Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Brusel znovu otevírá Babišův střet. Chce záruky, že Agrofert nedostane ani euro

Brusel znovu otevírá Babišův střet. Chce záruky, že Agrofert nedostane ani euro
Profimedia
 nst
nst

Evropská komise žádá Česko o vysvětlení, jak brání střetu zájmů premiéra. Požaduje detailní právní analýzu i potvrzení, že Agrofert nečerpá evropské peníze. Česko má měsíc na odpověď. Ve hře jsou miliardy korun.

Brusel tak znovu otevírá kapitolu, která už jednou skončila mezinárodním sporem. A tentokrát si říká o jasné odpovědi. Podle informací redakce Seznam Zprávy Evropská komise požaduje po české vládě vysvětlení, jak konkrétně brání střetu zájmů Andreje Babiše. A zároveň chce ujištění, že do Agrofertu neplyne ani euro z evropských dotací. 

Po jmenování Babiše premiérem Státní zemědělský fond (SZIF) vyplácení zemědělských dotací Agrofertu pozastavil. A úředníci nyní vyhodnocují, zda je opět uvolní.

Dopis do Prahy odeslala vysoce postavená úřednice Komise Andriana Suková. Česká strana má na odpověď měsíc. Pokud Brusel vysvětlení neuzná, může spustit nové auditní řízení. To už jednou skončilo stopkou části evropských peněz.

Andrej Babiš

Premiér Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím uzavřel otázku střetu zájmů

Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.

Přečíst článek

Brusel: Fond nestačí, chceme právní jistotu

Komise v dopise odkazuje na článek 61 finančního nařízení EU i český zákon o střetu zájmů. Žádá detailní popis opatření, která mají zabránit tomu, aby premiér měl z unijních dotací přímý či nepřímý prospěch.

„Uvítali bychom poskytnutí podrobných informací o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem řešení potenciální situace střetu zájmů,“ stojí v komunikaci adresované Ministerstvu pro místní rozvoj.

Brusel zároveň žádá garanci, že od chvíle, kdy se Babiš stal premiérem, Agrofert žádné evropské peníze nečerpá. A to až do doby, než bude situace „jednoznačně vyjasněna“.

Premiér minulý týden uvedl, že střet odstranil převedením Agrofertu do svěřenského fondu. „Na společnost Agrofert nemám a nebudu mít žádný vliv,“ prohlásil. Opozice i část právníků to ale zpochybňují.

Komise v dopise připomíná audit z roku 2020. Ten tehdy konstatoval, že i přes svěřenské fondy Babiš holding nadále ovládal a byl ve střetu zájmů. Česku byly následně některé dotace odmítnuty proplatit.

Stát má začít vymáhat peníze po Agrofertu, vyzvala dozorčí rada SZIF

Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu na svém zasedání vyzvala jeho ředitele Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům to po zasedání rady řekl její předseda Tomáš Dubský (STAN). Nikdo jiný než ředitel fondu podle Dubského vymáhání zahájit nemůže.

Přečíst článek

Právníci z Transparency International upozorňují, že nynější Babišovo řešení střetu zájmu je pravděpodobně v konfliktu s evropskými paragrafy. Evropské finanční nařízení dopadající na dotace totiž počítá s tím, že profitovat nesmějí ani blízcí politika. Pokud by fond po skončení politické funkce ovládla rodina, nemusí to podle nich evropské regulaci stačit.

Podle serveru neveřejný statut fondu uvádí, že po konci Babišova působení ve vládě fond automaticky ovládne trojice jeho dětí. „Sám Babiš se pak teoreticky může stát správcem fondu a přímo Agrofert kontrolovat, aniž by přímo držel akcie holdingu, o nichž tvrdí, že se mu už nikdy nevrátí,“ píše server.

Úředníci pod tlakem

Dopis přichází v době, kdy stát stále nevymohl miliardy korun z minulých let. Jen zemědělské dotace, které by měl Agrofert vracet, byly dříve vyčísleny na zhruba sedm miliard korun. Vymáhání ale dosud nezačalo.

Zásadní otázkou teď je, jak se zachovají čeští úředníci. Neexistuje totiž centrální autorita, která by „posvětila“, že je vše v pořádku. Každý poskytovatel dotací musí situaci vyhodnotit sám. Pokud by čekali na stanovisko Bruselu, mohlo by to znamenat měsíce bez peněz – nebo jejich definitivní ztrátu.

Související

KARO Leather míří mezi burzovní elitu

KARO Leather míří mezi burzovní elitu
Profimedia
 nst
nst

KARO Leather mění burzovní ligu. Od března se její akcie přesouvají z trhu Start na Prime Market pražské burzy (BCPP). Kožedělná skupina, která splnila přísnější regulatorní podmínky, se tak zařadí mezi nejvýznamnější emise pražského parketu.

Pro firmu představuje přesun na hlavní trh pražské burzy významný milník, který je vnímán jako potvrzení růstu.

Cesta mezi burzovní elitu

KARO vstoupilo na trh Start v roce 2019. Při první emisi tehdy vybralo 40 milionů korun při ocenění 120 milionů korun. Dnes se tržní hodnota firmy pohybuje kolem 1,2 miliardy korun – téměř desetkrát více. Akcie od emisní ceny 40 korun za kus vzrostly na zhruba 170 korun, tedy více než čtyřnásobně. 

„Jde o třetí úspěšný přechod společnosti z trhu Start na prestižní trh Prime Market. Je to velký úspěch nejen pro samotnou firmu, ale i pro burzu jako celek,“ uvedl generální ředitel BCPP Petr Koblic.

Podle něj se tím naplňuje smysl trhu Start – nabídnout menším, dynamicky rostoucím firmám dostupnou cestu ke kapitálu a umožnit jim postupný posun na regulovaný trh.

Růst podpořený kapitálem z burzy

Kapitál získaný na burze umožnil společnosti KARO výrazně rozšířit závod v Boršově a koupit brownfield v Brtnici na Jihlavsku, kde firma vybudovala nový moderní výrobní areál. Závod v Boršově má od roku 2015, Brtnici otevřela v roce 2023.

Skupina, která zpracovává hovězí a buvolí kůže, původně působila jen jako obchodník s kůžemi pro nábytkářský průmysl. Dnes má vlastní výrobu a roste i finančně. Hrubý provozní zisk EBITDA se ze 17 milionů korun v roce 2018 zvýšil na 97,5 milionu korun v roce 2024 a podle dostupných údajů dále rostl i ve fiskálním roce 2025.

Akcionáři přesun na hlavní trh schválili už loni v červnu. Samotné obchodování na Prime Market začne 2. března.

KARO Leather

Další posila pro Prime Market. KARO Leather získalo souhlas ČNB

Česká národní banka schválila prospekt zpracovatele kůží KARO Leather pro přestup z trhu Start na hlavní trh pražské burzy. KARO podalo burze žádost o přijetí na trh Prime Market a po schválení se stane dvanáctou společností, jejíž akcie se budou na hlavním trhu obchodovat. Obchodování na hlavním trhu by mělo být zahájeno v pondělí 2. března 2026, informovala společnost Starteepo, která je poradcem transakce.

Přečíst článek

Související

Závod společnosti KARO Leather

Zpracovatel kůží se přesouvá „do širších vod“. Akcie KARO Leather míří na hlavní trh pražské burzy

Přečíst článek
Pražská burza

Petr Koblic: Objemy obchodů na pražské burze jsou nejvyšší za posledních 12 let

Přečíst článek
Pražské letiště by mohlo na burzu. Proč ne, ve světě je to běžná praxe

Pražské letiště by mohlo na burzu. Proč ne, ve světě je to běžná praxe

Přečíst článek

Výrobní inflace jde dolů. Pokles by měl doputovat i na pulty obchodů. Stavebnictví ale trucuje

Výrobní inflace jde dolů. Pokles by měl doputovat i na pulty obchodů. Stavebnictví ale trucuje
Profimedia
Ivana Pečinková

Ceny výrobců, které do jisté míry předznamenávají, kam půjde spotřebitelská inflace, v lednu podle ve středu zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračovaly v sestupu. Až na ceny stavebních prací a stavebních materiálů a částečně i tržní služby podnikům. Nejvíce šli dolů s cenami farmáři. Průmyslové ceny ovlivnilo převedení poplatků za POZE z firem na stát.

Ceny průmyslových výrobců se v letošním lednu oproti loňskému prosinci snížily o 0,7 procenta, což v meziročním vyjádření znamená pokles o tři procenta. „Jedná se o citelně nižší výsledek, než očekával trh (minus 2,4 procenta) i než jakého bylo dosaženo o měsíc dříve (minus 2,1 procenta),“ hodnotí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.

Zlevní potraviny? To je těžká otázka

Nejvíce šly dolů v meziměsíčním i meziročním srovnání ceny zemědělských výrobců. Ty se z měsíce na měsíc snížily o 1,6 procenta a při srovnání s lednem loňského roku byly nižší o 5,8 procenta. Ve světle toho, že loni v prosinci se farmářské ceny meziročně snížily o 2,7 procenta, to znamená velký pokles. „Potěšující je také další meziměsíční zlevnění v potravinářském sektoru, které pokračuje nepřetržitě již půl roku v řadě a v kombinaci s deflací v zemědělském sektoru dává naději na pokles spotřebitelských cen potravin,“ komentuje Hradil.

Obecně ale stále zůstává v platnosti, že ceny potravin patří k položkám spotřebitelské inflace, které jsou nejvíce volatilní, tedy pohybují se velmi flexibilně nahoru a dolů, aniž by často bylo možné určit nějaký konkrétní důvod a odhadovat další pohyb.

Inflace v eurozóně zvolnila. V Česku se naopak zvýšila

Česko předběhlo část Evropy. Inflace je 12. nejnižší

Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.

Přečíst článek

Navíc se ceny ve dvou hlavních sektorech zemědělské výroby chovaly odlišně. V rostlinné výrobě se meziročně snížily o 13,2 procenta, zatímco v živočišné výrobě vzrostly o 2,2 procenta. Z toho ceny vajec o 21,2 procenta. Vejce jsou přitom v současnosti docela významná položka. „Vzhledem k avizované ptačí chřipce ve významném chovu slepic na Královéhradecku a blížícím se Velikonocům, kdy poptávka po vejcích vrcholí, lze předpokládat, že v nadcházejících týdnech mohou ceny vajec opět růst,“ podtrhuje analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.

Průmyslové ceny táhla dolů politika

Pokud jde o ceny průmyslových výrobců, největší pohyb směrem dolů z pohledu meziměsíčního (minus 3,6 procenta) i meziročního vývoje (minus 7,4 procenta) zaznamenaly ceny elektřiny, plynu a páry. „Podobně jako ta spotřebitelská, i výrobní inflace byla s příchodem nového roku zkreslena směrem dolů vládní politikou převedení příspěvků na obnovitelné zdroje energie do státního rozpočtu, což opticky snížilo cenu elektřiny. Pomáhaly ovšem i další energetické suroviny, jako ropa a zemní plyn,“ upozorňuje Hradil.

V ceně průmyslových výrobců se podle ekonomů projevilo hlavně to, že nová vláda rozhodla o přesunu poplatků za obnovitelné zdroje z podniků (a domácností) na stát. Ale nebyl to jediný důvod. „Své ceny výrobků totiž snižovaly i firmy ve zpracovatelském průmyslu, včetně toho potravinářského a automobilového. Důvodem je nejenom snížení některých nákladů na vstupy včetně energií, ale i tlak ze strany poptávky,“ upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Stavebnictví trucuje, služby také

Vzestupného cenového trendu se naopak tvrdošíjně drží stavebnictví. Meziměsíčně se ceny stavebních prací podle odhadu ČSÚ zvýšily o 0,3 procenta a ceny stavebních materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví o 0,7 procenta. Meziročně šly nahoru ceny stavebních prací o 2,7 procenta a ceny stavebnin o 1,5 procenta.

Zdražování je důsledkem kombinace vysokých cen energií, cen vstupních surovin, jako jsou dřevo, ocel či izolační materiál, ale i nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců a obecně také vyšší inflace a velkého převisu poptávky nad nabídkou.

Ceny tržních služeb pro podniky se chovaly velmi diferencovaně. Meziměsíčně celkově klesly o rovné procento, meziročně stouply o 3,6 procenta. Druhý největší meziměsíční pokles zaznamenaly reklamní služby a průzkum trhu (minus 21,7 procenta), v meziročním srovnání ale tyto služby naopak podražily o 17,1 procenta.

video

Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering

Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.

Přečíst článek

Co z poklesu výrobní inflace vyvodí centrální banka?

„Výrobní ceny aktuálně působí jasně protiinflačně, čehož si nepochybně všimne i centrální banka,“ nadhazuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek potenciální možný směr pohybu základních úrokových sazeb České národní banky. Čtrnáctidenní repo sazba, hlavní nástroj české centrální banky k usměrňování inflace, totiž po sérii snižování v poslední době i přes pokles tempa růstu spotřebitelských cen – a očekávání ekonomů – zůstává na nezměněné úrovni.

Podobným směrem jako Dufek uvažuje také hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Podobně jako v loňském roce i v tom letošním zřejmě bude pokračovat trend velmi umírněné průmyslové inflace, která bude nyní dále tlumena vládními dotacemi cen elektřiny a patrně i zlevňováním v potravinovém řetězci. Navzdory pokračujícím cenovým tlakům v sektoru služeb tak letos spotřebitelská inflace velmi pravděpodobně míří pod dvouprocentní cíl centrální banky,“ podotkl Hradil.

Index prosperity: Čísla teď vypadají dobře, ale budoucí růst na nich nestojí

Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme