Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Z kanceláří byty? Praha by tím mohla řešit krizi bydlení. Jenže to má háček

Dům Radost, bývalý Dům odborových svazů
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Praha čelí tichému problému: kancelářský fond rychle stárne, ale nové projekty téměř nepřibývají. Statistiky Colliers ukazují, že do několika let bude velká část budov na hraně použitelnosti. Přeměna na byty by mohla pomoci s bytovou krizí. Naráží však na technické limity, regulace i ekonomiku.

Pražský kancelářský trh se dostal do zvláštní situace. Firmy dál hledají moderní prostory a nájmy rostou, ale nová výstavba téměř zamrzla. A do toho přichází další, méně viditelný problém. Kancelářské budovy rychle stárnou.

Podle aktuálních dat poradenské společnosti Colliers se dnes už zhruba třetina kancelářských budov v Praze blíží hranici dvaceti let provozu. Do roku 2030 půjde o téměř 1,8 milionu metrů čtverečních. Budovy z přelomu tisíciletí tak postupně přestávají splňovat nejen technologické, ale i ekologické a designové standardy, které dnes nájemci očekávají.

Dům Radost

Někdejší sídlo odborů se snad brzy začne měnit. Místo kanceláří v něm budou stovky garsonek

Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.

Přečíst článek

Výstavba se propadla na historické minimum

Právě statistiky Colliers zároveň upozorňují na paradox současného trhu. Přestože firmy moderní kanceláře stále poptávají a u kvalitních budov roste nájemné, nová výstavba je nejnižší v historii.

Rok 2025 byl z tohoto pohledu rekordně slabý. V Praze přibylo jen 26 600 metrů čtverečních kanceláří, přičemž většina projektů byla pouhou rekonstrukcí. Ještě před pandemií se ročně stavělo přes 150 tisíc metrů čtverečních.

Nízká výstavba přitom není jen cyklický výkyv. Za propadem stojí kombinace drahého financování, vysokých stavebních nákladů i nejistoty ohledně budoucí poptávky po kancelářích. Podle Colliers tak na trhu vzniká napětí, kvalitní moderní kanceláře chybějí, zatímco starší budovy rychle zastarávají.

David Krajný

David Krajný: Mladí na bydlení nedosáhnou. A lepší to jen tak nebude

Majitel největší české realitní společnosti REMAX David Krajný upozorňuje, že dostupnost bydlení se bez zásadních změn nezlepší. Hlavní problém podle něj neleží v poptávce, ale v nedostatečné výstavbě a zdlouhavém povolování, které drží ceny vysoko. V rozhovoru vysvětluje, proč mladí lidé na vlastní bydlení nedosáhnou, jak se promění role makléřů pod vlivem umělé inteligence i proč buduje realitní byznys na Ukrajině už dnes.

Přečíst článek

Rekonstrukce, nebo byty?

Majitelé starších kancelářských budov dnes stojí před zásadní volbou, zda investovat do modernizace, budovu zbourat, nebo ji zkusit přeměnit na byty. Na první pohled dává konverze smysl. Praha dlouhodobě trpí nedostatkem bydlení a ceny bytů rostou rychleji než nájmy kanceláří. Ekonomika ale není tak jednoznačná.

Náklady na přestavbu kanceláří na byty se dnes pohybují zhruba mezi 70 až 98 tisíci korun za metr čtvereční. To je často více než komplexní rekonstrukce kancelářské budovy, která vychází na 57 až 75 tisíc korun za metr.

Zásadní jsou však technické limity. Administrativní budovy mají hluboké dispozice s nedostatkem přirozeného světla, což komplikuje vznik kvalitních bytů. Přísnější požární normy, akustika u rušných ulic nebo nutnost změny územního plánu celý proces dále prodlužují.

První projekty ukazují, že to jde

Přesto se v Praze objevují projekty, které naznačují možnou cestu. Jedním z nich je přestavba funkcionalistického domu Dům Radost, bývalého sídla odborových svazů. Budova se stovkami kanceláří se postupně mění na nájemní bydlení s až 650 jednotkami. Jde o jeden z největších pokusů o konverzi administrativního objektu v metropoli.

Sequoia

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Přečíst článek

Nejdále jsou s konverzí kanceláří na bydlení ve Spojených státech. Po pandemii tam prudce vzrostla neobsazenost kanceláří a tlak na změnu využití budov vedl k rekordnímu růstu přestaveb. Jen v roce 2024 vzniklo přibližně 25 tisíc bytů z bývalých kancelářských prostor.

Evropa postupuje opatrněji. Například v Německu studie odhadují potenciál přibližně 60 tisíc bytů, ale vhodná je jen menší část kancelářských budov. Zajímavý je britský přístup. Díky legislativnímu nástroji Permitted Development Rights lze měnit kanceláře na byty bez plného územního řízení. Od roku 2013 tak vzniklo přes 120 tisíc bytů. Tento model ale ukázal i stinné stránky. Některé projekty vedly ke vzniku malých a nekvalitních bytů bez dostatečného denního světla.

Český realitní trh se zvedl, teď ho brzdí nejistota. Dobré nemovitosti ale dál mizí rychle, říká finanční ředitel Redstone

Český realitní trh se po slabším období znovu rozběhl a investoři mají podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silný apetit nakupovat. Novou nejistotu ale přináší geopolitické napětí, které může prodražit financování developerských projektů. Přesto zůstává výhled trhu podle něj pozitivní.

Přečíst článek

Retailové centrum v Rijece

Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh

Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Budova Aviataci v areálu Waltrovka

Kancelářská rošáda v Praze: Oracle končí ve Waltrovce, 11 tisíc metrů čtverečních získal nový hráč

Přečíst článek
Nové kanceláře v žižkovské Akropoli

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Přečíst článek
Budova Boka na Pankráci

Pankrácký „brownfiled“ zaplní moderní kancelářská budova se supermarketem

Přečíst článek

Švýcarský luxus v Mariánkách. Swissôtel ukazuje, kam se posouvají české lázně

V samotném srdci Mariánských Lázní, jen pár kroků od Kolonády a Zpívající fontány, se letos otevřel Swissôtel Mariánské Lázně.
Swissôtel Mariánské Lázně, užito se svolením
Petra Nehasilová

Do Mariánských Lázní vstoupila značka Swissôtel ze skupiny Accor a s ní i jiný pohled na lázeňství jako byznys. Nový pětihvězdičkový hotel nesází na klasické léčebné pobyty, ale na kratší návštěvy, kvalitní architekturu a moderní wellness. Projekt tak zapadá do širší proměny lázeňských nemovitostí, které se stále více orientují na náročnější klientelu a vyšší přidanou hodnotu služeb.

Do centra Mariánských Lázní vstoupil projekt, který míří jinam než tradiční lázeňské domy. Swissôtel Mariánské Lázně pracuje s konceptem, který stojí na kombinaci pohybu, regenerace a stravy. Tedy na tom, co dnes hotely označují jako životní styl, ne léčbu.

To odpovídá širšímu vývoji. Zatímco dříve dominovaly několikatýdenní pobyty zaměřené na zdravotní péči, dnes roste poptávka po kratších návštěvách. Hosté přijíždějí na víkend nebo několik dní a očekávají spíš odpočinek, aktivitu a kvalitní služby než lékařský režim.

Značka, která míří na vyšší segment

Swissôtel vznikl ve Švýcarsku a dnes patří do portfolia Accoru, jednoho z největších hotelových hráčů na světě. V jeho rámci představuje prémiovou kategorii, tedy hotely ve velkých městech a turistických centrech, které kombinují komfort, funkčnost a důraz na zdravý životní styl. Vstup do Česka zapadá do strategie značky rozšiřovat se do zavedených destinací, kde je možné oslovit náročnější klientelu.

Mariánské Lázně patří spolu s Karlovými  Vary a Františkovými Lázněmi k nejvýznamnějším lázeňským městům v zemi a jsou součástí seznamu UNESCO. Město vyrostlo na desítkách minerálních pramenů a v 19. století se stalo cílem evropské aristokracie. Dnes si tuto historickou atmosféru drží, ale zároveň hledá nový model fungování. Proměňuje se skladba hostů i délka pobytů. Ubývá dlouhodobých léčebných programů, přibývá kratších cest a individuálních návštěv.

Hotel Falkensteiner Spa Resort Mariánské lázně

REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí

Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem.  A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.

Přečíst článek

Na poměry lázeňského města mají Mariánské Lázně nezvykle širokou nabídku hotelů. Vedle tradičních lázeňských domů zde fungují i novější projekty zaměřené na wellness a kratší pobyty, například Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně, Nové Lázně nebo Esplanade Spa & Golf Resort. Právě tato kombinace tradičních a moderních hotelů zvyšuje tlak na kvalitu služeb, úroveň zázemí i celkový standard pobytu.

Design: historický základ, moderní zásah

Swissôtel Mariánské Lázně vznikl propojením několika historických budov s novou přístavbou a centrálním atriem. Zachovává tak charakter lázeňského města, ale doplňuje ho o současnou architekturu. Interiér pracuje s přírodními materiály a výraznými prvky. Dominantou je skleněný lustr z tisíců ručně foukaných částí a mramorové schodiště, ve kterém jsou patrné fosilie. Prostor doplňují vodní prvky a zeleň, které odkazují na okolní krajinu.

Základ hotelu tvoří wellness zóna s bazény, saunami a procedurami, nabídka ale jde dál než u klasických lázeňských domů. Přizpůsobuje se kratším pobytům a širším očekáváním hostů, doplňuje ji například fitness vybavení přímo na pokojích, možnost výběru polštářů pro kvalitnější spánek, organizované aktivity v okolí včetně Slavkovský les nebo gastronomie postavená na lokálních surovinách.

Hotel Perk

Marcel Soural koupil oceňovaný butikový hotel Perk v Šumperku

Společnost Trigema Marcela Sourala, jednoho z největších pražských developerů, vstupuje do hotelového byznysu. Koupila butikový hotel Perk v Šumperku. Chce ho zařadit do svého investičního fondu.

Přečíst článek

Kotva

Socialistický luxus nahradí italský. Kotva po rekonstrukci vsadí na světové značky

Kotva má projít radikální proměnou a stát se novým centrem luxusu v Praze. Sází přitom na silnou italskou stopu i světové značky.

Přečíst článek

Související

Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál.
Commission of Fine Arts by Harrison Design, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevírá další frontu v boji o podobu Washingtonu, D.C. Návrh obřího triumfálního oblouku poblíž Arlingtonského hřbitova sice získal první souhlas, ale zároveň odhalil hluboké rozpory nejen mezi politiky a veřejností, ale i uvnitř státní správy, píše server agentury Bloomberg.

Projekt, inspirovaný pařížským Vítězným obloukem, má být jednou z největších staveb v metropoli. Trump ho dlouhodobě prezentuje jako součást svého „odkazu“ a snahy vtisknout hlavnímu městu výraznější monumentální charakter.

Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.

Přečíst článek

Kritické hlasy už i od Trumpových lidí

Klíčovou roli v procesu hraje US Commission of Fine Arts, která dohlíží na podobu federálních staveb. Ta sice návrh předběžně schválila, odmítla ho ale na rozdíl od jiných Trumpových projektů urychleně posunout dál. Kriticky se k návrhu postavil i James McCrery, architekt jmenovaný Trumpem a místopředseda komise.

„Máte osm a půl patra věcí nad šestnácti patry věcí,“ uvedl během jednání a naznačil, že projekt je přehnaný i na poměry washingtonské monumentální architektury. Navrhl mimo jiné zvážit odstranění zlaté sochy i dalších výrazných prvků. Právě to je pro Bílý dům nepříjemný signál. Odpor k projektu nepřichází jen zvenčí, ale i od lidí uvnitř systému.

Veřejnost je přitom jednoznačně proti. Komise obdržela zhruba tisíc připomínek, přičemž všechny byly negativní. Kritici mluví o megalomanii, plýtvání veřejnými prostředky i o narušení historického charakteru města.

Veleslavín

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Praha plánuje významné investice do historických budov. Radní schválili záměr odkoupit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech. O obou transakcích ještě rozhodnou zastupitelé.

Přečíst článek

Obavy z narušení historického prostoru

Do sporu vstoupily i soudy. Skupina veteránů z války ve Vietnamu se snaží výstavbu zablokovat kvůli obavám z narušení symbolických průhledů mezi Lincolnovým památníkem a Arlingtonským hřbitovem.

Administrativa však projekt dál tlačí. Ministr vnitra Doug Burgum ho hájí jako chybějící symbol americké moci. „Washington je jediným velkým západním hlavním městem bez monumentálního oblouku,“ uvedl Burgum.

Návrh triumfálního oblouku zapadá do širší snahy administrativy Donalda Trumpa ovlivnit podobu federální architektury ve Washington, D.C.. Během jeho působení se opakovaně objevily plány na úpravy či rekonstrukce Bílého domu, včetně návrhů na výraznější klasicistní prvky nebo zásahy do okolních vládních budov. Kritici tyto iniciativy dlouhodobě označují za snahu prosadit jednotný, ideologicky laděný styl federální výstavby, zatímco zastánci hovoří o návratu k „reprezentativní“ podobě státní architektury.

Zadlužené ČSA čeká reorganizace.

Nejen železnice, ale i letiště zvyšují ceny nemovitostí. Praha letí vzhůru

Letiště už nejsou jen dopravní uzly. Stávají se klíčovými ekonomickými motory, které přitahují kapitál, zvyšují hodnotu nemovitostí a otevírají nové development lokality. Praha se díky rychlému růstu provozu řadí mezi nejzajímavější investiční příběhy v Evropě.

Přečíst článek

Donald Trump

Památkáři žalují Trumpa kvůli Bílému domu, chtějí zastavit stavební práce

Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu, informovala agentura AP.

Přečíst článek

 

Související

Doporučujeme