Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

David Ondráčka: Rallye po okresních silnicích. Kam mizí peníze na jejich opravu?

Rallye po okresních silnicích: díry, adrenalin, klientelismus a veřejné rozpočty
iStock
David Ondráčka

Mnozí máme podobnou adrenalinovou zkušenost. Jedeme si tak v březnu autem po okresní silnicí a cesta se mění v dobrodružství. Zoufale se snažíme vyhnout dírám, které na nás všude číhají a chystají se našemu autu utrhnout kolo. Probudí se v nás divoch v džungli, nebojácný jezdec rallye - dám to. S pevným úchopem volantu a pocitem Kankkunena se daří přežít cestu nám i autu. Pak si unaveně postěžujeme nad stavem silnic a kamarád nám čte z mobilu, že se do jejich údržby a oprav ročně investují miliardy korun z veřejných rozpočtů. To není možné, kam ty prachy jdou?

Reklama

Stav silnic bude zase (jako vždy) už za pár měsíců jedním z hlavních témat předvolební kampaně do krajů. Všichni kandidáti nám budou slibovat, že ty díry opraví a že to konečně vyřeší. Silniční síť v Česku měří skoro 56 tisíc kilometrů. Dílčí navýšení rozpočtů, kdy stát něco málo dosype, evidentně nebude stačit. Všechny rozbité silnice opravit by podle krajů stálo desítky miliard. Ale jde i o to, jak je použít.

Proč to nefunguje a kdo má nést odpovědnost?

Otázkou zůstává, proč systém údržby a oprav silnic nefunguje tak, jak by měl, a kdo nese za to odpovědnost. Jde o sadu propojených problémů, od technologického, jakým způsobem opravujeme výtluky. Jak nedostatečně plánujeme údržby a opravy, což vede k tomu, že se problémy s cestami zhoršují a vyžadují větší investice do oprav v budoucnu. Je to také problém alokace rozpočtu, každý kraj se stará o druhou třídu a místní komunikace, obce jsou zodpovědné za třetí třídu.

Peníze chybí všem, anebo nechodí včas, tedy v momentě, kdy je potřeba efektivně opravy dělat. A je to samozřejmě i problém nedostatečného dohledu, kontroly nebo otevřené korupce, která umožňuje zakázkové perpetuum mobile. Dost brutální klientelismus ovlivňuje na krajích rozhodování o zakázkách. Krajské správy silnic jsou pověstné, že umožňují kartelové prostředí. Vede to k předražování, nekvalitním opravám a těžké neefektivitě.

Obviněný prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka

David Ondráčka: Branky, body, sekundy a dotace. Roky budovaný klientelismus ve sportu je stále živý

Sportovní prostředí zažilo za poslední týdny další dvě velké kauzy související s podvody, zneužíváním dotací a nekontrolovaným řízením svazů. Zatčení a uvalení vazby na šéfa tenisového svazu Kaderky a lidí kolem něj. A pak dost neuvěřitelnou kauzu Sokola, kdy sekretářka a nejbližší osoba starostky České obce sokolské Hany Moučkové jim zpronevěřila přes 40 milionů. Po odhalení spáchala přímo v budově Tyršova domu na Malé Straně sebevraždu.

Přečíst článek

Reklama

Výmoly.cz

Pro tristní přehled situace se stojí za to podívat na specializovanou webovou stránku Vymoly.cz. Aktuálně eviduje kolem 8 tisíc děr na českých silnicích. Na internet hlásí díry z terénu samotní řidiči, kteří díru vyfotí a přes GPS popíší, kde je. Pozitivní na této stránce je sledování reakcí krajských správ silnic, které část děr opravují. Má to v sobě i motivaci nejaktivnějších krajů, naopak ty, které na to kašlou.

Zakázkové perpetuum mobile na krajích, příklad Střední Čechy

Problém hodně leží na krajských správách silnic, příspěvkovkách krajů. Krajské správy silnic mají v gesci opravy a údržbu a krajští radní zaběhlý systém klientelismus nedokáží, anebo nechtějí měnit. Ukázkovým příkladem je Středočeský kraj, ale velmi podobné to funguje i v jiných krajích. Tamní silnice jsou dlouhé roky dokonalé zakázkové perpetuum mobile. Opakuje se problém dělení zakázek na malé dílčí části (zásadně to nedělat přes větší úseky), které si mezi sebe rozebírá kartel několika firem. Je to jednoduchá hra, vždy se úsek rozdělí tak, aby šlo o zakázku malého rozsahu, seká se to prostě na malé objednávky.

Těchto několik firem prošlo tendrem na rámcovou smlouvu, mají je obvykle na 4 roky a krajská správa už jim pak z ruky dává jednotlivé opravy. Aby to měla pokryté před kontrolou, pošlou ji pro formu nabídky i ostatní, ale vždy vyšší, dělají tak efektivně v tendrech jen tzv. křoví. Tyto formální soutěže se jedou na cenu, a vybárá se přece nejlevnější. Takže kdyby přisla policie, mají to slušně pokryté, že přece šlo o soutěž (byť čistě fiktivní). Ale pro policii je to těžké prokazovat.

Podstatné ale je, že naprosto záměrně roky nefunguje kvalita kontroly provedené práce. Prostě se nehlídá, jak kvalitně je práce udělaná. Výplň se tak velmi často rychle vydrolí, někdy je udělaná jen na oko, a to logicky vyžaduje okamžitý zásah, tedy novou objednávku, od těch stejných firem. A jede to dokola, průtokově. Spokojený není nikdo, jen ty firmy, které mají dost zakázek. Skupina vyvolených firem si tak už téměř dvě dekády užívá výsadního postavení při získávání lukrativních zakázek na údržbu středočeských silnic. Tyto firmy za tu dobu inkasovaly od kraje přes 14 miliard korun díky historickým kontraktům (jak spočítal iRozhlas).

Přesoutěžení rámcových smluv by mělo probíhat každé čtyři roky, aktuální hejtmanství stávající smlouvy však zatím nevypovědělo. Zatím to už 3 roky analyzují, a radní pro dopravu říká, že možná radši naplánují přesoutěžení až na rok 2026, kdy některé smlouvy vyprší. Výpověď smluv a následný výběr nových dodavatelů by bylo fajn z hlediska konkurence, otevřenosti, ale i proto, že některé smlouvy jsou staré téměř 20 let. Změní to aktuální rada kraje a hejtmanka Pecková (STAN)? Hodně a plamenně o tom sice mluví, ale zatím to spíš vypadá na prodloužení smluv se stejnými dodavateli. Mimochodem minulým krajským radním pro dopravu byl Martin Kupka, dvojka ODS, současný ministr dopravy. A taky o tom hezky a nekompromisně mluvil.

Politický projekt Visegradu je mrtvý, vyhovuje jen Orbánovi s Ficem, Česku ne

David Ondráčka: Politický projekt Visegradu je mrtvý, vyhovuje jen Orbánovi s Ficem, Česku ne

Summit premiérů Visegradu v Praze zaslouží určitou reflexi, k čemu nám toto politické spojenectví vlastně je. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že se už vyčerpal, nemá žádný účel a pokračování této formy politického spojenectví pod značkou V4 není v českém zájmu, je kontraproduktivní.

Přečíst článek

Systémový a rozpočtový problém

Každým rokem si stěžujeme, že máme silnice v horším stavu, hlavně po zimě. Proč tomu tak je? Údržba silnic je průběžný proces, který začíná průzkumem stavu silnic na začátku roku. Silnice první třídy a dálnice jsou pod dohledem Ředitelství silnic a dálnic, zatímco každý kraj má zodpovědnost za druhou třídu, obce za třetí. Potřebujeme vylepšit tento systém a udělat ho efektivnějším, aby se zlepšila kvalita našich silnic. Všichni zúčastnění by měli chápat, že veřejné peníze musí být vynakládány co hospodárněji.

Města a obce totiž rozdělují peníze až ke konci roku, a v mnoha případech už jen zajišťují sjízdnost silniční sítě. Města často zjistí, kolik peněz jim v rozpočtu zbude až někdy kolem listopadu. A na silnicích pak místo řešení příčiny jen zachraňují a látají to nejnutnější. Přitom je nutné, aby se opravovalo v době, kdy je to potřeba, a ne když už jsou cesty v havarijním stavu.

Mnohé silnice jsou přetížené pod obrovským tlakem kvůli častému užívání kamiony i osobními auty. Stavaři popisují, že problém spočívá v tom, že systém údržby silnic v České republice nefunguje optimálně. I když se silnice zdánlivě dobře opraví, povrchová vrstva vydrží jen čtyři roky a musí se zase vyměnit. Pokud se opomene tato údržba, začnou se poruchy zhoršovat a voda proniká do silnice. Pokud je zjištěno poškozené podloží, oprava musí zasáhnout hlouběji. To se ale často neděje. Nedostatečná pozornost k tomuto faktoru vede k opakovaným opravám povrchu, které ale neřeší základní problém, a porucha se brzy objeví znovu. Je důležité sledovat kvalitu práce během stavby, abychom neobjevili chyby až při předání.

Další komentáře Davida Ondráčky najdete zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme