Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kdo povolil dotace Agrofertu? Evropská žalobkyně zahájila trestní řízení

Kdo povolil dotace Agrofertu? Evropská žalobkyně zahájila trestní řízení
Profimedia
 nst
nst

Vyplácením evropských dotací firmám z holdingu Agrofert se začala zabývat evropská prokuratura. Trestní řízení se zaměřuje na politiky a úředníky, kteří platby umožnili, i na to, proč Česko nevymáhá některé dříve poskytnuté podpory. Státní zemědělský intervenční fond přitom obnovil dotace Agrofertu na konci dubna a Evropská unie následně proplatila květnové platby v celkové výši 204 milionů korun.

Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení evropských dotací firmám z holdingu Agrofert. Reagoval tak na trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli podezření na střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožnili. Zajímají se také o to, proč Česká republika nevymáhá po holdingu některé podpory poskytnuté v minulosti.

„Po řádném ověření informací jsem dne 24. května 2026 vydala rozhodnutí o zahájení trestního řízení,“ uvedla podle Seznam Zpráv evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková.

Prověřováním případu pověřila Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Piráti podali trestní oznámení

Piráti oznámení podali na neznámého pachatele kvůli možnému poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Trestní řízení se týká pouze dotací pocházejících z evropských peněz. Národní podpory evropská prokuratura prověřovat nemůže. „Informace byla poskytnuta Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a zároveň Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Další postup je tedy zcela v kompetenci příslušných národních orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla Bártíková.

Piráti proto českým orgánům zaslali další oznámení, které se zaměřuje právě na dotace vyplácené z národního rozpočtu.

Evropská prokuratura českým úřadům nepodléhá. Může však v Česku vyšetřovat a před soud dostat pachatele trestných činů, které ohrožují finanční zájmy Evropské unie. Zahájení trestního řízení zároveň samo o sobě neznamená, že policie někoho obviní.

Agrofert dostal 204 milionů korun

Státní zemědělský intervenční fond začal firmám z Agrofertu dotace znovu přidělovat na konci dubna. Rozhodnutí podle fondu vycházelo z nezávislých právních analýz.

Evropská unie následně proplatila všechny peníze, které fond Agrofertu poskytl v květnu. Celkem šlo o 204 milionů korun.

Evropská komise minulý týden uvedla, že se platby vztahovaly k žádostem podaným ještě před jmenováním Andreje Babiše premiérem.

Část vládních politiků obnovení dotací obhajovala dopisem od generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství. Ten měl podle jejich výkladu potvrzovat, že vyplácení podpor je možné.

Podle Seznam Zpráv však nešlo o souhlas Evropské komise, ale pouze o provozní e-mail týkající se účetního postupu. „Evropská komise neuvedla, že společnost Agrofert má nárok na zemědělské dotace, ani neuložila českým orgánům povinnost tyto dotace přidělit nebo vyplatit,“ uvedla jménem eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena ředitelka generálního ředitelství Elisabeth Wernerová.

Za rozhodnutí o obnovení plateb tak podle ní odpovídá Česká republika.

Premiér Andrej Babiš

Agrofert dostal další miliony. Brusel ale střet zájmů dál prověřuje

Evropská komise stále neposoudila, zda je vyplácení zemědělských dotací společnostem ze skupiny Agrofert v souladu s pravidly proti střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond ale mezitím obnovil jejich proplácení a za květen firmám poslal 204 milionů korun. Opozice varuje, že pokud Brusel podpory neuzná, mohou náklady dopadnout na český státní rozpočet.

Přečíst článek

Brusel může platby pozastavit

Evropská komise současně nevyloučila, že v případě zjištěných problémů přistoupí k dalším opatřením. „V případě potřeby využije Evropská komise dostupné vhodné nástroje, jako je přerušení plateb, pozastavení plateb nebo uplatnění finančních oprav,“ uvedla mluvčí komise Louise Bogeyová.

Případem se začal zabývat také rozpočtový kontrolní výbor Evropského parlamentu. 

„Výbor by uvítal, kdyby komise poskytla veškeré informace, které má k dispozici, o provádění příslušných ochranných opatření určených k ochraně finančních zájmů unie a k zajištění dodržování finančních pravidel EU,“ stojí v dopise adresovaném eurokomisaři pro rozpočet a boj proti podvodům Piotru Serafinovi.

Opozice obnovení plateb Agrofertu dlouhodobě kritizuje. Požaduje, aby byly dotace pozastaveny do doby, než bude jisté, že je Evropská unie neodmítne proplácet. V opačném případě by podle opozičních politiků mohly podpory zatížit český státní rozpočet.

Babiš považuje střet zájmů za vyřešený

Andrej Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Tvrdí, že tím svůj střet zájmů vyřešil. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová uvedla, že informace o zahájení trestního řízení má pouze z médií a nechce předjímat jeho výsledek. „Nechť vykonává svoje kompetence, politikům to nepřísluší komentovat,“ řekla na adresu evropské prokuratury.

Je přesvědčena, že Babiš postupoval v souladu s českým i evropským právem.

Andrej Babiš

Babiš chce evropský štít proti raketám. Česko ale mezi zakladateli koalice není

Evropa by měla spojit vývoj a výrobu systémů protivzdušné obrany do jednoho společného projektu, navrhl premiér Andrej Babiš na jednání spojenců Ukrajiny v Paříži. Iniciativu nazval Europatriot a přirovnal ji ke vzniku Airbusu. Česko přitom není členem nové koalice devíti států, která chce s Ukrajinou rozvíjet obranu proti balistickým střelám.

Přečíst článek

Zisk Agrofertu výrazně klesl

Agrofert loni zaměstnával 28 184 lidí, z toho přibližně 17 183 v České republice. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v zemi.

Tržby holdingu dosáhly 212,2 miliardy korun, meziročně přibližně o půl miliardy více. Konsolidovaný zisk však klesl o 4,9 miliardy na 2,2 miliardy korun.

Holding působí především v zemědělství, potravinářství a chemickém průmyslu.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

EU potvrdila správný postup při obnovení dotací Agrofertu, tvrdí zemědělský fond

Přečíst článek