Mnichov kvůli mimořádnému suchu zakázal napouštění soukromých bazénů, zalévání trávníků i čerpání vody z řek a jezer. Za porušení vyhlášky hrozí pokuta až 50 tisíc eur, tedy zhruba 1,2 milionu korun. Spotřeba vody ve městě přitom v posledních dnech výrazně vzrostla a radnice varuje, že ani očekávaný déšť situaci zásadně nezlepší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
V národním parku České Švýcarsko hoří les. Platí zvláštní stupeň poplachu, kdy mohou hasiči povolat jednotky odkudkoliv. Do Rynartic, části obce Jetřichovice na Děčínsku, vyrazily jednotky z širokého okolí včetně odřadů ze Středočeského a Královehradeckého kraje. V okolí požáru platí kvůli zásahu vrtulníků, které hasí s bambi vaky, bezletová zóna. Nad místem zásahu je zakázané létat s drony a jinými bezpilotními prostředky.
Na nejsušší poušti světa — Atacamě v Chile — vědci zkoumají malou, neobyčejně odolnou rostlinu. Ta by mohla ukrývat genetické informace, které by v budoucnu pomohly zemědělským plodinám přežít extrémní sucho způsobené klimatickou změnou, píše agentura Reuters.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Sucho v lesích přispívá k šíření škůdců a odumírání porostů, což způsobuje lesním hospodářům velké ztráty a zvýšené náklady na obnovu. Lesní hospodáři se proto dlouhodobě snaží připravovat české lesy na sucho i změny klimatu, a to uzpůsobením hospodaření i skladby porostů.
Cena kakaa se od začátku letošního roku zhruba zdvojnásobila a dostala se na rekordních více než 8400 dolarů (195 500 korun) za tunu. Za poslední dva roky vzrostla čtyřnásobně. Žádná globálně obchodovaná komodita letos nezdražuje rychleji, což se v nejbližších měsících začne podle analytiků naplno projevovat i v maloobchodní síti. Ceny čokolád a jiných kakaových produktů by se tak mohly zvýšit až o desítky procent.
Když si v Barceloně naplníte sklenici vodou z vodovodu, tak pětinu jejího obsahu tvoří voda z moře, která prošla zařízením na odsolování, a další pětinu voda z čističky. Právě tak zřejmě vypadá budoucnost pitné vody ve Středomořském regionu, kde teploty stoupají a srážky klesají více, než je světový průměr, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).
Svěží, kyselkavá chuť šumivého vína z Champagne se může už brzy a nadobro změnit. Na vině je změna klimatu, která způsobuje rychlejší dozrávání hroznů. Podle některých znalců vín se to již děje. Šampaňské, které pili lidé před desítkami let, nechutná stejně jako to dnešní. A za pár desítek let je dost možné, že Francie o svou chloubu přijde úplně.
Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
Voda. Zázračná tekutina, bez které by nebylo života. V některých koutech naší planety už dobře vědí, co to je, když se jí nedostává. A právě jedno z takových míst navštívil gurmet Pavel Maurer a se čtenáři Newstreamu se podělil o své zamyšlení o vodě.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
