Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Fed zároveň zvýšil svoji prognózu letošní inflace.
Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Uplynulý týden byl na trzích ve znamení určitého výběru zisků, znovu se ozvala geopolitika, ale tématem byla i inflace v USA. Zveřejněna byla data spotřebitelské inflaci CPI. Zajímavé zprávy zveřejnil rovněž Alphabet (Google), který si připravil nový čip Willow. Hlavní americký index se vrátil blíže k hodnotě 6000 bodů.
Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
