Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers. Její krach se stal spouštěčem globální finanční krize a symbolem křehkosti celého systému. Sedmnáct let poté se nad americkou ekonomikou znovu začínají stahovat mračna – tentokrát kvůli slabším datům z trhu práce a nejistému postupu Fedu.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského podal nezávaznou nabídku na převzetí energetické společnosti Uniper ⚡. S odvoláním na své zdroje to napsal německý web Handelsblatt. Podle něj se nabídka týká celého koncernu a EPH v něm vystupuje jako jediný kupec. Web rovněž napsal, že se dá očekávat odpor zaměstnanců.
Dálniční známky zřejmě nebudou od příštího roku pravidelně zdražovat. Sněmovna schválila hlasy koalice vládní novelu se zrušením každoroční valorizace jejich cen. Opozice mluvila o populismu. Předlohu poslanci doplnili o úpravu platnosti jednodenní známky. Známka by měla platit 24 hodin od jejího zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.
Evropská komise navrhla uvolnit Maďarsku 4,2 miliardy eur (102,3 miliardy korun) z kohezních fondů a obnovit zemi plný přístup k programu unijních zahraničních studijních pobytů Erasmus+ a programu financování výzkumu Horizon Europe.
Čínská technologická společnost Alibaba Group Holding plánuje rozšířit datová centra v Německu, Francii, Spojených arabských emirátech, Malajsii a Hongkongu. Zároveň v příštích 12 měsících otevře první cloudové regiony v Turecku, Finsku a Nizozemsku. Firma tak posiluje globální infrastrukturu pro cloudové služby a umělou inteligenci (AI) 🧠, uvedla agentura Bloomberg.
Společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ dnes uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR,která zajišťuje, že plzeňská společnost bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro malé modulární reaktory ☢. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny 💡 a plynu 🔥. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
Číst více
