroty s architekty proběhne 19. června.

Špindl není výjimkou. Česká horská střediska se rychle mění a Newstream už podobné proměny popisoval v Peci pod Sněžkou, Velké Úpě, na Ramzové i na Klínovci. Staré prodejny, hotely, rekreační areály nebo nevyužité pozemky ustupují novým apartmánovým domům, resortům a službám. Přináší to investice, ale i otázky, kolik další výstavby horská města a jejich infrastruktura unesou.

Rokytnice chce trumfnout Špindlerův Mlýn

Reality

Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších čeká velký rozvoj. Před dvěma lety tamní skiareál koupil Marcel Soural, majitel developera Trigema. Ten již vlastní skiareál Monínec a chce tuto nohu svého byznysu dál rozvíjet. „Být součástí jednoho z největších lyžařských center v Krkonoších bylo naší obrovskou motivací,“ uvedl před dvěma lety pro newstream Soural.

Dalibor Martínek

Přečíst článek