Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Bez AI už byznys nefunguje. Teď to dohání i hotelnictví

Hotel Hilton v Praze
Profimedia
Michal Nosek
nos

Umělá inteligence se stala páteří moderní ekonomiky. Od bankovnictví přes e-commerce až po logistiku. Nyní stejný zlom čeká i cestovní ruch. Podle technologické společnosti Mews mají hotely zhruba rok na to, aby se na éru AI připravily. Jinak riskují, že zůstanou na okraji trhu.

Zatímco v bankách dnes algoritmy schvalují úvěry a v e-shopech řídí personalizaci nabídky, hotelnictví dlouho stálo spíše stranou digitální revoluce. To se rychle mění. Umělá inteligence se z okrajového nástroje stává klíčovou součástí provozu, marketingu i strategického řízení hotelů. A stejně jako v jiných odvětvích platí, že kdo adaptaci podcení, zaplatí ztrátou konkurenceschopnosti.

Na tento vývoj upozorňuje český technologický scaleup Mews, jeden z globálních lídrů v oblasti hotelových systémů. Podle společnosti bude následujících dvanáct měsíců rozhodujících – hotely, které do té doby nepřipraví svá data, procesy a IT infrastrukturu na práci s AI, se dostanou do podobné situace, jako by dnes podnikaly bez cloudu nebo online plateb.

Stejný postup jako v bankách a e-commerce

Z pohledu byznysu se hotelnictví vydává cestou, kterou si jiná odvětví prošla už dříve. Umělá inteligence zde optimalizuje ceny a výnosy, automatizuje administrativu, analyzuje chování zákazníků a pomáhá s rozhodováním v reálném čase. Pro management znamená rychlejší přístup k přesným datům, pro provoz menší chybovost a vyšší efektivitu.

Zásadní změna se odehrává i na straně poptávky. Vyhledávání a rezervace se postupně přesouvají z tradičních kanálů do konverzací s AI asistenty. Viditelnost hotelu tak čím dál méně závisí na výši marketingového rozpočtu a stále více na kvalitě dat, strukturovaném obsahu a technologické otevřenosti systémů.

Balóny nad ostrovem Djerba

Horkovzdušné balóny objevují Tunisko. Na Djerbě se rodí nový zážitkový byznys

Nad Djerbou, Douzem a Tozeurem se na podzim vznášely desítky horkovzdušných balónů. První ročník Balloons Event Show Tunisia nebyl jen efektní podívanou. Tunisko jím odstartovalo strategii, která má propojit turistiku, technologie a investice do jihu země. Cíl je jasný: přetvořit region v celoroční prémiovou destinaci a odlišit se od levné plážové konkurence. 

Přečíst článek

Umělá inteligence se stává novým rozhraním mezi firmami a zákazníky. Napříč sektory. Hotely nejsou výjimkou, jen přicházejí na řadu později,“ říká Wouter Geerts, ředitel výzkumu trhu společnosti Mews.

Technologie jako odpověď na personální krizi

Specifikem cestovního ruchu je dlouhodobý nedostatek pracovních sil. Hotely v Evropě i USA fungují s menšími týmy, zatímco tlak na kvalitu služeb, rychlost i ziskovost roste. Právě zde má AI zásadní ekonomický dopad protože přebírá rutinní úkony, reporting a základní komunikaci s hosty, zatímco lidem umožňuje soustředit se na služby s vyšší přidanou hodnotou.

Z technologického hlediska to znamená nutnost propojených systémů, otevřených API a práce s daty v reálném čase. Izolované nástroje přestávají stačit. Vítězit budou podniky, které dokážou AI integrovat do celého ekosystému, tedy od rezervací přes finance až po zákaznickou zkušenost.

Investice, která rozhodne o budoucnosti

„V bankovnictví nebo e-commerce je dnes technologická vyspělost samozřejmostí. V hotelnictví se z ní právě teď stává nutnost,“ upozorňuje Matt Welle, šéf Mews s tím, že AI není experiment ani marketingový doplněk. "Je to infrastruktura, na které bude stát celý byznys," dodává.

Pražský hrad

České hotely odolávají evropské stagnaci. Varování však přichází z Německa a Francie

Zářijová globální data analytické společnosti STR přinesla aktuální pohled na vývoj hotelového trhu ve světě, v Evropě i v České republice. Zatímco české hotely zaznamenaly meziroční růst tržeb o 5,2 procenta, většina Evropy spíše stagnuje – a velké trhy dokonce hlásí pokles.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Martin Kasarda

Středoevropský zákazník je otevřený inovacím a umělé inteligenci, důraz na cenu ovšem přetrvává

Přečíst článek
Filip Linek, majitel hotelů PECR

Sehnat kvalitní recepční je těžký úkol, ale pracujeme na AI asistentovi, říká hoteliér

Přečíst článek
David Svoboda, Czech Inn

Chceme na Východ. Čechů si tam váží, říká hoteliér Svoboda mladší

Přečíst článek

Konec velkých porcí. Američané hubnou a potravináři přepisují recepty

Konec velkých porcí. Američané hubnou a potravináři přepisují recepty
Profimedia
 nst
nst

Výrobci balených potravin a provozovatelé fastfoodových řetězců se možná budou muset už příští rok pustit do výraznějších úprav svých produktů. Na trh se totiž v lednu dostanou nově schválené pilulky obsahující GLP-1, které potlačují chuť k jídlu, upozorňuje agentura Reuters.

Očekává se, že po těchto lécích sáhne více Američanů než po injekční formě, protože tablety budou levnější a řada pacientů se zdráhá aplikovat si injekce. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí schválil tabletovou verzi léku Wegovy od společnosti Novo Nordisk. Akcie potravinářských firem na to v úterý reagovaly poklesem. Konkurenční přípravek společnosti Eli Lilly by mohl získat souhlas regulátorů v příštím roce, odhaduje Reuters.

Potravinářské firmy, včetně Conagra Brands a Nestlé, se už nyní potýkají se změnami spotřebitelských preferencí směrem k vyššímu obsahu bílkovin a menším porcím, což souvisí s rostoucí oblibou injekčních léků na hubnutí. Analytici se domnívají, že masovější využívání GLP-1 léků může znamenat dlouhodobé změny v poptávce.

Novo Nordisk

Novo Nordisk chce překazit dohodu Pfizeru o převzetí Metsery, za startup nabízí 136 miliard

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk podala nabídku na převzetí amerického startupu Metsera v hodnotě nejméně 6,5 miliardy dolarů, tedy necelých 136 miliard korun, čímž se snaží překonat již uzavřenou dohodu mezi Metserou a Pfizerem. Cílem Novo Nordisku je upevnit svou dominanci na rychle rostoucím trhu s léky proti obezitě.

Přečíst článek

Firmy na to reagují propagací výrobků s vyšším obsahem bílkovin, úpravami obalů s označením „GLP-1 friendly“ a spoluprací s maloobchodními řetězci na lepším marketingu těchto produktů. „Vidíme, že lidé výrazně omezují slané snacky, alkohol, limonády, slazené nápoje a sladké pečivo. Naopak se více zaměřují na bílkoviny a vlákninu. Očekáváme proto, že potravinářské firmy i restaurace se tomuto rostoucímu publiku přizpůsobí,“ uvedl analytik Rabobank J. P. Frossard.

Podle Andrewa Rocca ze Zacks Investment Research je schválení tabletové formy Wegovy „průlomové“, protože pilulka bude levnější než injekce a nabídne srovnatelné výsledky při snižování hmotnosti. „Vyšší obsah bílkovin, menší porce a funkční inovace v potravinách budou nutností,“ dodal.

Pilulka pro masy už mění nabídku

Podle vládních údajů je přibližně 40 procent dospělých Američanů obézních a zhruba 12 procent dospělých v současnosti užívá léky typu GLP-1, vyplývá z průzkumu organizace KFF. Studie Cornellovy univerzity ukázala, že domácnosti užívající tyto léky snížily výdaje v supermarketech v průměru o 5,3 procenta a ve fastfoodech o zhruba osm procent. Po vysazení léků se však tyto poklesy většinou vytratily.

Levnější a snadněji užívané pilulky by podle autorů studie mohly vést k delšímu a rozšířenějšímu užívání, a tím i k širším dopadům na celý potravinářský sektor.

Některé firmy už změny promítají do nabídky. Conagra začala letos označovat vybrané mražené pokrmy Healthy Choice jako „GLP-1 friendly“ a hlásí rychlejší prodeje než u konkurenčních výrobků. Danone zaznamenává dvouciferný růst prodejů vysokoproteinových produktů, Nestlé uvedla na trh mražená jídla Vital Pursuit cílená přímo na uživatele GLP-1. Řetězec Chipotle zařadil do nabídky „High Protein Menu“ a některé restaurace, včetně Olive Garden, přidaly menší a levnější porce.

Související

Ozempic jako druhý botox. Léky na hubnutí migrují do kosmetických salonů

Ozempic jako druhý botox. Léky na hubnutí migrují do kosmetických salonů

Přečíst článek

Stát prodává paláce i bunkry. Zatímco o řopíky je zájem, zámek Štiřín kupce nenašel

Řopík na okraji Liberce je přístupný v podobě z roku 1938
ČTK
Petra Nehasilová

Palác Broadway se v elektronické aukci státu prodal za téměř 878 milionů korun. Naopak zámecký areál Štiřín u Prahy zůstává bez kupce i po opakovaném snižování vyvolávací ceny. O řopících nemluvě, ty se prodají pokaždé.

Stát se prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dál zbavuje nepotřebných nemovitostí. V elektronických aukcích nabízí vše od lukrativních paláců v centrech měst až po prvorepublikové vojenské bunkry. Zatímco některé prodeje v roce 2025 lámou rekordy, jiné ukazují limity státního realitního portfolia. Nejvýraznějším příkladem je zámecký areál Štiřín u Prahy, který se nedaří prodat ani po výrazném zlevnění.

Štiřín: Luxus, který se nevyplácí

Rozsáhlý areál se zámkem, hotelem, konferenčním centrem, anglickým parkem a golfovým hřištěm stát nabízel v několika kolech elektronických aukcí. Vyvolávací cena postupně klesla z původních 1,16 miliardy korun až na 720 milionů korun. Ani to však investory nepřesvědčilo.

V posledním kole se sice přihlásil jeden zájemce a složil kauci, k samotnému příhozu ale nedošlo. Dražba tak skončila bez vítěze. Podle odborníků je hlavní překážkou kombinace památkové ochrany, vysokých provozních nákladů a nejisté návratnosti. Štiřín se tak stává ukázkou aktiva, u něhož ani výrazná sleva nemusí znamenat obchod.

Palác Broadway: 878 milionů za jistotu v centru Prahy

Na opačném pólu stojí Palác Broadway. Funkcionalistická budova mezi ulicemi Na Příkopě a Celetná se stala nejúspěšnějším státním prodejem roku 2025. V devátém kole aukce se přihlásili dva zájemci, příhoz však učinil pouze jeden, a to 17 minut před koncem a rovnou ve výši vyvolávací ceny zhruba 878 milionů korun.

Vítězem se podle ÚZSVM stala právnická osoba se sídlem v Praze. Prodej má ale háček: předkupní právo současného nájemce. Pokud ten do tří měsíců cenu dorovná, palác připadne jemu, jinak novému majiteli z aukce.

Hanácké kasárny v centru Olomouce

Nedaří se je prodat. Buď jsou moc drahé nebo komplikované. Je stát dobrá realitka?

Je veřejná aukce tím nejlepším způsobem prodeje trofejních nemovitostí? Proč některé z nich nabízí stát už po několikáté? Roli může v některých případech hrát jejich cena, ale také nemožnost objekt využít dle svých představ.

Přečíst článek

Palác Broadway patří k největším funkcionalistickým stavbám v historickém jádru Prahy. Díky kombinaci prémiové lokality a stabilního využití patří k nemovitostem, o které je na trhu dlouhodobý zájem.

Dům U Hybernů: Tichý obchod za 447 milionů

Druhý nejvyšší prodej v historii ÚZSVM proběhl bez větší pozornosti. Dům U Hybernů na náměstí Republiky se prodal za 447 milionů korun. Historický objekt vznikl přestavbou barokního kostela a v minulosti sloužil jako celní úřad, výstavní síň i divadlo. Po rekonstrukci z roku 2006 nabízí moderní divadelní sál a komerčně využitelné prostory.

Bezdružice: Pátý pokus o prodej

ÚZSVM znovu nabízí barokní zámek Bezdružice na Tachovsku, tentokrát s minimální cenou 48,5 milionu korun. Jde už o pátý pokus o prodej. Zájemci se mohou přihlásit do 19. ledna 2026, aukce proběhne 20. a 21. ledna. Podmínkou účasti je čtyřmilionová kauce.

Bezdružice mají bohatý příběh. Z původního středověkého hradu se během staletí stala rezidence, později soud, věznice a po roce 1952 dokonce podnikovou ozdravovnou ČKD Praha. V devadesátých letech prošel zámek rekonstrukcí a stal se kulturním centrem - pořádaly se zde koncerty i svatby. Jenže dnes je areál vyprázdněný. Zmizelo vnitřní vybavení i vyhlášená sbírka vycpaných zvířat. Zůstaly jen prázdné sály, památková ochrana a vysoké provozní náklady.

Národní dům na Vinohradech: Zájem byl, aukce padla

Šestý pokus o prodej Národního domu na pražských Vinohradech skončil neúspěchem, tentokrát však ne kvůli nezájmu trhu. Přestože byla složena alespoň jedna kauce, ÚZSVM aukci zrušil kvůli administrativní chybě a vypíše ji znovu.

Secesní budovu na náměstí Míru úřad nabízel za 523 milionů korun, tedy o 92 milionů méně než při předchozím pokusu. Hlavní město Praha mělo možnost případnou nabídku dorovnat. Národní dům přešel pod správu ÚZSVM na konci roku 2024 poté, co o něj neprojevila zájem žádná státní instituce.

Novorenesanční stavba z let 1893–1894 má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. Tři velké sály a několik salonků dnes slouží především pro plesy, koncerty a další společenské akce.

Řopíky: Rekordmani aukcí

Zatímco velké zámecké areály hledají kupce obtížně, zcela opačná situace panuje u řopíků, malých betonových bunkrů z 30. let minulého století. Tyto objekty se v aukcích ÚZSVM objevují pravidelně a zájem o ně bývá značný. Do některých dražeb se hlásí desítky zájemců a výsledná cena často výrazně převyšuje vyvolávací částku.

Kupujícími jsou především nadšenci do vojenské historie, sběratelé nebo lidé, kteří chtějí z bunkru vytvořit netradiční úkryt, sklad či turistickou atrakci. Řopíky se navíc někdy prodávají i bez přilehlého pozemku, pokud stojí na cizí parcele – ani to ale část zájemců neodrazuje.

Za tento řopík chce stát 109 tisíc korun.

FOTOGALERIE: Nejdražší za sto tisíc, nejlevnější za třicet. Stát prodává další řopíky

Údajně jich je 10 tisíc a zatím se prodávaly skvěle. Za řopíky, betonové pevnosti, utrácejí hlavně milovníci vojenské historie.

Přečíst článek

Další várka řopíků na prodej.

Řopíky jdou na dračku, některé vyjdou i na půl milionu korun. Jak je lze využít?

Je jich 10 tisíc a prodávají se skvěle. Železobetonové pevnůstky, pro které se vneslo označení řopíky, si kupují nejenom milovníci vojenské historie, ale i architekti či podnikatelé.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Dálnice D6, úsek Knínice - Bošov

Přerov, Litomyšl, Rakovník. Jak nové dálnice zvedají ceny nemovitostí mimo Prahu

Přečíst článek
Doporučujeme