Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Argentinský prezident Javier Milei by mohl v brzké době čelit impeachementu kvůli své angažovanosti ve světě kryptoměn. Tvrdí to alespoň advokáti tamní opozice, kterou známý libertarián popudil tento pátek, když na svém účtu na X podpořil projekt alternativní kryptoměny LIBRE.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, napsal list Financial Times.
Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Reportéři tiskové agentury The Associated Press (AP) nebudou mít přístup do Oválné pracovny ani do vládního speciálu Air Force One, oznámil Bílý dům.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Amerického prezidenta považuje ukrajinský lídr za klíčovou osobu pro dosažení míru na Ukrajině.
