Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Developer Sekyra v Davosu: Praha vstoupila mezi města, která formují budoucnost

Developer Luděk Sekyra a světově uznávaný architekt Daniel Libeskind představili na mezinárodní scéně v rámci Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu rezidenční projekt Sekyra Flowers.
Sekyra Group, užito se svolením
Petra Nehasilová

V Davosu se obvykle mluví o moci, kapitálu a krizích. Letos tam ale zazněla i Praha a ne jako lokální téma.

Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu se letos nemluvilo jen o geopolitice, technologickém vývoji či klimatických rizicích. Výrazný prostor zde dostala i otázka, jak budou vypadat města zítřka a jaké hodnoty by měla jejich podoba odrážet. Právě v tomto kontextu představil developer Luděk Sekyra společně se světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem rezidenční projekt Sekyra Flowers, stěžejní architektonickou dominantu vznikající pražské čtvrti Rohan City.

Města nejsou neutrální. Nesou hodnoty

Prezentace proběhla v rámci tematické platformy Davos Lodge, která se soustředí na dlouhodobé civilizační výzvy a propojuje byznys, politiku, kulturu i filozofii. „Města nejsou neutrální infrastrukturou. Ztělesňují hodnoty, normy a skryté představy o dobrém životě,“ uvedl v Davosu Luděk Sekyra a dodal: „Rozvoj měst by měl být hodnocen nejen podle efektivity či finanční návratnosti, ale také podle jeho příspěvku k lidské důstojnosti, sociální soudržnosti a kontinuitě mezi generacemi.“

Sekyra v debatě opakovaně zdůraznil, že velké městské projekty nelze chápat jako soubor jednotlivých staveb, ale jako integrované urbanistické celky, v nichž klíčovou roli hraje veřejný prostor. „Je zásadní rozdíl mezi samostatnými stavbami a urbanistickými celky. Veřejný prostor patří všem a zároveň nikomu a právě jeho sdíleným užíváním vzniká pocit společného vlastnictví a odpovědnosti,“ dodal.

Právě tento princip stojí v jádru projektu Rohan City, jehož srdcem budou čtyři ikonické domy Sekyra Flowers a nové centrální náměstí. Projekt je zároveň prvním realizovaným dílem Daniela Libeskinda v Česku a jeho prvním počinem, kde architekt uplatnil svou vizi nejen na budovy, ale i na přilehlý veřejný prostor.

„Sekyra Flowers představují pokus přenést abstraktní hodnoty, svobodu, spravedlnost, pravdu či přátelství, do prostorové podoby,“ vysvětlil Sekyra v Davosu.

Projekt Nový Rohan by mohl vyvrcholit stavbou národního centra čtenářské kultury s knihovnou

Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí

Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.

Přečíst článek

Libeskind: Architektura musí nejdřív naslouchat

Na jeho slova navázal Daniel Libeskind, který v Davosu hovořil o městech jako o nositelích paměti a identity. „Každé město mluví svým jazykem, jazykem paměti, traumatu, naděje a aspirací, a architektura se musí nejprve naučit naslouchat, než promluví,“ uvedl. Podle něj lidsky orientovaný design vytváří podmínky pro nečekaná setkání, sdílené zážitky a každodenní důstojnost. „Úkolem architektury není město ovládat, ale dát formu jeho lidskosti,“ uzavřel Libeskind.

Nové náměstí, navržené Danielem Libeskindem, ponese jméno filozofkye Simone Weilové. Inspiraci čerpá z historických veřejných prostranství Karlína a jeho jedinečnost podtrhuje poloha v blízkosti Vltavy, historického centra i městské zeleně. Budovy Sekyra Flowers budou tvořeny třemi „vzkvétajícími“ objemy s metalickým obkladem, který evokuje rozkvetlé květy. Projekt nabídne přibližně 500 bytů. 

Po dokončení v roce 2035 vznikne na místě bývalého brownfieldu plnohodnotná městská čtvrť s bydlením, kancelářemi, školou, službami i rozsáhlými zelenými plochami. Téměř polovina území bude tvořena parky a veřejnými prostranstvími, celkový objem investic dosáhne 30 miliard korun a život i práci zde najde až 11 tisíc lidí.

Natáčení podcastu s Luďkem Sekyrou.
video

Luděk Sekyra: Na Smíchově vzdáme úctu ženám, na Rohanu filosofům

Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Přečíst článek
Projekt Nový Rohan by mohl vyvrcholit stavbou národního centra čtenářské kultury s knihovnou

Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí

Přečíst článek
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu

Firma miliardáře Sekyry prodala pozemek šéfce majetkového úřadu za nezvykle nízkou cenu

Přečíst článek

Trump v Davosu: Grónsko chceme, ale silou ho brát nebudeme

Trump v Davosu: Grónsko chceme, ale silou ho brát nebudeme
Profimedia
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump využil své vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu k ostré kritice Evropy i k zesílení tlaku na Grónsko. Spojené státy podle něj po druhé světové válce udělaly zásadní chybu, když ostrov vrátily Dánsku. Dánové jsou podle Trumpa dnes „nevděční“ a USA Grónsko potřebují nejen pro vlastní bezpečnost, ale i kvůli rostoucím ambicím Ruska a Číny. Trump nicméně poprvé vyloučil, že by USA k získání arktického ostrova použily vojenskou sílu.

Donald Trump v Davosu znovu otevřel téma Grónska a tvrdě se opřel do Evropy. „Spojené státy nepoužijí sílu, aby Grónsko získaly,“ řekl Trump v projevu. Dosud přitom odmítal možnost vojenského řešení jednoznačně vyloučit, což vyvolávalo nervozitu mezi evropskými spojenci.

„Spojené státy byly velmi hloupé, když po válce Grónsko vrátily. Je to velký a krásný kus ledu a my ho potřebujeme pro národní bezpečnost,“ prohlásil Trump. Kontrolu nad autonomní součástí Dánského království označil za strategickou nutnost, a to zejména v kontextu rostoucího geopolitického napětí v Arktidě.

Trump: Evropa se změnila. A ne k lepšímu

Výrazně kritický byl Trump také k vývoji v Evropě. Podle něj se některé části kontinentu změnily k nepoznání – a rozhodně ne k lepšímu.

„Některá místa v Evropě už ani nejde poznat. A nemyslím to pozitivně. Evropu miluji, ale nemíří správným směrem,“ řekl prezident. Hlavní problémy podle něj pramení ze zelené politiky Evropské unie a z masového přistěhovalectví, které podle Trumpa evropské vlády nezvládají.

Trump tím navázal na dlouhodobou kritiku Bruselu, který podle něj klade přehnaný důraz na klimatická opatření na úkor ekonomického růstu a zároveň selhává v boji s nelegální migrací.

Světové ekonomické fórum v Davosu

Davos jako pozlacené divadlo. Pozornost vysaje Trump a na důležitá témata se opět nedostane

Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.

Přečíst článek

Amerika vzkvétá

Na rozdíl od Evropy Trump opakovaně chválil stav americké ekonomiky. Už v úvodu projevu, kdy pozdravil „přátele i několik nepřátel“, což publikum přijalo se smíchem, si připsal zásluhy za hospodářský vývoj ve Spojených státech.

„Po roce, co jsem ve funkci, ekonomika vzkvétá. Žádná inflace, vysoký ekonomický růst,“ prohlásil. Dodal, že současnou úroveň výkonu amerického hospodářství nikdo jiný než on nepředvídal a že USA jsou podle něj „hospodářským motorem planety“.

Putin přijme Trumpovy muže. Jednat budou o Ukrajině

Putin přijme Trumpovy muže. Jednat budou o Ukrajině

Donald Trump vysílá své emisary do Kremlu. Witkoff a Trumpův zeť Kushner se mají ve čtvrtek setkat s Putinem. Tématem jednání je ukončení války na Ukrajině.

Přečíst článek

Davos jako vzkaz Evropě

Trumpovo vystoupení v Davosu nebylo jen bilančním projevem, ale i politickým vzkazem evropským lídrům. Zatímco Spojené státy se podle něj vracejí k síle a sebevědomí, Evropa podle Trumpa ztrácí směr.

Oživení tématu Grónska navíc ukazuje, že americký prezident nehodlá ustupovat ani v otázkách, které už jednou vyvolaly ostré reakce evropských spojenců. Davos tak Trump využil k tomu, aby znovu jasně vymezil, kdo je podle něj vítěz.

Lukáš Kovanda: Dluhy děsí svět. A zlato z toho těží

Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Macron v Davosu kritizoval Trumpovy kroky. Jediným zákonem se stává právo silnějšího, uvedl

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump promluvil v Davosu

Trump promluvil v Davosu: Vyrábějte v USA a my vám dáme jedny z nejnižších daní na světě

Přečíst článek

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Pražský hrad
Užito se svolením Správy Pražského hradu/Hana Connor
Petra Nehasilová

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

V posledních letech prochází Pražský hrad sérií změn, které samy o sobě nepůsobí nijak revolučně. Nové osvětlení, architektonické soutěže, kultivace vstupů či manuál proti vizuálnímu smogu by bylo možné vnímat jako dílčí zásahy. Jejich souhrn ale stále zřetelněji ukazuje, že nejde o nahodilé kroky, nýbrž o systematickou proměnu přístupu. Z hlediska řízení veřejné instituce je to posun od improvizace k dlouhodobě udržitelnému standardu.

Osvětlení jako systém, ne jako efekt

Nejnovějším a symbolickým příkladem tohoto posunu je plánovaná obnova venkovního osvětlení Pražského hradu. Její ambicí není zvýšit jas nebo vytvořit efektní podívanou. Odborný výzkum naopak potvrdil, že současná úroveň osvětlení je přiměřená a další navyšování by narušilo vizuální rovnováhu pražského panoramatu. Nová koncepce proto staví na přesném směrování světla, omezení světelného znečištění a přechodu na úsporné LED technologie.

Vítěze koncepce vybere sedmičlenná porota složená z odborníků z Pražského hradu i externích poradců. Architektka a členka poroty Eva Jiřičná upozorňuje, že nasvícení památek je vždy kombinací technické a umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a zároveň projeví respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ říká. Výzvou bude mimo jiné citlivé nasvícení velmi členité katedrály sv. Víta nebo zohlednění vzrostlé zeleně v zahradách.

Architekta Eva Jiřičná a její projekt Centrum nového Žižkova

Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Přečíst článek

Nenápadná architektura kontrolních vstupů

Podobnou logiku sledují i nové kontrolní vstupy do areálu. Vítězný návrh studia Atelier HRA záměrně necílí na výraznou architekturu, ale na funkčnost, flexibilitu a minimální vizuální stopuPřístřešky mají být menší, přemístitelné a téměř neviditelné. Podle poroty se návrh vyznačuje subtilní konstrukcí i vysokou mírou praktičnosti – přístřešky ochrání návštěvníky před sluncem i deštěm, lze je snadno přemístit, redukovat nebo rozšiřovat o další moduly. Porota, složená ze zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže i výzkumného ústavu ČVUT, ocenila zejména praktičnost řešení.

„Snažili jsme se do historického prostředí vstoupit návrhem, který nemá ambici rozšiřovat staletý architektonicko-stavební vývoj Pražského hradu,“ vysvětluje architekt Vít Šimek. Návrh podle něj otevřeně přiznává svou dočasnost, aniž by se stylizoval do podoby atrakce. Do soutěže, první tohoto typu za posledních třicet let, se přihlásilo osmadvacet týmů.

Designér Jerry Koza

Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér

Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.

Přečíst článek

Manuál proti vizuálnímu smogu

Dalším krokem ke kultivaci prostředí je nový Manuál pro kultivovaný Pražský hrad. Ten se zaměřuje především na potlačení vizuálního smogu a sjednocení pravidel pro obchody se suvenýry, restaurace a občerstvení, galerie, kulturní zařízení i veřejné toalety. Okrajově se věnuje také označení administrativních prostor v areálu. Cílem není uniformita, ale čitelný a důstojný veřejný prostor odpovídající významu místa.

Obnova Chotkových sadů

Výraznou proměnou projdou také Chotkovy sady. Na základě soutěže vyhlášené Pražským hradem ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy zvítězil návrh krajinářských architektů Martiny Kameníkové a Radka Prokeše ze studia Arkytek ve spolupráci s Matoušem Jebavým. První parkové úpravy by měli návštěvníci vidět už příští rok.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek připomíná, že do parku se nejméně třicet let neinvestovalo a jeho stav je dnes neudržitelný. „Chceme, aby z něj vznikla zelená oáza s novými výhledy na Prahu a místy k odpočinku,“ říká. Obnova bude kompletně financována z příjmů z cestovního ruchu, aby se peníze vracely zpět obyvatelům i návštěvníkům města.

Projekt reaguje i na současné provozní potřeby – počítá s integrací cyklostezky, obnovou cest a laviček, novým mobiliářem, osvětlením i drobnými zákoutími s vodními prvky a kvetoucími rostlinami. Nad Chotkovou ulicí vznikne vyhlídka s odpočívadlem a piknikovými stoly.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Současná architektura a mentální proměna

Architekti zároveň upozorňují, že Pražskému hradu dlouhodobě chybí kvalitní současná architektura. Dostavba dvou nových objektů u novogotické budovy Nového probošství u severních hradeb je první realizací na tomto místě za posledních sedmdesát let. Podle architekta a designéra Jerryho Kozy, který jako porotce vybíral nové přístřešky u vstupů, by právě současná doba měla být na takto významném místě důstojně zastoupena. „Pražský hrad je velkou výzvou a zároveň závazkem. Neměli bychom se bát vytvářet kvalitní příležitosti,“ říká.

Architekt Josef Pleskot v této souvislosti dříve upozornil, že technické a architektonické zásahy samy o sobě nestačí. Podle něj byl Pražský hrad v posledních dvaceti letech zanedbáván především v rovině uvažování o své roli. Dlouhodobým problémem je podle něj redukce Hradu na průtokový turistický provoz. Návštěvníci areálem projdou, krátce nahlédnou do katedrály a odcházejí. Podle Pleskota má ale Hrad potenciál stát se skutečným cílem – místem diskuse, kultury a mezinárodního dialogu

Architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Přečíst článek

V sousedství katedrály svatého Víta vyrostly dvě přístavby podle návrhu architektonického ateliéru Acht.

Fotogalerie: Po 70 letech se na Pražském hradě stavělo, přímo u katedrály

Nejde jen o rekonstrukci ruiny. Obnovou Nového proboštství se návštěvníkům otevřou dvě dosud nepřístupná nádvoří Pražského hradu.

Přečíst článek

Související

Architekt Josef Pleskot

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Přečíst článek
Adršpach

Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu

Přečíst článek
Doporučujeme