První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
Uplynulý týden byl na trzích ve znamení určitého výběru zisků, znovu se ozvala geopolitika, ale tématem byla i inflace v USA. Zveřejněna byla data spotřebitelské inflaci CPI. Zajímavé zprávy zveřejnil rovněž Alphabet (Google), který si připravil nový čip Willow. Hlavní americký index se vrátil blíže k hodnotě 6000 bodů.
Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů (téměř 63 tisíc korun) za troyskou unci. K růstu žlutého kovu přispívá pokles úrokových sazeb a stupňující se geopolitické napětí.
Měsíc po snížení úrokových sazeb americké akcie ze sektoru IT vzrostly o sedm procent. Klesající sazby a lepší ekonomické vyhlídky pomáhají také menším technologických společnostem.
Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech.
Hlavní index německých akcií DAX stoupl o 1,3 procenta a poprvé přesáhl hranici 19.000 bodů. Akciím v Německu a Evropě pomáhá středeční oznámení americké centrální banky (Fed), že poprvé po více než čtyřech letech sníží základní úrokovou sazbu. Hranici 18.000 bodů překonal hlavní německý akciový index v polovině března a hranici 17.000 bodů v polovině loňského prosince.
Fed v čele s Jerome Powellem (na snímku) rozhodl o silné podpoře ekonomiky a razantně snížil úrokové sazby - o 50 bazických bodů. Úroky klesají po čtyřech letech do pásma 4,75 až 5 procent. Snížení je větší, než se čekalo.
V minulém týdnu si trh prošel slušnou růstovou nápravou, zisky přinesly zejména spekulace, že americká ekonomika prochází takzvaným soft landingem – nikoliv nějakým prudkým poklesem. Volatilitou si znovu prošly americké technologické společnosti, které zápasí s regulátory a soudy. Ty se nerozpakují a tlačí na firmy typu Apple či Alphabet, aby změnily své chování. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5600 bodů.
