Amerika znovu „twistuje“ a investoři hledají ochranu před slabším dolarem. Zatímco zlato roste, bitcoin z nynějšího „debasement trade“ těží ještě výrazněji – pomáhá mu menší trh, vysoká citlivost na globální likviditu a především pevně daná nabídka. Co přesně stojí za novodobou obdobou Operace twist a proč z ní kryptoměna profituje víc než zlato, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americké akcie ve středu výrazně oslabily. Centrální banka USA podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, investory však znepokojila možnost jejich zářijového zvýšení. Obavy podporuje drahá ropa, která by mohla znovu rozdmýchat inflaci.
Uplynulý týden znovu ukázal, že pohyb do strany s vyšší volatilitou může mít delší trvání. Na programu byl zápis z posledního jednání Fedu nebo IPO SK Hynix, což je přední výrobce polovodičů z Jižní Koreje. Nechybělo ani vyhrocení vztahů na Blízkém východě, kde znovu došlo k útokům ze strany USA na Írán. Hlavní americký index S&P 500 se znovu propadl blíže k 7400 bodům, která zatím drží jako úroveň podpory pro kupce.
Zkrácený obchodní týden přinesl trhům několik výrazných signálů. Nový šéf Fedu Kevin Warsh naznačil změnu komunikace americké centrální banky, silný dolar zatlačil japonský jen na nejnižší úrovně od 80. let a evropský obranný sektor rozkolísal odklad očekávaného IPO výrobce tanků KNDS.
Zlato po slabých datech z amerického trhu práce znovu zdražuje a míří k hranici 4200 dolarů za unci. Investoři omezili sázky na to, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. To drahému kovu, který nenese úrok, rychle pomohlo.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Zemřel muž, který patřil k nejvlivnějším ekonomům 20. století. Alan Greenspan udělal z centrálního bankéře globální celebritu. Téměř dvacet let stál v čele Fedu, uklidňoval trhy v krizích a zosobňoval víru v nízkou inflaci i sílu volného trhu. Jenže právě tato víra mu po roce 2008 vynesla i tvrdou kritiku.
Investoři se rizika zatím nevzdávají, centrální banky jim ale kazí náladu. Fed naznačil možnost vyšších sazeb, Japonsko už politiku zpřísnilo a na pražské burze se pod tlak dostal ČEZ, který ztrácel až sedm procent.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Kevin Warsh má za sebou první měnové rozhodnutí v čele Fedu. Sazby zůstaly v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Nový výhled ale ukazuje, že americká centrální banka už letos nepočítá se stabilitou sazeb, nýbrž s jejich možným zvýšením.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
