Ještě v létě tu kotvily lodě a rybáři nahazovali pruty. Teď připomíná zátoka Mastníku na Slapské přehradě spíš vyprahlé říční koryto. Voda ustoupila o desítky metrů, odhalila kamenité břehy, nánosy bahna i staré pařezy.
Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.
Letošní mimořádně silné El Niño může mít během několika měsíců dramatické následky. Podle studie klimatologů by vedra spojená s tímto jevem mohla do února příštího roku přispět k více než 450 tisícům úmrtí. Největší dopady vědci očekávají v Nigérii, Indonésii, Súdánu, Indii a Brazílii.
Státní podnik Lesy České republiky zahájí mimořádný audit lesních porostů. Během podzimu a zimy zmapuje následky letošního sucha i riziko šíření kůrovce. Pokud kontroly odhalí vážnější problémy, ochranná opatření podnik spustí na jaře příštího roku.
Slabá úroda obilí, řepky, ovoce i zeleniny a nedostatek krmiv mohou v příštích měsících zvýšit ceny potravin a zesílit jejich kolísání. Agrární komora ČR odhaduje letošní ekonomické dopady na zemědělství nejméně na 25,6 miliardy korun. Samotná sklizeň ovoce má být proti pětiletému průměru o více než polovinu nižší.
Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.
Zní to paradoxně, ale jedním z největších problémů sucha je voda. Nejen ta, která v krajině chybí, ale také ta, která po dlouhém období sucha konečně přijde – rychle, prudce a ve špatný okamžik.
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Panamský průplav od září sníží počet lodí, které mohou denně využít tuto klíčovou spojnici Atlantského a Tichého oceánu. Důvodem jsou podprůměrné srážky a klesající hladiny vodních nádrží, bez nichž nemohou fungovat plavební komory. Omezení pravděpodobně prodlouží čekací doby a může dál zvýšit ceny za proplutí bez rezervace.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Letošní vlny veder si v Německu vyžádaly přibližně 14 tisíc obětí, nejvíce za dobu sledování. Institut Roberta Kocha přitom upozorňuje, že skutečný počet může být ještě vyšší. Nejvíce horko dopadlo na seniory a kritický byl závěr června, kdy v zemi padl teplotní rekord 41,8 stupně Celsia.
