Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy.
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Banky letos opět snižovaly úroky u spořicích účtů. Dvě banky nyní nabízejí čtyřprocentní úročení, vážou se k nim ale složitější podmínky pro získání. U ostatních spořících účtů sazby vesměs začínají od tří procent. Důvodem je snižování sazeb České národní banky. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. ČNB ve čtvrtek rozhodla o dalším snížení sazeb, které nyní činí 3,75 procenta.
Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V USA stál jeden Big Mac 5,79 dolaru, zatímco v Česku 109 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,83 koruny za dolar, aktuálně však činí zhruba 24,20 Kč za dolar. Upozornil na to analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
