Platforma Turo, přezdívaná Airbnb pro auta, se znovu chystá na burzu. Po letech odkladů ale naráží na stejný problém: opatrné investory. Ti nejsou ochotní ocenit firmu tak vysoko, jak by si představovala.

Firma chtěla vstoupit na burzu už v roce 2022. Nakonec ale couvla. Důvod? Slabá poptávka investorů a riziko nízké valuace. Teď je IPO znovu ve hře. Podle odhadů by Turo mohlo mít hodnotu kolem 1,3 miliardy dolarů.

Sdílení aut místo půjčovny

Turo není klasická autopůjčovna. Funguje jako tržiště, kde si lidé půjčují auta přímo mezi sebou. Podobně jako Airbnb ubytování. Model je jednoduchý: majitel nabídne vůz, zákazník si ho přes aplikaci rezervuje. Platforma si vezme provizi. Bez flotily, bez poboček. Právě to z Turo udělalo jednoho z nejviditelnějších hráčů sdílené ekonomiky.

Turo není úplně nová společnost. Vzniklo v roce 2009 v Bostonu pod názvem RelayRides. Již tehdy bylo možné si automobil půjčit přímo od jeho majitele (peer-to-peer koncept), avšak tehdejší technologie ještě neumožňovaly tak flexibilní využití „appky“, jako je tomu dnes.

Turo postupně pronikala na trhy dalších amerických měst, když získávala povolení pro provozování jejích služeb. V letech 2016 a 2017 expandovala za hranice USA, a to nejprve do Kanady. V roce 2018 pak vstoupilo na německý trh, akvizicí aplikace Croove. Covid však její další rozmach na evropských trzích zastavil, přesněji řečeno – pozastavil.

Nový hit na důchod? Češi do DIP poslali už téměř 10 miliard

Money

Zájem o dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má lidem pomoci zajistit se na stáří, dál výrazně roste. Za dva a čtvrt roku do něj vložilo peníze už 244 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

nst

Přečíst článek

Roste, vydělává. Ale stačí to?

Těžiště byznysu je nadále v USA a Kanadě. V současné době má Turo podle portálu ekonomického magazínu Forbes v nabídce více než 350 tisíc vozidel a kolem 3,5 milionu aktivních uživatelů. V tržbách podle posledních veřejně dostupných finančních výsledků z roku 2023 překonala platforma hranici jedné miliardy dolarů při zisku 15 milionů dolarů. Turo tedy vydělává. Jenže asi ne dost. Zisk je relativně nízký a investoři dnes nejsou ochotní platit za „příběh“. Chtějí výsledky. 

K plnému zařazení mezi globální hráče sdílené ekonomiky, jako jsou Uber nebo Airbnb, Turu stále něco chybí. Na rozdíl od nich totiž zatím nevstoupilo na burzu. Právě veřejná nabídka akcií by firmu definitivně posunula mezi největší a nejviditelnější hráče tohoto segmentu.

Turo k tomu už mělo blízko. Žádost o uvedení na akciový trh firma podala v lednu 2022 a IPO bylo na spadnutí. Proces se ale protahoval a firma nakonec po třech letech od svého záměru ustoupila. Důvodem byl nepříznivý vývoj na trzích, který by pravděpodobně vedl k nižšímu než očekávanému výnosu z úpisu akcií. Podle portálu Yahoo Finance se přitom hodnota společnosti odhaduje na zhruba 1,26 miliardy dolarů.

Sdílení aut navíc není bez rizik. Turo řeší otázky pojištění, odpovědnosti i regulace. V některých zemích se pohybuje na hraně pravidel pro klasické půjčovny. Do toho přichází konkurence. Tradiční hráči digitalizují, nové platformy zkoušejí podobný model.

Turo tak stojí mezi dvěma světy. Na jedné straně úspěšný růst a funkční model. Na druhé nejistý trh a opatrní investoři. Na burzu chce. Jen zatím neví kdy.

Předražený ČEZ. Analytici věští pád akcie až o čtvrtinu

Trhy

Akcie ČEZ jsou třetí nejvíce nadhodnocené v celé Evropě, soudí analytici. Do roka čekají jejich propad o 24 procent. Raději se jich rychle zbavte, radí takřka unisono.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

„Očekáváme rezignaci Orbánových loutek,“ řekl Magyar podle agentury Reuters na tiskové konferenci. „Konečný termín, dokdy se mohou vzdát funkce, je 31. květen. Poté využijeme svého mandátu a zákonných možností k jejich odvolání,“ dodal.

Tisza získala 12. dubna ve volbách 141 z celkových 199 křesel v parlamentu. Prezidenta v Maďarsku volí poslanci.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Magyar se sešel se Sulyokem minulou středu. Po schůzce oznámil, že ho prezident pověří sestavením vlády a že se shodli na potřebě co nejrychlejšího předání moci. Magyar prezidentovi také řekl, že po ustavení nové vlády očekává jeho rezignaci, neboť u něj postrádá ztělesnění jednoty maďarského národa. K demisi jej vyzval už minulé pondělí, den po volbách. Prezident podle něj slíbil, že vznesené argumenty zváží.

Lukáš Kovanda: Přivede Magyar Maďarsko do eurozóny?

Názory

Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Magyar už dříve označil stávající hlavu státu za loutku národně konzervativní strany Fidesz premiéra Orbána, který v čele vlády po 16 letech končí. Někdejšího předsedu ústavního soudu Sulyoka maďarští poslanci do prezidentského úřadu zvolili v únoru 2024, jeho funkční období je pětileté.

Od návratu Orbána k moci v roce 2010 se postupně zhoršovaly vztahy mezi Budapeští a EU, zejména kvůli sporům ohledně stavu právního státu, fungování médií či nezávislosti soudnictví. Evropské instituce v reakci na tyto obavy zahájily vůči Maďarsku několik řízení a zemi částečně pozastavily přístup k unijním fondům. Magyar označil rozmrazení blokovaných miliard z EU za jednu z priorit své vlády a už minulý týden vedl v této věci první konzultace s Bruselem.