Telegraph mění majitele: vzniká nejvlivnější pravicová mediální skupina Británie

Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie, uvedla agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.

Návrh o 28 bodech podle AFP dále stanoví, že ukrajinská armáda bude omezena na 600 tisíc vojáků. Severoatlantická aliance (NATO) se má podle plánu zavázat, že nerozmístí své jednotky na Ukrajině a že evropské stíhací letouny budou umístěny na základnách v Polsku.

Návrh počítá i s „bezpečnostními zárukami“ pro Ukrajinu, jejich obsah však není v dokumentu blíže specifikován. Předpokládá také obnovu země, v níž se mají angažovat Spojené státy a má být financována až do výše 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) ze zmrazených ruských aktiv. Současně by se vytyčila cesta k opětovnému začlenění Ruska do globální ekonomiky, včetně budoucího zrušení sankcí. Rusko by se také vrátilo do skupiny známé dříve jako G8, píše AP.

Podle plánu by mimo jiné měla obnovit provoz Záporožská jaderná elektrárna pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) s tím, že 50 procent vyrobené elektrické energie by směřovalo na Ukrajinu a 50 procent do Ruska, napsala AFP.

Putin získá i ta území, která nedobyl na bojišti

Přijetí návrhu by znamenalo, že ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz Rusko v únoru 2022 napadlo sousední zemi, získá i území, které ruská vojska nedokázala dobýt na bojišti, podotýká AP. Podle návrhu by Moskva ovládla celý Donbas, přestože zhruba 14 procent tohoto území zůstává v rukou Ukrajiny. Odstoupení území navíc zakazuje ukrajinská ústava a prezident Volodymyr Zelenskyj tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil.

J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře

Politika

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

ČTK

Přečíst článek

O novém mírovém plánu podporovaném Washingtonem v posledních dvou dnech informovaly z nejmenovaných zdrojů tiskové agentury a média, jeho přesné parametry však zůstávaly nejasné. AFP například ve středu večer s odvoláním na vysoce postaveného činitele informovala o požadavku na snížení stavu ukrajinské armády až na 400 tisíc vojáků, tedy o více než polovinu.

Spojené státy o obsahu plánu, který podle médií vypracovali zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev, dosud oficiálně neinformovaly. Bílý dům už dříve uvedl, že Trump jej podporuje a že je dobrý pro obě strany. Ve čtvrtek večer pak Bílý dům podle agentury Reuters sdělil, že plán byl navržen tak, aby „reflektoval realitu situace“.

Plán byl vypracován také po jednání s šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem, jenž po několika úpravách s většinou jeho bodů souhlasil, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného amerického činitele.

Návrh mírového plánu ve čtvrtek obdržel Zelenskyj poté, co se v Kyjevě sešel s vysoce postavenými vojenskými činiteli Spojených států. Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války, oznámila kancelář prezidenta. Sám Zelenskyj pak řekl, že Ukrajina potřebuje mír, který bude respektovat její nezávislost, suverenitu a důstojnost, ale že nemá v úmyslu bránit diplomatickému úsilí.

Tržní hodnota americké farmaceutické společnosti Eli Lilly překročila bilion dolarů, tedy 21,1 bilionu korun. Eli Lilly je tak prvním výrobcem léků, který vstoupil do exkluzivního klubu, kde vládnou technologické společnosti. Firmě pomáhá prudký růst poptávky po lécích na hubnutí, uvedla agentura Reuters.

Akcie společnosti od začátku roku zpevnily už o více než 35 procent. Hlavní podíl má na tom prudký růst trhu s léky na hubnutí.

Léčba obezity byla dříve považována za okrajovou kategorii, ale dnes patří k nejlukrativnějším segmentům ve zdravotnictví s rostoucí poptávkou. Zpočátku měla na tomto trhu náskok dánská firma Novo Nordisk. Přípravky Mounjaro a Zepbound od Eli Lilly si však získaly oblibu a pomohly zastínit konkurenční přípravek firmy Novo Nordisk.

Výkon akcií firmy výrazně překonal americký akciový trh. Od uvedení přípravku na obezitu Zepbound na trh koncem roku 2023 akcie Eli Lilly stouply o více než 75 procent. Širší akciový index S&P 500 za stejnou dobu posílil o více než 50 procent.

V posledním čtvrtletí tržby firmy z prodeje přípravků na obezitu a cukrovku činily 10,04 miliardy dolarů. Na celkových tržbách, které činily 17,6 miliardy dolarů, se tato kategorie tedy podílela více než polovinou.

Akcie dánského Novo Nordisku jsou vskutku úkaz. Proč jim investoři ani po masivním propadu nevěří?

Názory

Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Trh za 130 miliard dolarů

Analytici z Wall Street odhadují, že trh s léky na hubnutí bude mít do roku 2030 hodnotu 130 miliard dolarů. Většinový podíl budou mít podle nich firmy Eli Lilly a Novo Nordisk.

Investoři se nyní soustředí na nový lék na obezitu orforglipron, který Eli Lilly nabízí ve formě tablety. Schválen by měl být na začátku příštího roku.

Podle analytika Deutsche Bank Jamese Shina začíná Eli Lilly znovu připomínat tzv. Magnificent Seven (velkolepou sedmičku), tedy skupinu technologických gigantů jako Nvidia či Microsoft, kteří z největší části zajišťují růst celého akciového trhu. Firma už mezi touto elitou jednou byla, ale po několika slabších výsledcích a negativních zprávách ztratila přízeň investorů. Nyní se zdá, že má šanci se do ní vrátit. Pro některé investory může být atraktivní alternativou vzhledem k nedávným obavám kolem některých akcií z oblasti umělé inteligence, dodal Shin. m