Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
Blíží se začátek školního roku, což značí, že globální trhy opět upínají pozornost do amerického Jackson Hole, kde se koná tradiční slet centrálních bankéřů a kde často zaznívají velmi důležité výroky, jež avizují klíčové změny v nastavení měnové politiky. Mohlo by tomu být tak i dnes, kdy v 16 hodin našeho času vystoupí s projevem šéf americké centrální banky Jerome Powell.
Konec prázdnin bývá navzdory tomu, že se jedná o období bankovních dovolených, zajímavým obdobím. Tradičně v tomto čase totiž pobočka kansaského Fed pořádá sympozium finančníků a centrálních bankéřů. Ti se sjíždějí do městečka Jackson Hole, píše analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Cena zlata je na rekordu, dostala se mírně nad 2486 dolarů (přes 57 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na trhu sílí očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, má za celý týden k dobru více než jedno procento.
Takzvaný medvědí trh, kdy vytrvale klesají ceny akcií, lze na burzách očekávat v příštím roce. Myslí si to dlouholetý investor David Roche. Přispěje k tomu podle něj pomalé snižování úrokových sazeb ve Spojených státech, pokles tempa růstu americké ekonomiky a přílišná euforie kolem umělé inteligence (AI). V pořadu Squawk Box Asia televize CNBC to v pondělí řekl dlouholetý investor David Roche ze společnosti Quantum Strategy.
Finanční trhy zažily v uplynulém týdnu doslova bouři událostí. Hlavními body byly zasedání centrálních bank, včetně České národní banky (ČNB) a Federálního rezervního systému (Fed). Svoje výsledky reportoval rovněž významný technologický gigant Microsoft. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil na pozitivní vlnu a dosáhnul úrovně nad 5500 bodů.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Cena zlata je na rekordu, ve středu brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57 670 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Globální akciové indexy si zatím připisují růst za růstem. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil úrovním okolo 5600 bodů. Také na pražské burze v tomto týdnu padaly rekordy. Do velké míry se o ně zasloužila sázka Tomáše Čupra na Pilulku bratrů Kasových.
Poslední červnový týden se nesl ve znamení korekce trhů a ústupu z nedávno dosažených historických maxim. Na konci prvního pololetí roku 2024 se zdá, že investoři mají znatelný zájem realizovat dosažené zisky. Zároveň si investoři uvědomují, že první polovina roku byla mimořádně štědrá a letní období může být vlivem politických událostí (volby ve Francii, obchodní války atd.) podstatně náročnější. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval v rozpětí 5400–5500 bodů.
Jaké události ovlivňovaly v týdnu světové finanční trhy? Fed nepřekvapil, sazby zůstaly na stejné úrovni. Nicméně, investoři rovněž čekali na úpravu kvartální prognózy a tiskovou konferenci guvernéra Fedu Jerome Powella. Hlavní americký index S&P 500 překročil hladinu 5400 bodů.
