Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers. Její krach se stal spouštěčem globální finanční krize a symbolem křehkosti celého systému. Sedmnáct let poté se nad americkou ekonomikou znovu začínají stahovat mračna – tentokrát kvůli slabším datům z trhu práce a nejistému postupu Fedu.
Americký prezident Donald Trump loni získal ze zahraničního licencování svého jména v realitním byznysu 59,5 milionu dolarů (1,25 miliardy korun). Bylo to o 71 procent 📈 více než v roce předchozím a téměř desetkrát více než v roce 2023. Na základě Trumpova každoročního majetkového přiznání to dnes uvedla americká televize CNBC.
Vedení hlavního města opět vybralo v tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) nabídku společnosti Porr. Výsledek soutěže schválili městští radní. Tendr se táhne od roku 2023 kvůli opakovaným rozhodnutím antimonopolního úřadu (ÚOHS), který naposledy zrušil vyřazení nabídky Porr ze soutěže.
Ruská centrální banka doporučila finančním institucím, aby podpořily firmy zasažené ukrajinskými dronovými útoky 💣 na logistická centra a sklady. Ruská měnová autorita to dnes uvedla v oznámení na svém webu. Ukrajina od 18. července zaútočila nejméně na 20 skladů společnosti Wildberries, která je největším internetovým prodejcem v Rusku, uvedla agentura Reuters.
Škody v rakouském zemědělství způsobené letošním suchem už dosáhly jedné miliardy eur (2️⃣4️⃣,2️⃣ miliardy korun). Podle agentury APA to dnes řekl šéf tamní zemědělské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung Kurt Weinberger. Současné sucho tak podle něj představuje pro rakouské zemědělce historickou katastrofu.
Energetická společnost Pražská teplárenská v roce 2025 vydělala přes miliardu korun. Meziročně však její čistý zisk 📉 klesl o 12 procent, tržby naopak vzrostly přibližně o sedm procent na téměř 9,37 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Americký konglomerát Berkshire Hathaway pod novým šéfem začal 📈 výrazněji investovat do akcií, takže po delší době snížil hotovostní rezervu. Firma, kterou desítky let vedl investor Warren Buffett a kterou od začátku letošního roku vede jeho nástupce Greg Abel, to o víkendu uvedla ve zprávě o výsledcích hospodaření za druhé čtvrtletí.
Japonský výrobce elektroniky Sony a tchajwanský podnik Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), který je největším světovým výrobcem pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI), jednají o společné investici v objemu jednoho bilionu jenů (132,5 miliardy korun) do plánované továrny na obrazové snímače v Japonsku. S odvoláním na zdroj obeznámený s jednáním to uvedla agentura Bloomberg. Výrobu chtějí firmy zahájit v roce 2029.
Státní instituce znovu doplácejí na slabé účetní a kontrolní mechanismy. Nejvyšší kontrolní úřad našel na Úřadu práce ČR chyby v účetnictví za 5,6 miliardy korun a u Digitální a informační agentury nesprávně vykázaný majetek za 106 milionů.
Číst více
Evropské země by mohly začít využívat zemní plyn 🔥 z podmořského ložiska u Kypru k pokrytí svých energetických potřeb již od března 2028. Řekl to agentuře AP kyperský ministr energetiky Michael Damianos. Podle něj se východní Středomoří rychle stává alternativním zdrojem energie pro Evropu, která kvůli válce Ruska proti Ukrajině a nepokojům na Blízkém východě hledá nové zdroje.
Číst více
Pražští radní se budou na dnešním jednání zabývat například rekonstrukcí objektu Kasáren Karlín nebo demolicí a stavbou mostu v Chilské ulici u metra Opatov. Znovu také vyberou vítěze tendru na stavební dozor Terminálu Smíchovské nádraží. Zároveň by měli radní vybrat projektanta silnice, která propojí Uhříněves a obec Pacov nedaleko Říčan.
