Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském raketovém úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění. Kyjev se zatím k obviněním z Moskvy nevyjádřil.
Praha nepočítá s tím, že by v připravovaném systému pro provoz sdílených dopravních prostředků umožnila parkování elektrokoloběžek. Jejich provozovatelé je proto podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nebudou moci v metropoli nabízet. Na neohleduplné využívání sdílených elektrokoloběžek zejména turisty si dlouhodobě stěžují obyvatelé centra města. Elektrokola a kola budou moci provozovatelé dál nabízet, budou ale muset parkovat pouze na vyznačených místech.
Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 34 oběťmi na životech a 117 zraněnými označil americký prezident Donald Trump za strašný. Ruský útok představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil například šéf OSN António Guterres. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v rozhovoru s americkou televizí CBS nepřímo vyzval Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a viděl zkázu, kterou po sobě zanechává ruská agrese.
hytré telefony, počítače a některé další elektronické výrobky budou v USA podléhat samostatným clům, spolu s polovodiči. Tato cla by mohla být zavedena zhruba za měsíc nebo dva. Současná výjimka z cel pro tyto produkty je tak pouze dočasná. Řekl to v rozhovoru s televizí ABC americký ministr obchodu Howard Lutnick.
Britská vláda přebírá kontrolu nad ocelárnou British Steel ve Scunthorpe, dosud vlastněnou čínskou firmou Jingye Group.
Donald Trump sice nakonec ustoupil a nejhoršího scénáře jsme byli ušetřeni. Zatím. O žádný návrat k normálu se ale nejedná, následující týdny a měsíce můžou ještě dost šokovat a bolet. Jeho slovu není radno důvěřovat, což okolní svět a ekonomiku staví do velmi nekomfortní pozice. Lze se nějak připravit?
S digitálními systémy stavebního řízení měli úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim kvůli tomu skončil v kabinetu tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.
Podle komentáře renomované tiskové agentury se Česko není s to zbavit návyku na ruské ropě, i když pro to vlastní potřebnou infrastrukturu, má rezervy i přístup k alternativním dodavatelům.
Peking uvedl, že při současných celních sazbách již americké zboží vyvážené do Číny nemá na trhu žádnou životaschopnost. Další „celní hry“ Washingtonu bude ignorovat.
Jihokorejská prokuratura ☝ obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola z napomáhání nepřátelskému státu a z dalšího zneužití pravomoci. Jun se pokoušel vyprovokovat konflikt se Severní Koreou, aby ospravedlnil své vyhlášení stanného práva loni v prosinci, uvedl podle agentury Reuters mluvčí zvláštního prokurátora. Prezident již čelí obžalobě z řady činů souvisejících se zneužitím svých pravomocí.
Pařížský odvolací soud dnes rozhodne, zda propustí bývalého francouzského prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho z vězení, kam nastoupil 21. října, aby si odpykal pětiletý trest odnětí svobody kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye. Do vězení jej poslal prvoinstanční rozsudek pařížského soudu.
