Šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů. Vyjádření podpory je reakcí na zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala Powella vyšetřovat v souvislosti s jeho loňskými výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Uplynulý týden se nesl ve znamení očekávání zasedání centrální banky v USA. Ta přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bps, ale s „jestřábím“ vyzněním. Fed vlastně signalizoval opatrnější přístup v roce 2026. Nechyběly i další zprávy spojené s AI, která dál znepokojuje finanční trhy. Americký index S&P 500 se dál přiblížil letošním maximům nad úrovní 6900 bodů.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více