Developer Sekyra v Davosu: Praha vstoupila mezi města, která formují budoucnost
V Davosu se obvykle mluví o moci, kapitálu a krizích. Letos tam ale zazněla i Praha a ne jako lokální téma.
Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu se letos nemluvilo jen o geopolitice, technologickém vývoji či klimatických rizicích. Výrazný prostor zde dostala i otázka, jak budou vypadat města zítřka a jaké hodnoty by měla jejich podoba odrážet. Právě v tomto kontextu představil developer Luděk Sekyra společně se světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem rezidenční projekt Sekyra Flowers, stěžejní architektonickou dominantu vznikající pražské čtvrti Rohan City.
Města nejsou neutrální. Nesou hodnoty
Prezentace proběhla v rámci tematické platformy Davos Lodge, která se soustředí na dlouhodobé civilizační výzvy a propojuje byznys, politiku, kulturu i filozofii. „Města nejsou neutrální infrastrukturou. Ztělesňují hodnoty, normy a skryté představy o dobrém životě,“ uvedl v Davosu Luděk Sekyra a dodal: „Rozvoj měst by měl být hodnocen nejen podle efektivity či finanční návratnosti, ale také podle jeho příspěvku k lidské důstojnosti, sociální soudržnosti a kontinuitě mezi generacemi.“
Sekyra v debatě opakovaně zdůraznil, že velké městské projekty nelze chápat jako soubor jednotlivých staveb, ale jako integrované urbanistické celky, v nichž klíčovou roli hraje veřejný prostor. „Je zásadní rozdíl mezi samostatnými stavbami a urbanistickými celky. Veřejný prostor patří všem a zároveň nikomu a právě jeho sdíleným užíváním vzniká pocit společného vlastnictví a odpovědnosti,“ dodal.
Právě tento princip stojí v jádru projektu Rohan City, jehož srdcem budou čtyři ikonické domy Sekyra Flowers a nové centrální náměstí. Projekt je zároveň prvním realizovaným dílem Daniela Libeskinda v Česku a jeho prvním počinem, kde architekt uplatnil svou vizi nejen na budovy, ale i na přilehlý veřejný prostor.
„Sekyra Flowers představují pokus přenést abstraktní hodnoty, svobodu, spravedlnost, pravdu či přátelství, do prostorové podoby,“ vysvětlil Sekyra v Davosu.
Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City. 
Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí
Reality
Libeskind: Architektura musí nejdřív naslouchat
Na jeho slova navázal Daniel Libeskind, který v Davosu hovořil o městech jako o nositelích paměti a identity. „Každé město mluví svým jazykem, jazykem paměti, traumatu, naděje a aspirací, a architektura se musí nejprve naučit naslouchat, než promluví,“ uvedl. Podle něj lidsky orientovaný design vytváří podmínky pro nečekaná setkání, sdílené zážitky a každodenní důstojnost. „Úkolem architektury není město ovládat, ale dát formu jeho lidskosti,“ uzavřel Libeskind.
Nové náměstí, navržené Danielem Libeskindem, ponese jméno filozofkye Simone Weilové. Inspiraci čerpá z historických veřejných prostranství Karlína a jeho jedinečnost podtrhuje poloha v blízkosti Vltavy, historického centra i městské zeleně. Budovy Sekyra Flowers budou tvořeny třemi „vzkvétajícími“ objemy s metalickým obkladem, který evokuje rozkvetlé květy. Projekt nabídne přibližně 500 bytů.
Po dokončení v roce 2035 vznikne na místě bývalého brownfieldu plnohodnotná městská čtvrť s bydlením, kancelářemi, školou, službami i rozsáhlými zelenými plochami. Téměř polovina území bude tvořena parky a veřejnými prostranstvími, celkový objem investic dosáhne 30 miliard korun a život i práci zde najde až 11 tisíc lidí.
Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář.
Luděk Sekyra: Na Smíchově vzdáme úctu ženám, na Rohanu filosofům
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
