Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
Ceny v průmyslu nečekaně výrazně rostou, nejvíce za více než půldruhého roku. ČNB to může zbrzdit v redukci úrokových sazeb. Zdražují elektřina, plyn, v zemědělské produkci zase vejce či máslo
Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
