Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny potravin v Rusku stále dramaticky rostou. Jen máslo od prosince loňského roku zdražilo o třetinu. Slunečnicový olej a zelenina patří k dalším položkám, které zaznamenávají pokračující růst cen. Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let, ale vysoké sazby zatím inflaci nesnížily. K situaci se vyjádřil i prezident Vladimir Putin, který popřel, že by Rusko vyměnilo máslo za zbraně. Z růstu cen viní šéf Kremlu „nepřátelské země“.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se oslovení analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb.
Putinovy výdaje na válku se stále více odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby v Rusku.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent. Dražší bylo zejména bydlení, z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Stávkující zaměstnanci amerického výrobce letadel Boeing schválili nejnovější návrh společnosti na zvýšení mezd a ukončí více než sedmitýdenní protestní akci. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na odborový svaz IAM District 751. Členové odborů se vyslovili pro návrh na zvýšení platů o 38 procent během čtyř let.
