Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Uplynulý týden se nesl ve znamení očekávání zasedání centrální banky v USA. Ta přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb o 25 bps, ale s „jestřábím“ vyzněním. Fed vlastně signalizoval opatrnější přístup v roce 2026. Nechyběly i další zprávy spojené s AI, která dál znepokojuje finanční trhy. Americký index S&P 500 se dál přiblížil letošním maximům nad úrovní 6900 bodů.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Pražská burza dnes stagnovala, index PX 📉 klesl o nepatrných 0,09 procenta na 2613,26 bodu. Z předních titulů se dařilo akciím Erste Bank a Monety Money Bank, naopak Komerční banka, pojišťovna VIG a energetický ČEZ ztratily. Z menších emisí si polepšily například tabáková Philip Morris a oslabily cenné papíry zbrojařských společností.
Maďarská státní televize oznámila, že ❌ přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
Český prezident 👨 Petr Pavel řekl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Koordinace zahraniční i bezpečnostní politiky je nezbytná, dodal na odpoledním brífinku pro novináře v Ankaře, kde se účastní summitu Severoatlantické aliance.
Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage dnes oznámil, že ❌ rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy 📜 Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Před dnešním odletem na summit NATO to uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes odpoledne přiletěl na summit NATO do Ankary. Na letišti ho přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše agentura AP. Trump se má zúčastnit dnešní neformální večeře s vůdci zemí Severoatlantické aliance.
Vůdkyně krajní pravice 👩 Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak francouzský odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100 tisíc eur (přes 2,4 milionu korun).
Moskva pozorně sleduje summit Severoatlantické aliance v Ankaře a jeho možné důsledky, řekl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Na dotazy novinářů také odpověděl, že ani žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, informovala agentura TASS. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Západ se Kyjevu snaží pomoct materiálně i finančně.
Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně, uvedl v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Během Fóra obranného průmyslu zdůraznil důležitost spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí, jejími členy a obranným průmyslem. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali 37 miliard dolarů, dodal.
Do Ankary přicestovali na summit Severoatlantické aliance premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel. Z Prahy letěli odlišnými letadly. V turecké metropoli by se dnes měli zúčastnit neformální večeře, kterou hostí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká hlava státu pozvala na recepci oba české představitele.