Americký prezident Donald Trump opět vyzval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella ke snížení úrokových sazeb. Zároveň mu pohrozil žalobou kvůli údajným pochybením při renovaci budov Fedu.
Léto se láme do kratší poloviny, zároveň v Americe končí týden, který podle odborníků předznamená investiční náladu do konce roku. A jak končí? Moc dobré to podle všeho nebude, protože dneska akcie padají napříč sektory. Jaké jsou dobré a jaké špatné zprávy?
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Nadále tak odolává tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby úroky snížila. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Uvedla, že míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstává nízká, zatímco inflace je nadále poněkud zvýšená.
Jeden z důvodů, proč je v současnosti americký dolar od začátku roku jednou z nejvíce oslabujících měn a jeho znehodnocení na páru EUR/USD dosáhnulo až 14 procent, je obava o nezávislost tamní centrální banky. D. Trump po svém znovuzvolení i v této oblasti nedává trhům spát. Investoři se právem obávají, že jeho hrozby o narušení nezávislosti banky mají reálný základ.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Tlak se stupňuje. Poté, co prezident Donald Trump ostřeluje šéfa centrální banky Jerome Powella už několik měsíců, přišel další úder. MInistr financí Scott Bessent napadl instituci, vypadá to na předehru pro odvolání.
Prezident Donald Trump se podle zdroje z Bílého domu chystá brzy odvolat šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, uvedla ve středu agentura Bloomberg. Trump to ale popřel, nicméně do budoucna nic nevyloučil.
Americký dolar během prvního pololetí výrazně oslabil a investoři znejistěli. Prezident USA Donald Trump raketovým tempem zvyšuje zadlužení země a dál slovními výpady stupňuje tlak na centrální banku, aby snížila sazby. Výsledkem toho je měnové prostředí, které mění pravidla hry nejen v USA, ale i na globálních trzích.
Americký dolar vůči české koruně v letošním roce oslabil o více než 13,5 procenta. Zatímco tedy na začátku roku bylo možné směnit dolar za 24,3 korun, dnes jej lze směnit již pouze za 21,0 korun. To poukazuje na slabší poptávku globálně po americké měně. Tento prudký pokles v hodnotě dolaru je tak pro mnohé symptomem chřadnoucí ekonomiky a důvěryhodnosti Spojených států.
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
Americká centrální banka potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může začít uvažovat o snížení úrokových sazeb, které požaduje prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to řekl prezident centrální banky USA (Fed) Jerome Powell.
Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index 📉 odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci. Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Rozhodnutí o složení české delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře dnes nepadlo, řekl prezident 👨 Petr Pavel novinářům při odchodu z úřadu vlády. Na schůzi kabinetu byl asi 20 minut. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj zopakoval, že vláda o delegaci do Ankary rozhodne 22. června. Pavel zároveň ocenil, že ho vláda schválila jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku.
Vysoké ceny energií ⚡ zřejmě v příštích letech zabrzdí plány na výstavbu až 40 procent datových center v České republice. Ty přitom mají potenciál až miliardových výnosů pro tuzemské hospodářství. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
Společnost Google představila nový otevřený hydrologický model založený na umělé inteligenci 🧠, který slouží k přesnějšímu předpovídání povodní a zlepšení ochrany před jejich dopady. Na vývoji a testování systému se podílel také Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který o tom informoval v tiskové zprávě.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Číst více
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.