Letošní mimořádně silné El Niño může mít během několika měsíců dramatické následky. Podle studie klimatologů by vedra spojená s tímto jevem mohla do února příštího roku přispět k více než 450 tisícům úmrtí. Největší dopady vědci očekávají v Nigérii, Indonésii, Súdánu, Indii a Brazílii.
Osm měsíců bez deště přimělo Kazachstán sáhnout po kontroverzní metodě: umělém ovlivňování srážek. Letadla „osévají“ mraky částicemi soli, aby z nich dostala více vody. Zatímco úřady doufají v pomoc zemědělcům, v sousedních zemích se objevily obavy z přeshraniční „krádeže deště“. Vědci ale upozorňují, že pro takový efekt zatím neexistují důkazy.
Panamský průplav od září sníží počet lodí, které mohou denně využít tuto klíčovou spojnici Atlantského a Tichého oceánu. Důvodem jsou podprůměrné srážky a klesající hladiny vodních nádrží, bez nichž nemohou fungovat plavební komory. Omezení pravděpodobně prodlouží čekací doby a může dál zvýšit ceny za proplutí bez rezervace.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Letošní vlny veder si v Německu vyžádaly přibližně 14 tisíc obětí, nejvíce za dobu sledování. Institut Roberta Kocha přitom upozorňuje, že skutečný počet může být ještě vyšší. Nejvíce horko dopadlo na seniory a kritický byl závěr června, kdy v zemi padl teplotní rekord 41,8 stupně Celsia.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Obnovenou Národní koalici proti suchu povede premiér Andrej Babiš. Platforma má poprvé zasednout už dnes odpoledne a kromě ministrů zemědělství a životního prostředí v ní budou také zástupci krajů, Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu i odborníci na klima a vodní hospodářství. Na prvním jednání má řešit harmonogram a vyhodnocení kroků z minulých let.
Andrej Babiš si ve čtvrtek minulý týden zřejmě přečetl předpověď počasí a vyrazil na výlet na Slapy zaříkávat sucho. A jelikož tento týden začíná pršet, tak mu to zaříkávání zřejmě vyjde.
Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.
‼️ Zvýšení↗️ některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Schillerová to řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. V programovém prohlášení vládní koalice ANO, SPD a Motoristů uvedla, že nechce zvyšovat daně, ale chce stávající řádně vybírat a šetřit na vlastním provozu.
Číst více
