V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Fed konečně šlápl na brzdu a poprvé v roce 2025 snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Na následné tiskové konferenci navíc šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že to není konec. Trhy nejprve reagovaly s euforií – dolar oslabil, zlato a akcie posílily. Tento optimismus však nevydržel a po skončení projevu se zisky začaly rychle tenčit, což ukazuje na hlubokou nejistotu investorů.
Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.
Cena zlata k okamžitému dodání dnes poprvé překonala hranici 3700 dolarů (75 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Trh očekává, že americká centrální banka (Fed) na měnovém zasedání tento týden přikročí ke snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon oznámil, že přerušuje styky s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Odůvodnil to dosud nezveřejněným zapsáním Izraele na seznam zemí a ozbrojených organizací, které se v době války dopustily sexuálního násilí.
Francouzský výrobce pneumatik Michelin představil plán zrušení až 1500 pracovních míst v Francii. Plán počítá pouze s dobrovolnými odchody zaměstnanců během tří let. V současnosti Michelin ve Francii zaměstnává téměř 17 tisíc lidí.
Nástroje generativní AI využívá v práci alespoň několikrát týdně 38 procent zaměstnanců v Česku. Vyplývá to z letošního průzkumu agentury Ipsos pro Vodafone mezi 1000 respondenty. Loni přitom podle dat ČSÚ využívala AI pětina pracujících.
Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun.
Členské státy EU formálně finálně potvrdily uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu a rovněž vůči představitelům palestinského hnutí Hamás.
Švédsko daruje Ukrajině jako součást pomoci napadené zemi 16 starších stíhacích letounů JAS 39 Gripen verze C/D a v první fázi prodá Kyjevu až 20 nových strojů v provedení E/F za 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč).
Trestní stíhání libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) z neoznámení trestného činu státní zástupkyně zrušila. Hejtman to dnes oznámil na síti X. Policie Půtu stíhala kvůli tomu, že údajně dostal nabídku úplatku, který sice odmítl, ale policii to neoznámil.
Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše, se týká i zemědělských fondů. ČTK to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel.
Jaderná elektrárna Temelín dokončila rozsáhlou modernizaci systému chlazení generátorů. Investiční akce, která začala v roce 2023, si vyžádala desítky milionů korun. Technici vyměnili klíčové tepelné výměníky v podzemí strojovny. Nové zařízení umožní provádět údržbu za plného provozu, což umožní zkrátit plánované odstávky obou bloků.
Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s britskou meteorologickou službou