Hladina Lipna kvůli suchu klesla o více než tři metry a z vody se znovu vynořují místa, která byla desítky let skrytá. Turisté míří za původním meandrem Vltavy ve tvaru srdce, pozůstatky staré železniční trati i na ostrov Tajvan, kam se dá nyní dojít suchou nohou. Zájem je tak velký, že kolem jezera stojí desítky aut.
Stejné pivo, více sladu. Horké a suché počasí se letos podepsalo na sladovnickém ječmeni, který podle prvních rozborů Plzeňského Prazdroje obsahuje méně škrobu. Pivovar proto při vaření zvýší dávky sladu, aby zachoval požadovanou stupňovitost. Slabou sezonu hlásí také chmelaři: některým pěstitelům chybí proti běžnému roku až čtvrtina úrody.
Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.
Letošní mimořádně silné El Niño může mít během několika měsíců dramatické následky. Podle studie klimatologů by vedra spojená s tímto jevem mohla do února příštího roku přispět k více než 450 tisícům úmrtí. Největší dopady vědci očekávají v Nigérii, Indonésii, Súdánu, Indii a Brazílii.
Státní podnik Lesy České republiky zahájí mimořádný audit lesních porostů. Během podzimu a zimy zmapuje následky letošního sucha i riziko šíření kůrovce. Pokud kontroly odhalí vážnější problémy, ochranná opatření podnik spustí na jaře příštího roku.
Slabá úroda obilí, řepky, ovoce i zeleniny a nedostatek krmiv mohou v příštích měsících zvýšit ceny potravin a zesílit jejich kolísání. Agrární komora ČR odhaduje letošní ekonomické dopady na zemědělství nejméně na 25,6 miliardy korun. Samotná sklizeň ovoce má být proti pětiletému průměru o více než polovinu nižší.
Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.
Zní to paradoxně, ale jedním z největších problémů sucha je voda. Nejen ta, která v krajině chybí, ale také ta, která po dlouhém období sucha konečně přijde – rychle, prudce a ve špatný okamžik.
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Panamský průplav od září sníží počet lodí, které mohou denně využít tuto klíčovou spojnici Atlantského a Tichého oceánu. Důvodem jsou podprůměrné srážky a klesající hladiny vodních nádrží, bez nichž nemohou fungovat plavební komory. Omezení pravděpodobně prodlouží čekací doby a může dál zvýšit ceny za proplutí bez rezervace.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
