Státní podnik Lesy České republiky zahájí mimořádný audit lesních porostů. Během podzimu a zimy zmapuje následky letošního sucha i riziko šíření kůrovce. Pokud kontroly odhalí vážnější problémy, ochranná opatření podnik spustí na jaře příštího roku.
Panamský průplav od září sníží počet lodí, které mohou denně využít tuto klíčovou spojnici Atlantského a Tichého oceánu. Důvodem jsou podprůměrné srážky a klesající hladiny vodních nádrží, bez nichž nemohou fungovat plavební komory. Omezení pravděpodobně prodlouží čekací doby a může dál zvýšit ceny za proplutí bez rezervace.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Letošní vlny veder si v Německu vyžádaly přibližně 14 tisíc obětí, nejvíce za dobu sledování. Institut Roberta Kocha přitom upozorňuje, že skutečný počet může být ještě vyšší. Nejvíce horko dopadlo na seniory a kritický byl závěr června, kdy v zemi padl teplotní rekord 41,8 stupně Celsia.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Obnovenou Národní koalici proti suchu povede premiér Andrej Babiš. Platforma má poprvé zasednout už dnes odpoledne a kromě ministrů zemědělství a životního prostředí v ní budou také zástupci krajů, Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu i odborníci na klima a vodní hospodářství. Na prvním jednání má řešit harmonogram a vyhodnocení kroků z minulých let.
Andrej Babiš si ve čtvrtek minulý týden zřejmě přečetl předpověď počasí a vyrazil na výlet na Slapy zaříkávat sucho. A jelikož tento týden začíná pršet, tak mu to zaříkávání zřejmě vyjde.
Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
