Argentinský prezident Javier Milei podle listu Financial Times překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. A po roce ve funkci si stále drží padesátiprocentní podporu voličů.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Z geopolitiky přicházejí po delší době pro trhy dobré zprávy. Kdyby se k tomu našla cesta z války na Ukrajině, byl by to skutečně pozitivní nabídkový šok pro světovou ekonomiku.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.
Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Termínové kontrakty na kávu arabica dnes na newyorské burze vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a či extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Ceny potravin v Rusku stále dramaticky rostou. Jen máslo od prosince loňského roku zdražilo o třetinu. Slunečnicový olej a zelenina patří k dalším položkám, které zaznamenávají pokračující růst cen. Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let, ale vysoké sazby zatím inflaci nesnížily. K situaci se vyjádřil i prezident Vladimir Putin, který popřel, že by Rusko vyměnilo máslo za zbraně. Z růstu cen viní šéf Kremlu „nepřátelské země“.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se oslovení analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.
