FOTOGALERIE: Nejdražší za sto tisíc, nejlevnější za třicet. Stát prodává další řopíky
Údajně jich je 10 tisíc a zatím se prodávaly skvěle. Za řopíky, betonové pevnosti, utrácejí hlavně milovníci vojenské historie.
Pár tisíc korun ale i půl milionu korun jsou Češi ochotní investovat do řopíku, a to i přestože často pevnůstky stojí na cizích pozemcích nebo k nim nevede žádná přístupová cesta. Aktuálně jich je v nabídce Ministerstva obrany pětadvacet. V aukcích je postupně prodává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Z nově nabízených řopíků se 13 nachází v Šumicích u Brna, z toho jeden bez pozemku. Některé z nich jsou na okraji obce, některé v dosahu cyklistických tras a přírodní rezervace Šumický rybník.
Dalších 12 řopíků je umístěno v Jeseníkách. Jeden je situován na nevlastním pozemku a vázne na něm předkupní právo vlastníka pozemku, ale jeho prodeji podle ministerstva nic nebrání, protože vlastník pozemku o jeho koupi neprojevil zájem.
Ceny se pohybují od několika tisíc až po stovky tisíc korun v závislosti na stavu objektu, lokalitě, nebo vlastnictví pozemku pod stavbou. Tentokrát za ty nejlevnější chce stát cca 30 tisíc korun, za ty nejdražší i 100 tisíc.
Konečná cena ale v mnohých případech může tu vyvolávací několikanásobně přesáhnout. V minulosti velký zájem vyvolal prodej řopíku v Mradicích, kdy se díky 66 příhozům v aukci navýšila minimální cena 97 400 na téměř 260 tisíc korun. Nejdražší byl objekt těžkého opevnění v Šilheřovicích na Opavsku, který nový majitel získal za 499 tisíc korun.
Stavby si zpravidla kupují milovníci historie, cestu si k nim ale nachází čím dál tím víc architektů, kteří hledají, jak betonové objekty dále využít. Například architekt Jan Tyrpekl ho využil jako základ pro dřevěnou konstrukci – tzv. útulnu. Česko-dánské studio Lasovsky Johansson Architects šlo ještě dál, snažilo se pevnůstky, kolem hranic jich může být něco kolem 10 tisíc, přeměnit na obyvatelný prostor.
Do původní podoby z roku 1938 zrekonstruovali loni nadšenci v Krásné Studánce na okraji Liberce objekt lehkého opevnění zvaný řopík. Je v něm i původní výzbroj včetně kulometů. V libereckém regionu jde zřejmě o jediné takové muzeum. Dovnitř se zájemci dostanou jen několikrát do roka.
OBRAZEM: Nadšenci zrekonstruovali řopík u Liberce, má i původní výzbroj včetně kulometů
Reality
Ticho, klid a výjimečný výhled nabízí experimentální dřevostavba na pohraničním opevnění ve Vratěníně na Znojemsku. Experimentální, protože její autor, architekt Jan Tyrpekl, se snažil minimalizovat náklady.
Na bunkru uprostřed polí vyrostla dřevostavba pro turisty
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
