Izrael bude čelit palestinskému hnutí Hamás ještě dlouhá léta, zatímco premiér Benjamin Netanjahu by nemusel ustát tlak veřejnosti na svou demisi a vypsání předčasných voleb. Uvádí to zpráva amerických tajných služeb, o níž informoval server The Times of Israel.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy od října omezila bojové schopnost palestinského hnutí Hamás, není ale tak blízko jeho zničení, jak o tom ve středu hovořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z americké tajné služby. Netanjahu chce dosáhnout úplného zničení Hamásu, což mnozí označují za nereálné.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás.
Americké a britské síly zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany.
Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Vojenský úder Spojený států a Británie na pozice jemenských povstalců, k němuž došlo v noci na dnešek, není překvapivý. Spojené státy jej zvažovaly už v prosinci 2023. V podstatě jde také o test, zda Teherán, jenž povstalce podporuje, bude ochoten vstoupit s USA do proxy války. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Jemenští povstalci, Húsíové, v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Začátek nového roku je opět ve znamení geopolitického napětí na Blízkém východě. Největší světová námořní skupina Mediterranean Shipping Company (MSC) již oznámila, že kvůli zvýšené hrozbě útoků odklání své lodě od Rudého moře.
Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.
Spojené státy stanou v čele mezinárodní námořní operace s cílem ochránit lodě v Rudém moři před útoky jemenských Húsíů, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Bahrajnu, kde mají USA své námořní velení pro blízkovýchodní oblast. Spolu s USA se do operace zapojí Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Bahrajn a Seychely, dodal Austin.
Ceny ropy dnes na světových trzích 📈 rostou poté, co dobré čtvrtletní výsledky společností Meta a Microsoft podpořily americké akcie a vyvážily obavy o americkou ekonomiku a vyhlídky na vyšší těžbu ropy státy skupiny OPEC+. Tu tvoří členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci včetně Ruska.
Plánovaná víkendová jednání mezi Íránem a Spojenými státy v Římě o rychle postupujícím jaderném programu Teheránu byla 👉 odložena. Dnes to podle agentur oznámil Omán, kde se minulý týden konaly třetí nepřímé rozhovory mezi zástupci Íránu a USA, jejichž cílem je uzavřít novou jadernou dohodu.
Vedení polské armády jako lež a manipulaci ❌ odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Ukrajinská vláda zveřejnila 📜 text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu.
Americkému řetězci rychlého občerstvení McDonald's 📉 klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o tři procenta na 1,86 miliardy dolarů (40,9 miliardy korun). Celosvětové tržby v provozovnách otevřených nejméně jeden rok se pak za leden až březen nečekaně snížily o jedno procento, jak na zákazníky doléhá ekonomika nejistota.
Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil ukrajinský ministr zahraničí 👨 Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí.
Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně 👍 připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl Lipavský.
Jihokorejský ústavní soud ❌ zrušil rozhodnutí nižšího soudu, které na konci března zbavilo opozičního lídra I Če-mjonga obvinění z porušení volebního zákona. Informuje o tom agentura Jonhap. Není tak jasné, zda se bude I Če-mjong v červnových volbách moct ucházet o prezidentský post.
EU plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy 📜 dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie.
Argentina odtajnila 📜 dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Mnohé z nich potvrzují, že vysoce postavení nacisté, jakým byl i doktor Josef Mengele, žili v Argentině bez problémů.