Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu před izraelským parlamentem označil iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za zásadní pro mír v Pásmu Gazy. Trumpovi, který je jednání Knesetu přítomen, Netanjahu řekl, že je tomuto míru oddán stejně jako Trump sám a společně jej také zajistí. Na schůzku světových státníků, která se za přítomnosti Trumpa uskuteční v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch však nepojede.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasily s první fází amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Hamás podle něj brzy předá všechny zbývající rukojmí a izraelská armáda se stáhne na dojednané pozice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že svolá svůj kabinet, aby dohodu dnes schválil. Zasedání vlády se uskuteční vpodvečer. Hamás potvrdil, že přistoupil na dohodu s tím, že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmích za palestinské vězně. Řada světových státníků průlom v jednáních uvítala. Prozatím se však v Pásmu Gazy dál bojuje.
Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se podle agentury Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v Gaze jsou podle mezinárodního práva válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.
Americký prezident Donald Trump označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného hrdinu, a sebe také. Šéf Bílého domu to řekl rozhovoru s konzervativním novinářem a svým stoupencem Markem Levinem. Odkazoval přitom na izraelské bombardování íránských jaderných provozů, do něhož se jednorázově zapojily také Spojené státy, informoval deník The New York Times.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu stal problémem a že se bude snažit vyvíjet tlak na Izrael kvůli válce, kterou židovský stát vede v Pásmu Gazy. Dánsko aktuálně předsedá Evropské unii. Napsal o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
Bezpečnostní kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dnes v noci schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza. Plán na obsazení celého Pásma Gazy však narazil. Okupace města znamená další dramatickou eskalaci téměř dvouleté války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Když Izrael ofenzivu zahájil, většina světa stála při zemi otřesené hrůzným útokem palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023, při němž bylo zavražděno 1 200 lidí. Mnohé státy podpořily právo Izraele na sebeobranu. Izraelská vojenská odpověď však už dávno překročila veškeré meze přiměřenosti, píše vlivný deník Financial Times v komentáři redakce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Írán brzy ráno vyslal na Izrael salvu balistických raket, které zasáhly nejméně čtyři místa včetně nemocnice na jihu země. Střely zranily desítky lidí, informoval list The Times of Israel (ToI). Rakety kromě nemocnice ve městě Beer Ševa zasáhly také Tel Aviv, Ramat Gan a Holon.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že nemůže říct, zda Spojené státy podniknou útok na Írán. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že mu dochází trpělivost.
Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu, uvedl pro agenturu Bloomberg americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do Izraele, uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí, podle něhož je posádka lodi Madleen v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Nevládní hnutí Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekl dnes televizi ABC americký viceprezident 👨 J. D. Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu podepsali prezident Donald Trump a viceprezident Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Pražská burza dnes navázala na páteční 📈 růst. Index PX posílil o 0,35 procenta na 2571,13 bodu. Opět mu pomohly především bankovní akcie, hlavně Erste Bank. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná kvůli obchodování s cennými papíry energetické společnosti ČEZ, které zároveň oslabily o téměř tři procenta.
Útoky dronů si v prvních pěti měsících tohoto roku v Súdánu vyžádaly více než 1000 civilních ❌ obětí. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to dnes uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. V súdánské občanské válce se podle něj výrazně zvýšilo užívání dronů, což přispívá k dalšímu zhoršování humanitární situace v zemi. Informovala o tom agentura AP.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů ❌ opustit 450 až 700 zaměstnanců.
V tendru na provoz příměstských 🚅 vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Novinářům to dnes po otevření obálek s nabídkami řekli zástupci kraje a pražského magistrátu.
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení ✅ schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Rámcová dohoda Íránu s USA, kterou oznámil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump a která by měla být podepsána v pátek v Ženevě, zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro 🚢 lodě, jež budou proplouvat Hormuzským průlivem. Podle agentury AFP to dnes uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby.
Americká mediální společnost Fox Corporation převezme zhruba za 2️⃣2️⃣ miliard dolarů (téměř 460 miliard korun) streamovací platformu Roku. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Chce si tak upevnit postavení na trhu v době, kdy se diváci přesouvají k internetovým službám, uvedla agentura Reuters.
Francie a další evropské země jsou 👍 připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Před summitem skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude třídenní zasedání světových lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa hostit.
Vláda ✅ schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize má v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas má mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun, tedy o 350 milionů méně.
