Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Český startup FaceUp začal u školní šikany, teď řeší firemní etiku. Investoři mu poslali 110 milionů

Zakladatelé FaceUp, zleva Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar, foto Petr Mihle
FaceUp, užito se svolením
 nst
nst

Začalo to snahou dát dětem bezpečný způsob, jak říct, že se ve škole děje něco špatného. Dnes FaceUp pomáhá firmám po celém světě zachytit podvody, porušování pravidel, šikanu nebo sexuální obtěžování. Platformě důvěřuje přes 3600 organizací, včetně Mercedesu, Heinekenu či KFC. A nová investice přes 110 milionů korun má český startup posunout ještě hlouběji do korporátního světa.

Když FaceUp začínal, jmenoval se ještě NNTB – Nenech to být a řešil hlavně šikanu ve školách. Dnes už je z něj technologická firma, která prodává software firmám po celém světě a pomáhá jim řešit věci, o kterých se v korporacích obvykle nemluví snadno: podvody, porušování předpisů, sexuální obtěžování, šikanu nebo jiné etické problémy.

Teď český startup získal další peníze na růst. V investičním kole Series A nabral pět milionů dolarů, tedy přes 110 milionů korun. Investici vedl chorvatský fond Fil Rouge Capital, zapojily se také JIC Ventures, Venture to Future Fund a Gi21 Capital. Peníze znovu poslali i stávající investoři včetně Jiřího Hlavenky, Tilia Impact Ventures a Reflex Capital.

Celkově už FaceUp od investorů získal zhruba devět milionů dolarů, tedy přibližně 210 milionů korun. Valuace firmy se podle tiskové zprávy dostala nad půl miliardy korun.

Z oznamovací schránky je platforma pro firemní etiku

FaceUp se pohybuje v oblasti, které firmy říkají ethics & compliance. Zjednodušeně jde o nástroje, které organizacím pomáhají zjistit, co se uvnitř opravdu děje, a řešit problémy dřív, než z nich vznikne právní spor, reputační průšvih nebo finanční ztráta.

Platforma dnes kombinuje bezpečné oznamování podnětů, ochranu whistleblowerů, AI etickou linku, interní vyšetřování, správu podnětů i dotazníkové nástroje. FaceUp se tak nechce profilovat jen jako software, který firmám pomůže splnit regulatorní povinnost. Chce být systémem, který zaměstnanci skutečně používají.

„Většina produktů v tomto odvětví pomáhá splnit regulatorní požadavky, ale chybí jim reálné využití a přidaná hodnota pro business. FaceUp se v organizacích aktivně využívá, což vytváří dlouhodobou hodnotu a v konečném důsledku rozhodne o tom, kdo v této kategorii zvítězí,“ vysvětluje zapojení fondu Venture to Future Fund Miriama Hanout, manažerka investic a členka správní rady.

Musíme ochránit naše děti. Babiš roztleskává debatu o zákazu sociálních sítí pro mladé v Česku

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

Přečíst článek

Klienti ve více než 70 zemích

FaceUp podle firmy používá přes 3600 organizací ve více než 70 zemích. Mezi klienty patří i známé globální značky jako Mercedes-Benz, Heineken, Sephora, Zendesk nebo KFC.

Systém aktuálně chrání více než 1,5 milionu zaměstnanců a studentů a pomohl zpracovat přes 44 tisíc podnětů. Ty se týkaly jak interních podvodů a porušování předpisů, tak závažných mezilidských problémů v práci nebo ve škole.

Právě kombinace komerčního SaaS byznysu a původního společenského dopadu je na FaceUpu zajímavá. Firma nezačala jako klasická B2B platforma z prezentace pro investory. Vyrostla z konkrétního problému, který zakladatelé řešili už jako studenti.

Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně

Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT

Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.

Přečíst článek

Peníze půjdou do produktu i expanze

Nová investice má pomoci hlavně s dalším vývojem platformy. FaceUp chce z produktu udělat komplexnější modulární systém pro manažery, kteří mají ve firmách na starosti etiku, compliance a interní rizika.

Firma chce zároveň posílit u velkých korporací a zrychlit růst na trzích, kde podle ní poptávka po moderních compliance platformách roste nejrychleji. Zmiňuje hlavně USA a Spojené arabské emiráty.

„Mám z této investice obrovskou radost. Umožní nám růst ještě rychleji směrem k naší vizi: stát se předním světovým řešením pro etická a bezpečná pracoviště,“ říká spoluzakladatel a CEO FaceUpu Jan Sláma.

Podle něj peníze pomohou zvýšit opakované roční výnosy, rozšířit tým a posílit produkt. Firma chce zároveň podporovat více organizací po celém světě v budování důvěry, etiky a integrity.

Do aktuálního kola se znovu zapojil také investor Jiří Hlavenka. Ten FaceUp v minulosti podpořil spolu se Scio a v nové investici vidí důkaz, že české B2B SaaS firmy mohou uspět i mimo domácí trh.

„Není mnoho českých firem, které se v těžkém B2B SaaSu dokázaly prosadit globálně. FaceUp takovou firmou je, prodává úspěšně v desítkách zemí, na všech kontinentech. Dokazuje navíc, že SaaS není mrtvý, jak se někdy uvádí,“ říká Hlavenka.

Podle něj je v citlivém odvětví, ve kterém FaceUp působí, zásadní nejen produkt, ale také důvěra, reputace a bezpečnost dat.

To je u whistleblowingu a interních podnětů klíčové. Firma neprodává nástroj na hezčí tabulky, ale systém, do kterého lidé píšou často velmi citlivé věci. Pokud mu nevěří zaměstnanci ani vedení, produkt nemá šanci fungovat.

Petr Jaroš, CEO společnosti Telight

Mikroskopy z Brna od Telightu uspěly v Evropě. Teď cílí na Ameriku i Asii

Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.

Přečíst článek

Investoři sázejí na globální kategorii

Hlavní investor kola, chorvatský fond Fil Rouge Capital, vidí ve FaceUpu firmu, která se z úzkého problému dokázala posunout do globální SaaS platformy.

„FaceUp řeší palčivou potřebu v oblasti compliance a správy společností – a to produktem, který je škálovatelný a vysoce relevantní napříč trhy. Tým prokázal silnou exekuci: z jednoho úzkého případu užití vybudoval globální SaaS platformu s jasným product-market fitem,“ uvádí Roger Blott, zakládající partner Fil Rouge Capital.

Podobně mluví i Radim Kocourek, managing partner JIC Ventures. Ten připomíná, že JIC s týmem spolupracuje od úplných začátků.

„S Honzou a týmem FaceUp spolupracujeme od samých začátků – ze studentského projektu na JICu vybudovali jednu z nejrychleji rostoucích technologických firem v Česku s přítomností ve více než 70 zemích,“ říká Kocourek.

Musk prohrál bitvu s OpenAI

Musk prohrál bitvu s OpenAI. Porota smetla jeho žalobu jako opožděnou

Elon Musk neuspěl ve sporu s OpenAI, kterou obvinil z odklonu od původního poslání vyvíjet umělou inteligenci ku prospěchu lidstva. Porota dospěla k závěru, že miliardář podal žalobu příliš pozdě. Muskův právník si vyhradil právo na odvolání.

Přečíst článek

Od Nenech to být k půlmiliardové valuaci

FaceUp chce růst i díky tomu, že oblast compliance se mění. Firmám už nestačí mít formálně splněnou povinnost a uložený dokument ve složce. Potřebují nástroj, který jim pomůže problémy zachytit, vyhodnotit a řešit včas.

„FaceUp dokázal proměnit oblast compliance z pouhého zaškrtávání políček v proaktivní systém využívající umělou inteligenci v reálném čase,“ říká Damir Špoljarič, managing partner Gi21 Capital.

To je pro FaceUp důležitý příběh i směrem k investorům. Pokud se mu podaří přesvědčit velké firmy, že etika, interní bezpečnost a compliance nejsou jen náklad, ale prevence větších problémů, může se z původně školního projektu stát výrazně větší globální firma.

FaceUp založili Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm. Školní nezisková verze NNTB vznikla v roce 2017, komerční varianta pro firmy se spustila o tři roky později. Zakladatelé za své projekty získali řadu ocenění. Letos obdrželi titul Začínající podnikatel roku 2025 od EY, umístili se také v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 a získali ocenění Deloitte Impact Star.

V roce 2024 FaceUp nabral investici 70 milionů korun. Nové kolo přesahující 110 milionů korun má firmě pomoci k dalšímu skoku: od rychle rostoucí české SaaS firmy k hráči, který chce v kategorii etiky a compliance konkurovat zavedeným globálním platformám.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu

SEFO Olomouc
Šépka architekti, užito se svolením
Petra Nehasilová

Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.

V historickém centru Olomouce se schyluje k architektonické události. Projekt Středoevropského fóra Olomouc, známý pod zkratkou SEFO, získal po dlouhých sedmnácti letech stavební povolení. Budova od ateliéru Šépka architekti má vyrůst v proluce v Denisově ulici, hned vedle Muzea umění Olomouc. 

Na první pohled půjde o novou kulturní instituci. Ve skutečnosti ale SEFO slibuje mnohem víc, a to pokus, jak do historického města vložit současnou architekturu, aniž by jen napodobovala minulost. A také stavbu, která má vzniknout způsobem, který je v českém prostředí pořád výjimečný, robotickým 3D tiskem z betonu.

Místo po pěti zbořených domech konečně ožije

Proluka v Denisově ulici není jen prázdné místo v centru města. Do roku 1969 zde stálo pět historických domů, které byly později strženy. Právě jejich stopu se architekti rozhodli propsat do nové stavby. SEFO proto nebude jedna velká kompaktní hmota. Návrh pracuje s pěti samostatnými objemy, které odkazují na původní parcelaci. Nová budova tedy nebude předstírat, že je stará. Ale zároveň si bude pamatovat, co na jejím místě stálo dřív.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Největším tahákem projektu je technologie. Stavba má vzniknout pomocí robotického 3D tisku z vysokopevnostního betonu. To architektům umožní vytvářet komplikovanější tvary bez klasického bednění a dát budově výraz, který by tradiční stavební postupy prodražily nebo výrazně zkomplikovaly.

Pohledový beton má být navíc prosvětlený tak, aby barevně ladil se sousední budovou Muzea umění Olomouc. Výsledkem má být stavba, která působí futuristicky, ale v historickém centru nemá křičet. Ale spíš má vést dialog se svým okolím.

Nebude to jen galerie. SEFO má být kulturní strojovna

Nová budova nemá sloužit pouze jako výstavní prostor. SEFO má nabídnout sály pro středoevropské výtvarné umění, knihovnu, archiv, badatelny, studovny i podzemní depozitáře. Právě zázemí je pro Muzeum umění Olomouc zásadní. Velké kulturní instituce totiž netvoří jen výstavy, které vidí návštěvníci. Stejně důležité jsou prostory pro sbírky, restaurátory, badatele a archivní práci.

Příprava SEFO se táhne od druhé poloviny nultých let. Za tu dobu se měnily investiční záměry, řešily se pozemky, archeologie, peníze i samotná podoba projektu. Velké veřejné stavby v Česku často nestojí nejdéle kvůli samotné výstavbě. Nejvíc času pohltí příprava, povolování, odvolání, změny projektu a hledání politické shody. SEFO je v tomto ohledu učebnicový případ.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Původně se náklady odhadovaly výrazně níže, postupem let ale projekt zdražil. Dnes se mluví o částce přesahující jednu miliardu korun. To ze SEFO dělá jednu z největších kulturních investic v Česku. Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, stavět by se mohlo ve druhé polovině této dekády a veřejnosti by se nové muzeum mohlo otevřít kolem roku 2030. Definitivní termíny ale bude možné brát vážně až poté, co povolení nabyde právní moci a projekt se posune do realizační fáze.

Nejde ale jediný projekt, který v Česku uvízl v dlouhém povolovacím maratonu. Podobné příběhy zažily například obnova pražského Průmyslového paláce, rekonstrukce spodní části Václavského náměstí nebo i lávka přes Labe u Aldisu v Hradci Králové. 

Společný jmenovatel bývá ve většině případů podobný: citlivé místo, památkáři, složité majetkové vztahy, odpor části veřejnosti, přepracovávání projektu i proměnlivé politické priority. Navenek to často vypadá, že se roky nic nehýbe. Ve skutečnosti se ale projekt pomalu prodírá úředním, právním a politickým labyrintem, na jehož konci teprve čeká stavební povolení.

Kutná Hora

Tvrdý zásah do památkové ochrany? Akademici i Kutná Hora varují před rizikem vyškrtnutí z UNESCO

Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.

Přečíst článek

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek
Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek

Stellantis chystá levný elektromobil. Má stát 365 tisíc

Stellantis
ČTK
 nst
nst

Automobilová skupina Stellantis plánuje uvést na trh novou kategorii malých a cenově dostupných plně elektrických vozů. Cílem je oživit slábnoucí evropský segment základních modelů a zároveň podpořit vytíženost továren v Evropě.

Nový kompaktní elektromobil označovaný jako „E-Car“ se má začít vyrábět v roce 2028 v italském závodě Pomigliano d’Arco, uvedla agentura Reuters. Podle Stellantisu má projekt potenciál pro významné objemy výroby. Cena vozu by se měla pohybovat kolem 15 tisíc eur, tedy přibližně 364 tisíc korun.

Stellantis, pod který patří například značky Fiat, Opel nebo Citroën, chce novým modelem reagovat na situaci, kdy automobilky v posledních letech levná malá auta spíše opouštěly. Důvodem byly rostoucí náklady spojené s elektrifikací, bezpečnostními předpisy i snaha výrobců dosahovat vyšších marží u větších a dražších vozů.

Lodní přeprava

EU chystá tvrdší pravidla kvůli Číně. Firmy mají nakupovat od více dodavatelů

Evropská unie připravuje nová pravidla, která mají snížit závislost evropských firem na dodávkách z Číny. Podle deníku Financial Times by podniky v klíčových odvětvích musely nakupovat důležité součástky nejméně od tří dodavatelů z různých zemí.

Přečíst článek

Malá auta pro evropská města

Podle generálního ředitele Stellantisu Antonia Filosy má nový E-Car využít poptávku po malých a stylových vozech vyráběných v Evropě pro evropský trh. Vůz se má objevit v několika modelech napříč více značkami skupiny.

Automobilka chce při vývoji využít partnerství, která mají pomoci snížit náklady a urychlit přípravu nového modelu. Zároveň má projekt podpořit pracovní místa v evropské výrobě.

Stellantis dlouhodobě upozorňuje, že Evropa potřebuje novou generaci jednoduchých a nákladově efektivních malých aut. Inspiraci vidí v japonských kei cars, tedy městských vozech s omezenou velikostí a motorizací, které v Japonsku těží z nižších daní a levnějšího pojištění.

Příklad japonského „kei car“ – Nissan Sakura ČTK

Dostupné elektromobily jako podmínka rozšíření trhu

Nový segment E-Car podle Stellantisu uznává i Evropská komise, která v něm vidí možnost, jak podpořit evropský design, výrobu i širší rozšíření elektromobilů. Důležitý má být především pro každodenní městskou mobilitu.

Stellantis varuje, že bez levnějších elektromobilů může snaha Evropské unie o přechod k bezemisní dopravě narazit. Riziko se týká zejména zákazníků s nižšími příjmy, pro které jsou současné elektromobily často příliš drahé.

Cenu malých aut v Evropě zvyšují mimo jiné i povinné bezpečnostní prvky. Senzory sledující únavu řidiče nebo tlačítko SOS musejí mít nejen velká SUV, ale i nejmenší vozy. U aut určených hlavně pro krátké městské cesty tak mají tyto požadavky výrazný dopad na konečnou cenu.

Šance pro vytíženější evropské továrny

E-Car má Stellantisu pomoci také s nízkým využitím výrobních kapacit v Evropě. Skupina se tento problém snaží řešit i širší spoluprací s čínským partnerem Leapmotor. Obě automobilky už oznámily společnou výrobu dvou modelů ve Španělsku. Stellantis zároveň naznačil, že by se mimo Čínu mohla rozšířit také výrobní spolupráce s firmou Dongfeng.

Italský závod Pomigliano d’Arco dnes vyrábí mimo jiné Fiat Panda, který má zůstat ve výrobě nejméně do roku 2030. Italské odbory oznámení nového projektu přivítaly. Podle nich by nová výroba mohla závodu postupně pomoci dostat se k plné zaměstnanosti. Potvrdily také plánovanou cenu E-Caru kolem 15 tisíc eur.

Související

Nový elektromobil Lexus RZ1

Už žádný volant. Nový elektromobil Lexus RZ nabídne knipl a manuální řazení

Přečíst článek
Doporučujeme