Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Dne 15. září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers. Její krach se stal spouštěčem globální finanční krize a symbolem křehkosti celého systému. Sedmnáct let poté se nad americkou ekonomikou znovu začínají stahovat mračna – tentokrát kvůli slabším datům z trhu práce a nejistému postupu Fedu.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala 3600 dolarů (74 835 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podle agentury Reuters podporují rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém měnovém zasedání za dva týdny sníží úrokové sazby v návaznosti na slabé údaje o americké zaměstnanosti z minulého týdne.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na 3508,50 dolaru (73 260 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a dosáhla tak historického maxima. Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a rostoucí sázky na pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. Jeho cena roste šestý den po sobě. Stříbro se drží poblíž 14letého maxima, kterého dosáhlo v pondělí.
Obvinění od Západu, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem ⚔️⚔️⚔️ skutečné války, řekl podle ruských médií Lavrov.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
