Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.
