Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Zlato se vrací do hry. Cena drahého kovu vystoupala na nejvyšší úroveň od konce června, když trh vsadil na slabší dolar, menší šanci na zářijové zvýšení sazeb Fedu a možné znovuotevření Hormuzského průlivu. Podle CNBC se zlato drží poblíž sedmitýdenního maxima, přesto zůstává více než pětinu pod rekordem z ledna.
Japonská ministryně financí Sacuki Katajamaová v pondělí oznámí, že Tokio a Washington zasáhly společně na devizovém trhu. Cílem bylo zastavit pád jenu na čtyřicetiletá minima. Agentuře Reuters to řekli dva japonští vládní činitelé, kteří si kvůli citlivosti tématu nepřáli být jmenováni.
Americké akcie ve středu výrazně oslabily. Centrální banka USA podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, investory však znepokojila možnost jejich zářijového zvýšení. Obavy podporuje drahá ropa, která by mohla znovu rozdmýchat inflaci.
Uplynulý týden znovu ukázal, že pohyb do strany s vyšší volatilitou může mít delší trvání. Na programu byl zápis z posledního jednání Fedu nebo IPO SK Hynix, což je přední výrobce polovodičů z Jižní Koreje. Nechybělo ani vyhrocení vztahů na Blízkém východě, kde znovu došlo k útokům ze strany USA na Írán. Hlavní americký index S&P 500 se znovu propadl blíže k 7400 bodům, která zatím drží jako úroveň podpory pro kupce.
Zkrácený obchodní týden přinesl trhům několik výrazných signálů. Nový šéf Fedu Kevin Warsh naznačil změnu komunikace americké centrální banky, silný dolar zatlačil japonský jen na nejnižší úrovně od 80. let a evropský obranný sektor rozkolísal odklad očekávaného IPO výrobce tanků KNDS.
Zlato po slabých datech z amerického trhu práce znovu zdražuje a míří k hranici 4200 dolarů za unci. Investoři omezili sázky na to, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. To drahému kovu, který nenese úrok, rychle pomohlo.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Zemřel muž, který patřil k nejvlivnějším ekonomům 20. století. Alan Greenspan udělal z centrálního bankéře globální celebritu. Téměř dvacet let stál v čele Fedu, uklidňoval trhy v krizích a zosobňoval víru v nízkou inflaci i sílu volného trhu. Jenže právě tato víra mu po roce 2008 vynesla i tvrdou kritiku.
