Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.

Bitcoin vznikl z nedůvěry ve státní dohled a banky. Jeho autor, známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto, ho v roce 2008 popsal jako „Peer-to-Peer Electronic Cash System“ – tedy elektronickou hotovost, která umožňuje lidem posílat peníze přímo mezi sebou – bez banky, bez prostředníků, bez státní kontroly.

A právě tato myšlenka přitáhla první generaci uživatelů. Pro mnohé z nich byl bitcoin víc než technologie. Viděli v něm nástroj osobní svobody a ochrany soukromí.

Geopolitický otřes a rychlý návrat. Bitcoin se vrátil nad 66 tisíc dolarů

Trhy

Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.

nst

Přečíst článek

Bitcoin si rychle získal popularitu zejména mezi lidmi s libertariánskými nebo anarchokapitalistickými názory. Ti v něm viděli základ budoucího finančního systému, ve kterém člověk nepotřebuje stát ani banky k tomu, aby mohl zaplatit druhému.

Technicky to bitcoin skutečně umožňuje, ale časy se mění a již dnes se dá říci, že takovéto nezávislé peer-to-peer platby se mainstreamem nestanou. Tak jako kolonisté a jejich misionáři přinesli domorodcům nového a jediného boha, tak se i legislativní rámce mění a „normalizují“ tak, aby měl stát kontrolu nad tím, co se děje v „kryptosvětě“.

Historie ukazuje, že scénář bývá vždy podobný: nejprve vznikne nová technologie a až později přichází stát, aby pro ni vytvořil pravidla a dostal ji pod svou kontrolu. Kryptoměny nejsou výjimkou.

Chyba za 40 miliard dolarů. Jihokorejská kryptoburza omylem rozeslala statisíce bitcoinů

Money

Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.

nst

Přečíst článek

Regulace MiCA

Základním kamenem všeobjímající regulace v oblasti nákupu, prodeje a držení kryptoměn je evropská regulace MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation), která klade poměrně tvrdé podmínky na provozovatele kryptoměnových směnáren, burz a získání licence potvrzující splnění všech podmínek této regulace se blíží procesu získání bankovní licence. Stanovuje též pravidla pro vydávání kryptoměn a v neposlední řadě řeší ochranu spotřebitele.

Vydavatelem licencí MiCA v ČR je ČNB, která v současnosti eviduje přes 240 žádostí. V polovině února získalo licenci prvních šest společností.

Přichází další regulace: DAC8

Vedle MiCA připravuje Evropská unie další směrnici DAC8. Jejím cílem je boj proti daňovým únikům, podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Je dalším logickým krokem v desetiletém úsilí EU o daňovou transparentnost. Navazuje na směrnice DAC1 až DAC7, týkající se výměny informací o uživatelích bankovní infrastruktury, které byly reakcí na události, jako byl případ Sergeje Magnitského nebo aféra známá jako Panama Papers.

Zjednodušeně řečeno: státy chtějí mít o kryptoměnových transakcích podobné informace, jaké dnes mají o pohybech peněz na bankovních účtech. Pro anarchokapitalistu je to čiré peklo, pro občana zvyklého na pravidla bankovního systému nic nečekaného a odlišného.

Od odmítání k opatrnému přijetí: Jak kryptoměny pronikají mezi české milionáře

Money

Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.

nst

Přečíst článek

Kolem směrnice DAC8 se mezi uživateli kryptoměn šíří řada nepřesných či přímo mylných informací. Často se například tvrdí, že všechny kryptoměnové transakce a informace s ní spojené (kdo, komu, kolik, …) jsou sdíleny napříč všemi dohledovými orgány zabývající se finanční správou, a to víceméně v reálném čase. Realita je ovšem méně dramatická.

Pravdou je, že burzy, směnárny, banky a jím podobné subjekty skutečně reportují informace o kryptoměnových operacích, ale „jen“ souhrnně s koncem roku a „jen“ v rámci jednoho státu. Přeshraniční sdílení dat se týká „jen“ případů, kdy občan jednoho státu provádí transakce v jiné zemi, než kde je daňovým rezidentem.

Finanční správa tak získá například tyto informace o uživatelích:

• celé jméno, datum a místo narození a adresu
• daňovou rezidenci a daňové identifikační číslo (DIČ)
• souhrnné informace o nákupech či prodejích kryptokativ za fiat měny nebo směnách mezi různými kryptoaktivy za celý rok

Pokud vás z rozsahu sdílených informací trochu zamrazilo a napadají vás termíny jako „Velký bratr“, tak vězte, že pokud máte bankovní účet, tak tyto informace o vás již dnes putují mezi „vaší“ bankou a státní správou.

Konec kryptoměnového divokého západu

Regulace jako MiCA nebo DAC8 neznamenají konec kryptoměn. Nezakazují jejich používání ani držení. Znamenají ale zásadní posun směrem k větší kontrole státu, zejména v prostředí centralizovaných služeb (tedy burz, směnáren nebo investičních platforem).

Self-custody, vlastní správa a používání kryptoměn, zůstává technicky mimo dosah této regulace a je stále možná.

Výsledek je poměrně předvídatelný. Tak, jako tu je velká část populace, ochotná vzdát se kontroly nad svými osobními údaji, výměnou za pohodlí pípnutí hodinkami nebo mobilem u pokladny v supermarketu, tak tu je a bude také menšinová komunita osob, strážících si své soukromí a osobní data, beroucí na sebe zodpovědnost za nakládání se svými (v drtivé většině) bitcoiny, bez potřeby o svých transakcích informovat kohokoli.

Bitcoin dospívá, což přináší nové možnosti, ale také nové kompromisy.

Dnešní historicky první uzavření Hormuzského průlivu pro tankery způsobuje bolehlav celosvětově, tedy také třeba české vládě nebo jihokorejským výrobcům čipů.

Průlivem se totiž přepravuje nejen až 25 procent světových dodávek ropy, 25 procent dodávek zemního plynu, 35 procent dodávek surovin pro výrobu hnojiv, ale také 38 procent dodávek helia. Helium, bezbarvý plyn lehčí než vzduch, je nepostradatelný při výrobě čipů nejen v Jižní Koreji, ale také na Tchaj-wanu a jinde.

Pokud by výrobci čipů kvůli omezení dodávek katarského helia museli přiškrtit výrobu, lze čekat další dramatické zdražování notebooků, mobilů, ale i aut, včetně ojetin, i v ČR. Všem těmto věcem hrozilo výrazné zdražení i nebýt konfliktu v Íránu a uzavření Hormuzské úžiny. A to z důvodu přeorientování výroby z běžných čipů na pokročilé čipy a paměti pro datová centra umělé inteligence.

Lukáš Kovanda: Regulace marží v Polsku může nepřímo zdražit paliva v Česku

Názory

Polská vláda podle premiéra Donalda Tuska zvažuje regulaci marží na pohonných hmotách, aby zmírnila dopady drahé ropy na domácnosti. Tento krok by mohl ovlivnit i český trh, protože polská společnost Orlen vlastní české rafinerie i rozsáhlou síť čerpacích stanic.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další zvyšování cen čipů

Jestliže nyní nastane další omezení výroby čipů, nad rámec toho již probíhajícího, jde o další zásadní tlak na růst cen spotřební elektroniky či aut i v ČR. Paměťové čipy přitom v ČR už před konfliktem v Íránu zdražovaly meziročně až o 500 procent.

Na uzavření Hormuzského průlivu dnes viditelněji reagují také dluhopisové trhy. Zdá se totiž, že začíná úprk mezinárodních investorů do dluhopisového bezpečí. Výnosy vládních dluhopisů USA, Německa a Česka tento týden dosud narůstaly víceméně společně, ruku v ruce. Dnes je však patrné „odloučení“ se těch českých, zatímco německé, a zvláště americké vykazují mnohem slabší nárůst výnosu (viz graf agentury Bloomberg níže).

To může signalizovat, že dluhopisové trhy začínají konflikt v Perském zálivu vnímat jako nebezpečnější z hlediska celkových vyhlídek světové ekonomiky. Její výraznější útlum, jejž může v prvé řadě způsobit právě dnešní historicky první úplné zavření Hormuzského průlivu pro tankery, by totiž oslaboval inflační tlaky, z nichž měly trhy tento týden doposud obavu především. Oslabení inflace by však mělo svoji značnou cenu, v podobě výrazně nižšího výkonu světové ekonomiky a související enormně navýšené nejistoty.

Před obojím nyní, zdá se, dluhopisoví investoři hledají v rostoucí míře ochranu v dluhopisech amerických a německých, tradičních „bezpečných přístavech“, nikoli ovšem v dluhopisech českých. Proto růst výnosu dluhopisů USA a Německa zpomaluje, zatímco v případě dluhopisů Česka nikoli. Náklady půjčování tedy dnes Babišově vládě poprvé od začátku konfliktu v Íránu rostou relativně rychleji než vládám americké nebo německé.

Ne snad, že by obava z inflačního vývoje zcela odezněla, nicméně stále závažněji vnímají dluhopisové trhy další hrozbu, kterou válka v Perském zálivu přináší, tedy zásadní ochabnutí světového hospodářského růstu. Takové ochabnutí by působilo protiinflačně. Pokud by totiž například způsobilo rozsáhlý nárůst nezaměstnanosti, nižší spotřeba propuštěných vyvolá výraznou poptávkovou dezinflaci (zpomalení cenového růstu vlivem nedostatečné poptávky), která tak bude tlumit nákladovou inflaci, vyvolanou horší dostupností ropy, zemního plynu, surovin pro výrobu hnojiv, helia a dalších průmyslových surovin.